Kulturní domy na prahu třetího tisíciletí Kulturní domy či jinak nazvaná kulturní zařízení neodmyslitelně patří ke kulturnímu životu obcí a měst. Rozsah jejich činnosti zahrnuje širokou škálu kulturních akcí, které uspokojují zájmy občanů v této oblasti. Touha lidí scházet se a prožívat společně...
Kulturní domy na prahu třetího tisíciletí
Kulturní domy či jinak nazvaná kulturní zařízení neodmyslitelně patří ke kulturnímu životu obcí a měst. Rozsah jejich činnosti zahrnuje širokou škálu kulturních akcí, které uspokojují zájmy občanů v této oblasti.
Touha lidí scházet se a prožívat společně různé oslavy, poslechnout a zhlédnout hudební nebo divadelní vystoupení, zatančit si přinesla potřebu vhodného prostoru. Zprvu to byly sály na hradech a zámcích, v místních hospodách, později v hotelích, domech různých spolků (Sokol, Orel a dalších vzdělávacích spolků) či politických stran.
Pohled do historie
Zejména období národního obrození v 19. století zaznamenalo ještě větší zájem o aktivní i pasivní účast na kulturním životě. Z měšťanských domácností, pořádajících různá setkání, se přenesly tyto aktivity do nově vzniklých sálů (Pražský Žofín, Znojemská Beseda), z nichž mnohé (po potřebných úpravách), slouží svému poslání dodnes.
V období po vzniku ČR se stavěly domy, sloužící k pořádání kulturních akcí, zejména ve městech (Masarykův kulturní dům v Mělníku - byl i sídlem muzea a knihovny). Další vlna výstavby kulturních domů spadá zejména do 60. až 80. let 20. století (Družba Klatovy, Kroměříž).
Zatímco největším nákladem pro město (nebo jiného provozovatele) byla dříve výstavba kulturního stánku, kulturní domy z 2. poloviny 20. století jsou většinou finančně náročné na vlastní provoz (vytápění, opravy apod.).
Rozšířené formy
Nejvíce rozšířenou formou současného kulturního domu, městského kulturního střediska, střediska kulturních služeb nebo jinak nazvaného zařízení, je příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem. To je případ kulturního domu (KD) v Jičíně, Kralupech nad Vltavou a v Kroměříži.
Další formou je společnost s ručením omezeným. Příkladem je DKO Jihlava, KD Metropol v Českých Budějovicích a v Břeclavi. Kulturní dům v Lounech se musí obejít bez dotací i bez sponzorů, musí proto velice opatrně vybírat programy; určitým finančním přínosem je příjem z pronájmů.
Podobu akciové společnosti má ALDIS, a. s., v Hradci Králové a Beránek Náchod.
V Hronově zajišťuje provoz v Jiráskově divadle a novém sále Josefa Čapka občanské sdružení Kruh. Na provoz dostává od města dotaci, kterou musí schválit zastupitelstvo.
Někdy je kulturní dům součástí obecního nebo městského úřadu, např. formou odboru. To je případ KD Krakov v Praze 8 a Městského klubu ve Slavičíně. V Miletíně (okres Příbram) bylo zrušeno Místní kulturní středisko (působilo zde od roku 1974). Knihovna a kino budou spadat přímo pod obecní úřad a agenda bude rozdělena mezi zaměstnance úřadu. V některých obcích se o pořádání kulturních akcí stará komise, která má v názvu "školská" nebo "kulturní".
To je jen nástin možných řešení. Existuje celá řada dalších podob, např. dům kultury je majetkem města a provozuje jej s. r. o. nebo a. s. s účastí nebo bez účasti města. Mnoho podob mají kulturní domy, které byly dříve nějakou formou svázány s odbory atd.
Jsou i města, kde funkci kulturního domu plní jiné zařízení. V Táboře je to Divadlo Oskara Nedbala, v Rokycanech se kulturní akce odehrávají v Domě kultury, jehož vlastníkem je TJ Sokol, u kterého si město pořady objednává (v malém rozsahu). Výjimkou není ani různá kombinace majitelů objektů - jedno kulturní zařízení spravuje např. město a další Sokol (Moravský Krumlov, okres Znojmo).
Zejména v obcích s menším počtem obyvatelstva se stává jediným kulturním zařízením knihovna. Příkladem je Místní lidová knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou (okres Teplice).
