Územní plány okresu Jindřichův Hradec JAVOŘICKÁ VRCHOVINA Článek je prvním ze série pojednávající o územním plánování v regionu označovaném ústavním zákonem č. 176 ze 16. května 2001 jako Jihočeský (původně Budějovický) kraj. Nebudeme se proto zabývat problematikou Pelhřimovska, které spadá již do...
Územní plány okresu Jindřichův Hradec
JAVOŘICKÁ VRCHOVINA
Článek je prvním ze série pojednávající o územním plánování v regionu označovaném ústavním zákonem č. 176 ze 16. května 2001 jako Jihočeský (původně Budějovický) kraj. Nebudeme se proto zabývat problematikou Pelhřimovska, které spadá již do kraje Vysočina.
Přístup jednotlivých okresů ke zpracování územních plánů pro své teritorium se liší. V prvním případě se územní plán velkého územního celku (VÚC) shoduje s administrativními hranicemi okresu a beze zbytku jej komplexně řeší. Příkladem může být VÚC Příbramsko, kterému jsme se podrobně věnovali v Moderní obci č. 10/2000.
Jeden okres - dva plány
Druhou variantou je situace, kdy se na území okresu vztahuje několik územních plánů VÚC, které se buď překrývají, nepokrývají jej v celém rozsahu nebo zasahují do sousedících vyšších územních samosprávných celků. Toto je konkrétní případ okresu Jindřichův Hradec, jehož východní část je řešena v rámci velkého územního celku Javořická vrchovina a centrální prostor je zahrnut do VÚC Jindřichohradecko. Menší, nejzápadnější část, spadá do Českobudějovické aglomerace, jejíž územní plán byl schválen vládním usnesením č. 147 z roku 1986. Záměrně jej ponecháváme stranou, neboť záměry tohoto velkého územního celku již neodpovídají změněným sociálněekonomickým podmínkám a současné územněplánovací praxi.
Problémy již na začátku
Na základě průzkumů a rozborů byl vypracován návrh územních a hospodářských zásad (ÚHZ) pro řešení územního plánu tohoto velkého územního celku zahrnující části okresů Jindřichův Hradec, Pelhřimov a Jihlava o celkové rozloze 704 km2 s 31 tisíci trvale bydlícími obyvateli a předložen v roce 1995 k připomínkám. Již tehdy se objevily jeho první nedostatky.
Prvním, a v územně plánovací praxi, často se vyskytujícím problémem byl předimenzovaný populační růst v řešeném teritoriu. Ten má reálný základ jak v horší věkové struktuře venkovského prostoru, tak v nízké úrovni infrastruktury, monofunkční zaměstnanosti s převahou zemědělství a lesnictví i v problémové transformaci státních statků. Zásady rovněž neobsahovaly koncepci bytové výstavby, vývojové tendence domácností, nezabývaly se ani sociální infrastrukturou a také návrhové období bylo stanoveno jen do roku 2010.
V listopadu 1998 byl zhotoven koncept územního plánu Javořické vrchoviny, ve kterém se podařilo řadu zmíněných negativ odstranit. Rozšířené řešené území se týká celkem 271 katastrů o celkové rozloze 1 604,24 km2 se zhruba 68 tisíci obyvateli, přičemž návrhovaný časový horizont se prodlužuje do roku 2015. V tomto období se předpokládá stabilizace stávajícího počtu trvale bydlícího obyvatelstva v rozmezí 65 tisíc až 70 tisíc. Přirozeným centrem a zároveň populačně největším sídlem regionu se stávají Dačice s 8,1 tisíci obyvateli.
Dokumentaci tvoří textová část, skládající se z průvodní zprávy a dokladů, kartografické řešení územních vztahů, dopadů na územní prostředí, zemědělský a lesní půdní fond a veřejně prospěšné stavby v měřítku 1 : 25 000, padesát schemat v měřítku 1 : 100 000 a návrh regulativů pro územní rozvoj.
Hlavním cílem regulativů je definovat obecné základní požadavky na utváření fungující krajiny a osídlení s esteticky kvalitním prostorovým řešením, dopravní a technickou infrastrukturou a požadavky na utváření ekologicky stabilní, účelově uspořádané a esteticky hodnotné krajiny s kvalitním trvale udržitelným rozvojem životního prostředí.
Obyvatel se v řešeném území výrazně dotkne vymezení koridorů pro veřejně prospěšné stavby. Stanovení těchto ploch představuje totiž podklad pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle stavebního zákona, pokud nebude možno dosáhnout řešení majetkoprávních vztahů dohodou.
