Doba, kdy muzea na okresní úrovni měla v popisu své činnosti i péči o kronikáře včetně honorování ročních kronikářských zápisů, je nenávratně pryč. Přesto však řada muzeí nadále s kronikáři spolupracuje. A jde o spolupráci, která je přínosem pro muzeum i pro kronikáře. V minulém roce ještě některá okresní muzea (spíše šlo o výjimky, např. Regionální muzeum v Jílovém u Prahy nebo Okresní muzeum pro Prahu - východ v Brandýse nad Labem) proplácela roční kronikářské zápisy. V roce 2002 už to nebude možné. Zápisy budou proplácet jednotlivé obce nebo města.
Muzea a kronikáři
Co by však mělo i nadále zůstat, to je kontakt muzea s kronikářem. Kronikář najde v muzeu řadu podkladů a informací potřebných ke své práci. Zejména v případě, kdy zpracovává historii obce, jsou podklady z muzea spolu s materiály získanými v archivu nebo v knihovně jedním z důležitých zdrojů poznání. Pro muzea jsou kronikáři partnery zejména při zpracovávání témat, která v dřívějších letech nebyla frekventovaná. Na Klatovsku se kronikáři účastní na dvou projektech. Prvním je soupis legionářů z 1. světové války z obcí na území okresu, který zahájilo okresní muzeum koncem roku 1999. Druhým je projekt Vlastivědné společnosti REGIO ve spolupráci s muzeem a okresním úřadem nazvaný "Pasportizace drobné architektury" (jeho úkolem je zachytit kaple, kapličky, smírčí kříže, pamětní desky atd.).
Okresní muzeum v Jičíně vydává Muzejní noviny, které jsou vždy zaměřeny na jednu konkrétní obec okresu. Poslední dvě čísla vznikala za spolupráce kronikáře příslušné obce. Kronikáři jsou mnohdy i dárci sbírkových předmětů do fondů muzeí, dokáží upozornit pracovníky muzea na to, co se děje v jejich okolí, a předejít tak případným škodám na drobných památkách atd. Spolupráce s archívy
V některých okresech spolupracují kronikáři ve větší či menší míře s příslušnými státními archívy. To je případ Státního okresního archívu v Rokycanech, který spolupracoval s kronikáři na dvou projektech. První byl "Dokumentace obcí k roku 2000" (Fotodokumentaci platily jednotlivé zúčastněné obce a bude vhodné ji využít například k výstavním účelům. Poté se celý komplet uloží v archivu a pro badatele bude jistě nemalou pomůckou.), druhý "Vývoj v obcích v letech 1900 - 2000" (Jde o náročný projekt, jehož cílem je zpracovat encyklopedický vývoj v každé z obcí okresu. Pro zpracování je zadána dvanáctibodová osnova, která má zajistit, aby zápisy pořízené v jednotlivých obcí byly srovnatelné.) V okrese Kladno chyběla víc než deset let centrální evidence kronikářů. V současné době je tento dluh smazán. Státní okresní archív se v rámci předarchívní péče zaměřuje více na živé kroniky a snaží se projednat převod dopsaných kronik do archívu. Rozpracována je i počítačová databáze všech kronik na území okresu. Archív je tím místem, kde by měla každá kronika nakonec skončit. Řada archívů nabízí obcím možnost pořídit xerokopii kroniky před jejím uložením v archívu. Stále si můžeme přečíst řadu zpráv o tom, že se kronika během času nenávratně ztratila. Pokud je kronika živá a píší se do ní roční zápisy, má být během roku uložena na obecním nebo městském úřadě. Kronikář si ji má pouze půjčit na dobu nezbytně nutnou, během níž provede příslušný roční zápis. Totéž platí pro fotodokumentaci a přílohy. V poslední době se stalo určitým řešením vedení textové části kroniky na počítači. Tady pak není problém vytisknout několik exemplářů a dát je např. do knihovny, informačního střediska atd.
