Propočet prostředků na údržbu a obnovu svěřeného majetku (II) V Moderní obci č. 10/2001 jsme pod titulkem "Kolik stojí péče o svěřené území a jeho objekty?" publikovali úvod k příspěvku "Management urdžitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území", který vznikl jako dílčí...
Propočet prostředků na údržbu a obnovu svěřeného majetku (II)
V Moderní obci č. 10/2001 jsme pod titulkem "Kolik stojí péče o svěřené území a jeho objekty?" publikovali úvod k příspěvku "Management urdžitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území", který vznikl jako dílčí část výzkumného záměru ČVUT v Praze na Stavební fakultě, financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Vypočítat rozsah údržby pro území nebo stavební objekt se může zdát komplikovanou úlohou. Na složité otázky však existují často jednoduché odpovědi. Takovou je i odpověď z hlediska udržitelného rozvoje. Do stavební podstaty, kterou užíváme, by mělo být vraceno alespoň tolik zdrojů, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování v průběhu životnosti. Jinými slovy, údržbou a obnovou je třeba vracet tolik zdrojů, aby hmotný majetek setrvával alespoň na úrovni výchozího stavu. Pokud se tak neděje, je technicko-ekonomická podstata znehodnocována. Hospodaření na úkor podstaty je kriticky označováno za vybydlování, tunelování a žití na úkor budoucích generací.
Existuje pouze jeden důvod, kdy se tak děje oprávněně. Vlastník se z ekonomických důvodů rozhodl cílevědomě dovést objekt či území k likvidaci a odstranění. Je to také součástí ekonomiky území, nebo ekonomiky stavebního objektu. Mělo by se tak dít plánovitě a s průkazem ekonomické neudržitelnosti. Skutečnost, že získané hodnoty budu použity účelněji jiným způsobem, patří k ekonomické kultuře hospodaření s majetkem.
Odpověď na otázku Kolik stojí péče o svěřené území a jeho objekty? je jednoduchá. Spravuje-li obec, nebo fyzická osoba majetek (území), jehož hodnota je 1000 mil. Kč a životnost tohoto majetku má skladbu například podle tabulky 1, pak hrubým odhadem činí jeho roční spotřeba 39,7 mil Kč.
Velmi rychle zjistíme, že uvedený majetek se nedá provozovat (užívat), jestliže jeho opotřebení klesne pod určitou hranici7) například 50 %. Potřeba nahrazení ročního opotřebení8) tak může ještě dále stoupnout zhruba na dvojnásobek (asi 80 mil. Kč)9). Získali jsme minimum a maximum prostředků potřebných pro provozování hypotetického majetku středně velkého města.
Stanovením prostředků na údržbu či obnovu10) dostává správa majetku konkrétní formu.
Poznámky:
7) dosud vydávaná legislativní opatření stanovovala minimální nepřekročitelné hodnoty při ocenování nemovitostí, například rodinný dům max. 80 %, současná vyhláška č. 279/1997 Sb. využívá analytický postup (členěný do jednotlivých funkčních dílů)
8) fyzické, morální
9) přesné stanovení částky y makroekonomické úvahy není možné, zde je patrně hlavní důvod, proč je třeba sáhnout k podrobnějším výpočtům uváděným dále
10)vedle těchto prostředků je třeba nezbytně disponovat zdroji na provoz, (tj. na běžné provozní opravy a poruchy, které nemají charakter plánované cyklické údržby a obnovy)
(Příště Business Plan údržby a obnovy stavebního objektu)
Václav Beran,
Fakulta stavební
ČVUT v Praze
Majetek Živnost Hodnota Roční
spotřeba
Funkční části krátkodobé životnosti 10 let 200 20,00
(technická zařízení apod.)
Funkční části střednědobé životnosti 30 let 500 16,67
(mosty, komunikace, byty...)
Funkční části dlouhodobé životnosti 100 let 300 3,00
(konstrukční části mostů, komunikací, bytů...)
Celkem (průměrná životnost, hodnota, spotřeba) 47 let 1000 39,67
