Model trvale udržitelného města

Zástupci města věděli, že vytvořit rozsáhlou novou obytnou městskou část na principech trvalé udržitelnosti je možné jen v úzké spolupráci s těmi, kteří tu stavějí. Proto byli všichni investoři podrobně obeznámeni s celým plánem. Rovněž obyvatelé nové čtvrti byli do vytváření své komunity zapojeni již od počátečních fází.

Úkolu vytvořit komunikační struktury potřebné ke koordinaci a navázání vztahů mezi všemi zúčastněnými stranami se ujal tým "Kronsbergské agentury pro environmentální vztahy" (KUKA). "Naše aktivity se zaměřily na ekologické dovednosti a kvalifikaci všech, kteří se účastnili budování Kronsbergu - řemeslníků, architektů, developerů a v neposlední řadě i samotných obyvatel," říká Werner Jesse, výkonný ředitel KUKA GmbH. Agentura koordinovala projekty týkající se energie, vody, odpadů, nakládání s půdou i zemědělství.

Celkem má být vybudováno 6000 bytových jednotek pro 15 000 obyvatel. Čtvrť je postavena na zelené louce. Původně zemědělská oblast byla před více než 20 lety určena jako rozvojová zóna Hannoveru. Město postupně vykoupilo většinu pozemků a poskytlo ji developerům na základě celkové koncepce. Jako vlastník pozemků pak mohlo vystupovat jako hlavní smluvní strana a formulovat standardy kvality pro investory a architekty.

EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ ZDROJŮ

Pro Kronsberg je charakteristické značné množství zeleně. Od prvních stadií byly v plánu nejen zahrady a soukromé pozemky nájemníků, ale i parky a zelené plochy jako "komunitní" centra, využitelná i pro sport a hry. Plán krajiny počítá s výsadbou lesíku na vrcholu Kronsbergského kopce i se spoustou dalších extenzivních zelených ploch sloužících k rekreaci, ale též jako prostředí pro divoká zvířata a rostliny.

Významným rysem rozvoje Kronsbergu je šachovnicový půdorys se začleněnými alejemi, parky, náměstími a zelenými vnitrobloky. Každá sekce čtvrti sestává z asi 1000 bytů (8 bloků) seskupených kolem komunitního parku. Tyto parky by měly hrát hlavní roli ve vytváření místní identity, nabízet prostor a zařízení pro sport, hry a relaxaci. Kronsberg bude po svém dokončení čtvrtí s vysokou hustotou obyvatel, neboť zdejší zástavba respektuje principy efektivního využívání zdrojů a půdy.

Nejvyšší činžovní domy v západní části, vedle hlavní silnice a tramvajové linky, jsou čtyřpatrové, uspořádané v blocích a řadách. Ve středním pruhu čtvrti jsou hlavně třípatrové domy v řadových formacích, při horním okraji mírného svahu stojí terasové dvoupatrové domy.

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ

Město Hannover se zde snažilo vytvořit model sociálně vyvážené populace. Pro stavitele nájemních domů a domů vlastníků proto existuje rozsáhlá nabídka subvencí (městských, zemských i spolkové vlády). Kromě toho je stanoven výjimečně vysoký strop příjmu (např. asi 120 000 DM ročně pro tříčlennou rodinu), takže pro většinu obyvatel města mohou být zdejší byty nabízeny v programech sociálního bydlení.

Kronsberg totiž není zamýšlen jako privilegovaná enkláva. Většina bytů bude mít charakter subvencovaného ubytování pro obyvatele různých příjmových skupin. I proto tvoří 90 % staveb vícepatrové nájemní domy a jen 10 % terasové domy v majetku vlastníků. Obyvatelé i uživatelé byli od počátku vtaženi do tvorby své čtvrti, neboť účast občanů je prioritou - jak společenství narůstá, jeho infrastruktura se rozšiřuje a rozvíjí, aby splňovala potřeby obyvatel.

Město Hannover pro tuto čtvrť jmenovalo ombudsmana i koordinátora pro poradenství a podporu obyvatel. Faktem ovšem je, že zatím obyvatelé asi mnoho potřeb nemají, protože čtvrť působí spíš mrtvě - službami, restauracemi, kavárnami ani obchody se to tu zrovna nehemží. Nedílnou součástí je ale pěkný moderní kostel a komunitní centrum.