Krušná doba
Počátkem 90. let 20. století se spolu se změnou společenských a ekonomických podmínek změnily i podmínky pro fungování kulturných domů. Dříve patřily některé průmyslovým nebo zemědělských podnikům nebo byly zařízením tehdejšího ROH. Nemálo kulturních domů, zejména těch z 1. poloviny 20. století, nebo domů postavených v 60. až 80. letech formou akce Z bylo majetkem města.
Od roku 1990 se snížil zájem o návštěvu kulturních akcí. Byl to důsledek rozšíření televizního vysílání, videa a videopůjčoven, počítačů a dalších lákadel. Pro kulturní domy nastala krušná doba. Některé byly prodány, jiné musely zcela přehodnotit nabídku akcí, část nevyužívaných prostor byla pronajata ke komerčním účelům apod.
V Meziboří (okres Most) před lety prodalo město KD soukromníkovi, protože předpokládalo, že jej dokáže lépe provozovat. V současné době je objekt ke koupi v rámci konkurzní podstaty za 550 000 Kč. Zastupitelé se rozhodli objekt nekoupit a ten dál chátrá. Neúspěšnou privatizací prošel i Kulturní dům v Bruntále. Poté, co objekt zchátral, zakoupilo ho město za 12,5 mil. Kč (muselo si vzít úvěr, který bude 10 let splácet, přitom dům potřebuje nutné úpravy).
Jak je těžké koupit
Obci či města, která nemají potřebné kulturní zařízení, se často rozhodnou pro koupi vhodného objektu. V Kuřimi (okres Brno - venkov) schválili zastupitelé koupi kulturního domu za 5 mil. Kč. Část bude sloužit ke kulturním účelům, část bude využívána na pronájem (z takto získaných finančních prostředků budou financovány provozní náklady).
Obec Březová (okres Karlovy Vary) převzala místní kulturní středisko ve špatném stavu od svazáků. Rekonstrukce počátkem 90. let změnila zcela jeho tvář (je tady kino, společenský sál je využíván pro různé akce zdejších občanů). Roční náklady na provoz činí 1 milión korun. Dostavba nového kulturního zařízení v Mileticích (spadají pod Obecní úřad v Dlažkově, okres Klatovy) proběhla i za finanční dotace státu.
Za výhodnou koupi považuje starosta Napajedel (okres Zlín) koupi Klubu kultury v zámeckém parku za 7,5 mil. Kč. S prodávající Fatrou Napajedla byl dohodnut tříletý splátkový kalendář. Chátrající budova dvorany v Lokti (okres Sokolov) - bývalé kulturní centrum opět změní majitele. Město, které dvoranu prodalo, by ji rádo koupilo zpět, zrekonstruovalo a vrátilo kulturnímu využití. Od odborů chce koupit KD obec Holýšov (okres Domažlice). Zatím jej má ve správě - neplatí nájem, ale financuje veškerou správu a s ní spojené náklady.
V letošním roce chce od odborů koupit město Brumov - Bylnice objekt kulturního domu. Odborový svaz KOVO jej odprodá obci za 7 mil. Kč; část bude splacená formou splátkového kalendáře. Objekt je v provozuschopném stavu (ještě vloni byla zrekonstruována střecha).
Kulturní dům v Padařově (část obce Jistebnice - okres Tábor) odkoupila obec od Fondu národního majetku za 45 000 Kč. Kulturní život v Biskupicích (okres Třebíč) podpoří výstavba většího sálu. Půjde o dostavbu rozestavěného objektu, u něhož musel být změněn projekt tak, aby vnitřní uspořádání vyhovovalo současným potřebám. V budově bude i restaurace, která by se dala v případě potřeby se sálem propojit.
Dostavují, opravují, modernizují
Města a obce vědí, že kulturní stánek musí kromě kvalitního programu nabídnout divákovi i určitou míru pohodlí. Výhodu mají objekty, jejichž součástí je restaurační zařízení, které je možné využít zejména pro pořádání plesů, přehlídek nebo festivalů. Samostatnou kapitolou jsou kulturní domy, které zůstaly v roce 1989 rozestavěné. Na jejich dostavbu se jen zvolna daří zajišťovat finanční prostředky.
Rozestavěný KD v Třebíči je v samém centru města. Zatím je využívána část věnovaná kinu, zbytek budovy se postupně dostavuje. Stavbu financuje stát i město a ročně se prostaví kolem 12 mil. Kč. S ukončením stavby se počítá v roce 2006. Letos se začne využívat foyer, sociální a navazující prostory. Po dokončení bude v objektu divadelní sál, který je koncipován jaké víceúčelový.
