Nové kompetence ve prospěch občanů Na každém kroku je vidět rozvoj Horních Počernic, dříve nepříliš poutavého předměstí Prahy. Na to, jak pracuje úřad Městské části Praha - Horní Počernice v roli nového pražského správního obvodu od 1. července letošního roku, jsme se zeptali starosty Ivana Lišky....
Nové kompetence ve prospěch občanů
Na každém kroku je vidět rozvoj Horních Počernic, dříve nepříliš poutavého předměstí Prahy. Na to, jak pracuje úřad Městské části Praha - Horní Počernice v roli nového pražského správního obvodu od 1. července letošního roku, jsme se zeptali starosty Ivana Lišky.
[*] Jaký vliv má na fungování vašeho úřadu otevření jeho nového sídla?
Úřad funguje tak, jak jsme si předsevzali a k čemu směřovaly naše letité úsilí a vynaložené finanční prostředky. Jsem rád, že časopis Moderní obec byl přitom, když jsme l2. července tohoto roku otevírali novou budovu úřadu, takže jste ony vnější efekty mohli společně s námi v Horních Počernicích uvítat.
Jistěže nová budova patří k jedním ze základních předpokladů fungování úřadu v nových legislativních podmínkách, ale zdaleka nejde jen o ní. Jde především o pracovníky našeho úřadu, kteří mají v novém uspořádání a nových kompetencích plnit výkonnou část veřejné správy ve vztahu k občanům.
Byly by to dlouhé hodiny úvah, strategie a jednání o výběru nejvhodnějších adeptů, delimitačních a dislokačních opatření, vnitřní organizace úřadu i zabezpečení technických systému včetně např. přímého napojení na příslušná ministerstva, pod jejichž "správu" nová přenesená působnost úřadu městské části patří.
Dnes můžeme říci, že to vše jsme ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy, úřadem Prahy 14 i oběma ministerstvy (vnitra a sociálních věcí) zabezpečovali v dostatečném časovém předstihu a plynule tak, aby se 1. července 2001 celý proces v našem úřadu bez problému rozběhl.
[*] Do jaké míry lze tento akt spojovat s reformou veřejné správy?
Navenek se toto spojení nabízí vcelku příhodně. O reformě veřejné správy se stále mluví a v Horních Počernicích najednou od 1. července platí nové uspořádání a občanům jsou k dispozici rozšířené kompetence zdejšího úřadu. Takže proč by si jako konzumenti těchto služeb ony dva akty nespojili. Skutečnost je ovšem zcela jiná. Vytvoření nových sedmi správních obvodů hl. m. Prahy v podstatě nemá s reformou veřejné správy, tak, jak ji režíruje Ministerstvo vnitra, nic společného. Je to jen praktický výsledek úsilí představitelů hl. m. Prahy a městských částí o další krok na cestě decentralizace a homogenizace veřejné správy v Praze, ale i zvýšení její efektivnosti, čitelnosti a příblížení občanům.
Musím připomenout, že ještě na sklonku předchozího volebního období, v červnu l998, jsme čelili opačným tendencím vedení hl. m. Prahy a že Rada hl. m. Prahy tehdy schválila kroky k likvidaci 11 existujících stavebních úřadů především v okrajových městských částech. Nebýt naší tehdejší úporné obrany jistě by tento krok schválilo i tehdejší zastupitelstvo hl. města. V Praze by tak zůstalo pouze 15 stavebních úřadů. V praxi by to znamenalo, že např. všichni stavebníci z pěti městských částí na východě Prahy by své záležitosti vyřizovali na jediném stavebním úřadu v Praze 14 - na Černém Mostě. To by bylo zcela v rozporu s principem subsidiarity a žádoucí decentralizace veřejné správy.
Podobný krok chystalo i Ministerstvo vnitra u agendy matrik a Ministerstvo průmyslu a obchodu u živnostenských úřadů. I tady jsme nebezpečí byrokratické centralizace včas odvrátili.
[*] Jaké služby tedy v současné době poskytujete občanům v tzv. přenesené působnosti?