Semináře a setkání
Pořadatelem seminářů či jinak nazvaných setkání kronikářů bývá příslušný archív, muzeum, okresní úřad. Často se na pořádání setkání podílejí dvě nebo všechny tři vyjmenované instituce. Setkání kronikářů okresu Praha - východ má svoji tradici. Na jeho pořádání se podílí příslušný okresní úřad a Muzeum okresu Praha - východ v Brandýse nad Labem. Příspěvek na setkání přednesl i ředitel Státního okresního archívu pro Prahu - východ. Kronikářům byla nabídnuta možnost získávání potřebných materiálů v archivu a v muzeu. Okresní muzeum v Klatovech pořádalo setkání kronikářů také ve spolupráci se zdejším okresním úřadem. Kromě spolupráce na výše zmiňovaných projektech byli kronikáři požádáni o pomoc při vytipování osob na titul "nositel tradice lidových řemesel". Důkazem toho, jak je práce kronikářů ceněna, bylo předání ocenění několika z nich. Tradici má setkávání kronikářů okresu Praha - západ v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy. Setkání se účastní také zástupci příslušného okresního archívu. Zdejší muzeum nabízí kromě klasického setkání a výměny zkušeností i něco navíc. Kronikáři měli možnost vidět expozice v Týnci nad Sázavou, seznámili se s Informačním střediskem v Jílovém u Prahy, na podzim minulého roku navštívili půvabné Městské muzeum v Netvořicích (okres Benešov). Okresní muzeum a galerie Jičín se snaží od roku 2000 obnovit spolupráci s kronikáři. Výsledkem jsou pořádaná setkání, na nichž se muzeum snaží navázat spolupráci s kronikáři v oblasti výměny zkušeností a informací, ale i ve společném vytvoření naučných a společenských akcí, např. jde o zachycení dějů, které se vztahují k životu obce a které zvolna mizí. Osobnost kronikáře
Problematika osobnosti kronikáře se dá shrnout do jedné věty: Jaký je kronikář, taková je kronika. Pokud se obci nebo městu podaří zajistit kvalitního kronikáře, má jistotu, že kronikářské zápisy budou na dobré úrovni, budou psány objektivně a kronika bude mít všechny potřebné náležitosti. Kronikáři se však v mnoha případech zabývají i dalšími aktivitami, které na práci vedení kronikářských zápisů navazují.
Kronikář Velké Chuchle (městská část Prahy) Tomáš Hromádka vydal za spolupráce dalších institucí už tři čísla tiskoviny nazvané Kroniky a kronikáři. Ročně by měla nadále vycházet dvě čísla - na jaře a na podzim. Kromě platných legislativních norem, přípěvků jednotlivých kronikářů, pracovníků archívů atd., jsou čtenářům nabízeny i články z tisku, které mají vztah ke kronikám a kronikářům. (internetová adresa: http://kronika.sf.cz/) Součástí jednoho setkání kronikářů okresu Nymburk, pořádaného Polabským muzeem v Poděbradech, bylo zahájení výstavy kronik obce Dymokury. Kronikář Václav Svoboda připravil výstavu kronik, písemných materiálů, fotografií, kreseb a dalších dokladů, které během své kronikářské práce vytvořil (obecní kroniku psal 25 let, před tím vedl kroniku školní). Celá výstava byla poté předána do archívu v Lysé nad Labem. Kronikářkou Městské části Praha 15 je Marie Zdeňková. Kromě podílu na vydání dvou publikací o této městské části, byl ve zdejším zpravodaji nazvaném Hlasatel otištěn její článek, který byl výzvou ke vzniku archívu, který by soustředil regionálně cenné dokumenty, zejména staré pohlednice a dopisnice, fotografie, staré písemnosti, kroniky spolků atd. Dlouholetý kronikář města Přeštic Ing. Jiří Běl představil na výstavě "Paměť kronik - svědectví fotografií" výběr snímků tematicky zaměřených na současnost. Kronikář města Plasy Oldřich Soutner se podílel na přípravě výstavy a publikace vydané u příležitosti 850 let Plas, spolupracoval na třídílné publikaci "Osm a půl století v Plaské kotlině". Problematika spojená s kronikami a kronikáři se stále častěji objevuje i na stránkách místních zpravodajů. Jsou tady otiskovány výběry z kronikářských zápisů z více či méně vzdálených časů.
Eva Veselá
|