Rekonstrukce Národního domu v Prostějově bude po pěti letech dokončena letos. Jde o významnou secesní památku, na jejíž opravu se využívají státní dotace i finance z rozpočtu města. Kulturní dům v Milevsku (okres Písek) prošel rekonstrukcí v roce 2000. Opravovala se zejména světelná a divadelní technika.
V kulturní stánek se mění zámecký empírový skleník v Boskovicích (okres Blansko). Bude sloužit k pořádání koncertů, divadel, výstav a tanečních večerů. Obnova KD Máj v Pelhřimově přinesla rozšíření nabídky o velkoplošnou projekci. Kulturní dům v Soběslavi (okres Tábor) měl špatnou statiku a vyžádal si celkovou rekonstrukci za zhruba 20 mil. Kč.
Město Turnov (okres Semily) vyhlásilo výběrové řízení na přestavbu KD Střelnice. Hlavní část nákladů hradí Nadace B. J. Horáčka. Oprava Kulturního domu v Rumburku (okres Děčín) je letos jednou z největších investic radnice. Její součástí bude i přestavba zázemí pro pořádané akce včetně restaurace. Na úpravy je letos schváleno 12 mil. Kč a opravy budou pokračovat i v roce 2002.
Na mnoho způsobů
Kulturní domy v dnešní podobě někdy v sobě slučují několik dříve samostatných kulturních zařízení. Je to případ od případu jiné. Někde je kulturní dům jediným v místě působícím kulturním zařízením, jinde mají ještě divadlo, knihovnu, klub mladých, muzeum, kino atd.
Městský dům kultury v Sokolově je příspěvkovou organizací zřizovanou městem. Patří k němu i budova kina Alfa a městské divadlo. Kulturní středisko Pelhřimov tvoří KD Máj, městské divadlo, městská knihovna, Galerie M, informační středisko, výstavní a koncertní síň v kostele sv. Víta a kino Vesmír. Městské kulturní středisko v Klatovech je rovněž příspěvková organizace zřizovaná městem a kromě akcí v KD Družba jsou jeho součástí dvě kina - letní a kamenné kino Šumava. V letních měsících zajišťuje provoz ve dvou městských památkách - v katakombách a na Černé věži. Má dvě pobočky v obcích, které jsou součástí Klatov - KD v Točníku a v Dehtíně.
Příspěvková organizace zřizovaná městem - Klubcentrum v Ústí nad Orlicí - to je Malá scéna, Roškotovo divadlo i kino Máj. Součástí Městského kulturního střediska v Moravském Krumlově (okres Znojmo) je muzeum, knihovna, kino a expozice Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
Městské kulturní zařízení Jeseník - to je především Divadlo Petra Bezruče, koncertní sál Kaple, bývalý mládežnický klub Katovna a kino.
Kulturní dům Vltava v Kralupech nad Vltavou (okres Mělník) má pod jednou střechou velký a malý sál, nově zrekonstruované kino, klubovny pro ZUČ a jazykové kurzy.
V budově sídlí i pobočka zdejší městské knihovny. KD Jičín sídlí v pronajatých prostorách Sokola, s nímž má dohodu o bezplatném využívání pro kulturní účely města. Je možné tady navštívit vzdělávací a výchovnou činnost nebo kulturně-společenské akce. Působí zde i loutková scéna Srdíčko.
Co je čeká?
Informační a poradenské středisko pro místní kulturu v Praze, oddělení Centrum informací o kultuře eviduje ve své databázi asi 500 kulturních domů či jiných obdobných zařízení. Domnívám se, že jejich osud bude i nadále záležet na řadě vlivů a ukazatelů. Bude to nejen zájem obce nebo města kulturní dům zřizovat nebo na jeho fungování přispívat (možnost změny postoje zastupitelstva po nových volbách), ale i zájem občanů o činnost kulturních domů. Bude záležet i na jejich současném managementu, jaké programy dokáže divákům nabídnout (tady je velkým otazníkem cena některých vystoupení umělců). Jistě nemalou roli hraje přiměřená velikost kulturního domu v tom kterém místě (snaha využívat sály jako víceúčelové, pronajímat nepotřebné prostory ke komerčním účelům).
Nemalý význam má současný stav budov kulturních domů (stavební, vybavení novou divadelní technikou, zařízení kinosálů atd.), dále dopravní dostupnost, zaměstnanost obyvatelstva a další okolnosti.
Eva Veselá
FOTO AUTORKA