Především jde o rozsáhlou agendu sociálních záležitostí, zejména státních sociálních dávek, dále agendu osobních dokladů i dalších občansko - správních záležitostí, stavební úřad má rozšířené kompetence pro územní řízení u vybraných staveb, řekněme lokálního charakteru, další rozšíření nastalo v referátu ochrany životního prostředí a dopravy. Nové kompetence máme také ve zdravotnictví i při výkonu náhradní vojenské služby. Dále sem patří oblast krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Beze změny zůstala jen agenda živnostenského úřadu, kterou jsme v plném rozsahu poskytovali již dříve.
[*] Můžete již uvést některé konkrétní výsledky nebo údaje o činnosti úřadu za období od 1. července?
Jak jsem uvedl, nejpodstatnější změny nastaly v oblasti sociální. Za vše hovoří následující údaj - v úředních dnech se pohybuje počet návštěv občanů, resp. případů kolem 200 denně. Za zmínku jistě stojí téměř 500 vydaných občanských průkazů a téměř polovina tohoto počtu vydaných cestovních dokladů, z toho 65 vydaných operativně na místě.
Z další oblasti státní správy mám k dispozici údaje od počátku roku - např. živnostenský úřad vydal letos již 490 živnostenských oprávnění, provedl 352 změn, přerušil nebo zrušil oprávnění u více než 250 živnostníků a provedl dalších asi 700 řízení včetně kontrol. Stavební úřad vydal od počátku roku 186 stavebních povolení, 121 kolaudačních rozhodnutí a 65 dalších rozhodnutí včetně několika prvních územních rozhodnutí ve své nové kompetenci.
[*] Vyřizujete agendu státní správy i pro jiné městské části nebo obce?
Nikoliv, přenesenou působnost vykonáváme jen pro vlastní území Horních Počernic, tj. pro 13 500 občanů na rozloze 17 km2. Jsou ale agendy, které vykonáváme bez místní příslušnosti, např. ověřování podpisů a listin. To je velice populární služba našeho občansko - správního odboru.
Myslím si, že spokojenost s kvalitou i rychlostí poskytovaných úkonů veřejné správy výrazně převládá. Samozřejmě, že život přináší i nespokojeného občana, ale to pramení spíše z věcné povahy jeho záležitosti. Těžko lze předpokládat, že z nějakého nehezkého sousedského vztahu, který se nějak vyostří v průběhu stavebního řízení, vyjdou obě strany jako vítězové, a tedy spokojení.
[*] To vše, co uvádíte, stojí spoustu peněz. Dá se v této souvislosti hovořit o jisté míře efektivnosti veřejné správy v Horních Počernicích?
Asi vím, kam míříte. A také proto nepředpokládám, že cenu za provedené reformní kroky, ať jsou z kategorie investiční nebo neinvestiční, budete měřit přísným podnikatelských pohledem. Pokud jde o investiční prostředky, náklad na dostavbu nové budovy a rekonstrukci hlavní budovy úřadu včetně vybavení dosáhly asi 40 mil. Kč, z toho více než tři čtvrtiny nám poskytlo hlavní město Praha. Zbytek hradí městská část ze svého rozpočtu.
Většina nákladů již byla uhrazena. Nyní však nastane doba pro užívání těchto statků ve prospěch rozvoje Horních Počernic a ke spokojenosti jejich občanů. Pokud jde neinvestiční výdaje, i ty se pochopitelně dnem 1. 7. 2001 v celoročním předpokladu o několik miliónů také navýšily.
Zdaleka jsme však nenaplnili odhady a propočty Magistrátu hl. m. Prahy, a to jak v počtu pracovníků, tak potřebných finančních prostředcích na správu se vším všudy. Ale i tyto výdaje jsou letošním rozpočtem a použitím neinvestiční dotace hl. m. Prahy dostatečně kryty. Horší je pohled do roku 2002 a dále. Jsme na počátku listopadu a přitom nevíme, kdo a v jaké výši, jakým podílem, bude hradit náklady státní správy v obcích. Neznáme odpověď ani od státu ani od obce, tj. hl. m. Prahy. To není dobrý stav, ani na komunální úrovni nepodporuji jakákoliv, tedy i rozpočtová provizoria.
Nejsme chudá městská část, ale hledat prostředky na dokrytí nákladů státní správy ve vlastních zdrojích našeho rozpočtu rozhodně nechceme. A poplatky na všechno nestačí, i když jejich výše už tak dost tlačí na občana.
Lýdia Stoupová
FOTO ARCHÍV