Územní plán VÚC Javořická vrchovina vymezuje pouze veřejně prospěšné stavby nadmístního významu, to však nevylučuje možnost určit další veřejně prospěšné stavby v navazující územně plánovací dokumentaci obcí.
Občany Jindřichohradecka jistě budou zajímat obchvaty na páteřní komunikaci 1. třídy č. 23 ve Studené - Jilmu nebo obchvaty na silnicích 2. třídy v Dačicích, Nové Bystřici, Slavonicích, Starém Městě pod Landštejnem, Kunžaku či Strmilově. K oživení cestovního ruchu by měly přispět hraniční přechod pro pěší a cyklisty v prostoru Staré Město pod Landštejnem - Kautzen a železniční přechod Slavonice - Fratres.
Mezi veřejně prospěšné stavby v regionu jsou zahrnuty i vodovody Kaliště - Klatovec, Jilem - Horní Němčice, Knínice - Budeč, Bílkov - Dobrohošť, Staré Hobzí - Nové Dvory - Vnorovice, Horní Lhota - Dolní Žďár, Lásenice - Vydří, Dolní Lhota - Dvorce, plynovody Stonařov - Otín, Knínice - Budeč - Horní Slatina - Vesce - Budíškovice, Dačice - Bílkov, Bílkov - Dobrohošť,, Cizkrajov - Holešice - Staré Hobzí, Holešice - Mutná, Peč - Lidéřovice - Český Rudolec, Český Rudolec - Markvarec, Kunžak - Lomy, Lomy - Člunek, Jindřichův Hradec - Hospříz, Horní Olešná - Popelín, Příbraz -Lásenice, Příbraz - Dolní Lhota - Dvorce a vedení vysokého napětí Dačice - Jemnice.
Souborné stanovisko
Ve smyslu § 21 odst. 5 stavebního zákona bylo v říjnu 1999 vypracováno souborné stanovisko pro zpracování návrhu územního plánu Javořické vrchoviny. V něm byly potvrzeny návrhový časový horizont do roku 2015 a základní koncepce řešení stanovená územními a hospodářskými zásadami schválenými v září 1997 a zdůrazněna potřeba koordinace jak s územně plánovací dokumentací obcí v řešeném území, tak s územními plány VÚC v navazujících regionech Znojemska a zbývající části okresu Jindřichův Hradec.
Potřeba ploch pro bydlení v rozsahu asi 350 ha se považuje za směrnou, přičemž konkrétní lokalizace se ponechává obcím. V celkové struktuře osídlení se počítá se sloučením Slavonicka a Dešnanska do mikroregionu. Demografická prognóza vychází z dosavadního vývoje posledních desetiletí a nepředpokládá výrazné změny v populačním vývoji této části Jindřichohradecka.
Nezbývá než konstatovat, že Javořická vrchovina bude rozvíjena jako harmonická krajina, pro kterou platí závazná rozhodnutí zahrnující tři "p":
[*] Prostor - zachování a kultivace jeho kvalit
- zachovat harmonii, image a identitu prostředí; pro zachování a kultivaci prostorových kvalit je navrženo zónování území včetně ochrany hlavních chrakteristických rysů jednotlivých krajinných typů,
- u jednotlivých sídel je třeba potlačit rušivé jevy, převážně v areálech zemědělských výrobních aktivit,
- v krajině je nutno v maximální míře chránit významnou zeleň typickou pro krajinný ráz a drobnou architekturu důležitou pro orientaci v krajině,
- nerozvíjet zaniklé původní osídlení, například v okolí Starého Města pod Landštejnem.
[*] Prosperita - stabililizace obyvatel
- jsou navrženy krajinné rekreační celky s možností vytvoření nových pracovních příležitostí,
- zajistit územně technické podmínky pro podnikatelské aktivity v cestovním ruchu, průmyslu využívajícím místní zdroje, alternativním hospodaření s výrobou bioproduktů a pro bydlení.
[*] Pohoda - kvalitní životní styl
- omezit tranzitní dopravu jen na hlavní dopravní koridory s minimalizací zátěže na životní prostředí,
- pro nemotorovou dopravu zlepšit průchodnost krajinou včetně vytvoření regionálních cyklistických tras,
- vytvořit mikroregiony s územními odbočkami státní správy s dostupností veřejnou dopravou do 30 minut.
Jan Kokta
FOTO ARCHÍV