DOPRAVA

Myslelo se i na dopravu. Kronsberg je s Hannoverem spojen nově vybudovanou tramvajovou linkou, takže obyvatelé jsou v centru pohodlně za čtvrt hodiny. Žádný dům přitom není dál než 600 metrů od zastávky. Individuální doprava je navržena tak, aby co nejméně rušila. Z hlavní obslužné silnice se rozbíhá síť malých ulic, které jsou navrženy tak, aby v nich nebyl žádný průjezdný provoz a aby všechna vozidla musela projíždět pomalu. Opatření zklidňující provoz zahrnují zónu s omezením rychlosti na 30 km/hod., přednost vozidlům zprava a mnoho různých zúžení.

Od severu k jihu protíná čtvrť speciálně konstruovaná 1,5 km dlouhá cyklostezka.

Parkovací prostory pro automobily jsou umístěny částečně v podzemních garážích, částečně v menších objektech, často napůl zapuštěny do země tak, aby nebyly příliš vidět. Město zde povolilo pouze 0,8 parkovacího místa na obytnou jednotku (namísto standardního jednoho parkovacího místa na obytnou jednotku), takže bylo víc místa na zeleň. Tento deficit je nahrazen parkováním na ulici.

EKOLOGICKÁ OPTIMALIZACE

V Kronsbergu byly důsledně využity současné znalosti o "ekologické optimalizaci budov", od ekologicky zodpovědného nakládání s půdou během období výstavby, metod energeticky úsporných konstrukcí všech budov a příkladné koncepce nakládání s odpady až po vodohospodářskou koncepci s polopřírodním systémem srážkových vod a úspornými opatřeními pro pitnou vodu.

Cílem bylo snížit emise CO2 nejméně o 60 % pomocí úspor při vytápění, při využití elektřiny a teplé vody, aniž by byl jakkoli omezen životní komfort. Naopak: zdravé, ekologicky šetrné stavební materiály a dobrá kvalita ovzduší obytné části ve skutečnosti životní standard ještě zvýší.

Energetická koncepce Kronsbergu sleduje dvojí cíl: optimalizaci využití energie založené na nízkoenergetických domech, úsporách energie a vytápění čtvrti a využívání obnovitelných zdrojů energie a inovativních technologií. Všechny zdejší domy jsou nízkoenergetické a spotřeba tepla na vytápění u nich nepřesahuje hodnotu 55 kWh/(m2/rok). Nízkoenergetické standardy zde byly povinné pro všechny.

Zajímavé je, že město ustavilo podpůrný program pro osvojování metod výstavby nízkoenergetických domů. A jestliže inspektoři kvality zjistili, že ten či onen dodavatel neumí tyto domy správně stavět, byl šupem poslán na školení, kde se to mohl naučit. Severní část čtvrti je vytápěna decentralizovanými kogeneračními jednotkami na zemní plyn, zatímco v jižní části vyrostla elektrárna o výkonu 1 MW, zásobující teplem a elektřinou 2700 bytů. Značné využití zde našly obnovitelné zdroje energie, hlavně vítr a slunce, a dále inovativní úsporné technologie ve formě pasivních solárních domů a kogeneračních jednotek s palivovými buňkami.

O pasivních domech jsme podrobně psali v Moderní obci č. 12/2001. Pasivních domů má být na sídlišti kolem devadesáti, ale zatím je jich postaveno mnohem méně (okolo třiceti). Jde v podstatě o tři řady řadových rodinných domků s travnatou střechou, s designem nijak se nelišícím např. od různých jiných ekosídlišť (v rámci Kronsbergu působí ovšem tyto stavby trochu jako chudí příbuzní).

Domy jsou z betonu a zateplené v koncové sekci 30 cm polystyrénu a jinde 40 cm minerální vaty. Byly vyrobeny v továrně a na místě pouze smontovány. Každý dům má nucenou výměnu vzduchu s rekuperací tepla. Místo topení je v každém pokoji malý otvor, kudy se vhání čerstvý ohřátý (nebo čerstvý chladný) vzduch. Vydýchaný vzduch se odebírá nenápadně nad dveřmi a dále v kuchyni a v koupelně. Spotřeba tepla na jeden dům (asi 100 m2 zastavěné plochy, přízemí a patro, členění na 3 - 5 + 1) činí 1500 kWh ročně. Domy jsou napojeny na místní plynovou teplárnu. Spotřeba tepla je pouze 15 kWh/m2/rok. Každý dům má 3 solární kolektory na přípravu TUV. Domy jsou o 8 % dražší než klasické.

Větrné elektrárny zde mají být tři, každá s výkonem 1,5 megawattu. Všude po sídlišti se vyskytují fotovoltaické panely, vyrábějící ze slunečního záření elektřinu, a solární kolektory, díky nimž jsou obyvatelé zásobování teplou vodou.

VODA A ODPADY

Zajímavě je řešeno i hospodaření s vodou. Systém nakládání se srážkovými vodami napodobuje charakteristiky přírodních vodních cyklů. Srážky dopadající na zastavěnou plochu jsou v místě zadržovány a postupně uvolňovány do vodních prvků v Kronsbergu. Snahou je co nejvíce zadržet vodu v místě, nedovolit její předčasný odtok. Na úpatí Kronsbergského kopce, podél hlavní obslužné silnice, bylo naplánován 16 - 25 m široké retenční území jako parková plocha.

V celé čtvrti je patrná snaha snížit co nejvíc spotřebu pitné vody. V bytech jsou všude rozstřikovací nástavce (perlátory) na vodovodní kohoutky a sprchy, omezovače průtoku a regulátory tlaku. K úsporám pitné vody lze také využít srážkovou vodu pro splachování záchodů a zalévání zeleně. Zdejší spotřeba pitné vody by neměla přesáhnout 100 litrů na osobu za den (průměr v Německu 128 litrů). Součástí vodohospodářské koncepce Kronsbergu se staly rady, informace a tipy pro její uvědomělé hospodárné využívání zdejšími obyvateli. Hospodárně nakládat s vodou se lidé učí převážně formou spotřebitelských kampaní (výstavy, letáky, brožury a informace v místním časopise).

Výchova začíná na místní škole. Srážky dopadající na pozemky školy jsou zadrženy a infiltrovány v místě nebo shromážděny v cisterně, mírně skloněná střecha školy je zatravněna, aby odtékaly pomaleji, a shromážděná voda bude využita na splachování záchodů a zalévání školní zahrady.

Hlavním cílem nakládání s odpady v Hannoveru je promyšlené vyhýbání se vzniku odpadů. Městský úřad zpracoval sérii praktických nařízení pro stavební investory: každý, kdo staví v Kronsbergu, staví ekologicky. Zavazuje se, že bude používat stavební materiály, jejichž původ, zpracování, funkce a likvidace splňuje vysoké zdravotní a environmentální standardy. To vylučuje materiály obsahující nebezpečné látky, které by později způsobovaly problémy při skládkování a vysoké náklady na jejich zneškodnění.

K omezování vzniku odpadů vede i maloobchodní prodej s velkým zastoupením minimálně balených výrobků a podpora domácího kompostování. V kuchyních se shromažďují různé druhy odpadu v samostatných vestavěných kontejnerech. Mimo domy obyvatelé využívají blízkých odpadových a recyklačních kontejnerů umístěných na světlých, příjemně vypadajících a snadno rozpoznatelných místech. Systém je rozšířen o recyklační stanici. Navíc jsou všichni obyvatelé podněcováni, aby kompostovali vlastní organický odpad.

Zemina vytěžená při výstavbě byla vhodně znovu využita na místě k modelaci území, mj. ke zvýšení vrcholku 106 m vysokého Kronsbergského kopce o 12 m či k výstavbě protihlukových bariér podél blízké silnice.

Kronsberg by měl být modelovým městem nejen co se týče životního prostředí, ale i sociálních aspektů. Bude zajímavé pár let počkat a konfrontovat smělé vize s realitou.

JANA PLAMÍNKOVÁ