01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Spojené nádoby

Spojené nádoby Na Krajském úřadě Plzeňského kraje začal v průběhu prvního pololetí fungovat odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Jeho vedoucí se v červnu stala Mgr. Vlasta Frouzová, která do této funkce přešla z Okresního úřadu Plzeň-sever. Zde měla na starosti památkovou péči. Zeptali...

Spojené nádoby

Na Krajském úřadě Plzeňského kraje začal v průběhu prvního pololetí fungovat odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Jeho vedoucí se v červnu stala Mgr. Vlasta Frouzová, která do této funkce přešla z Okresního úřadu Plzeň-sever. Zde měla na starosti památkovou péči. Zeptali jsme se jí na první poznatky ve funkci.

[*] Co je pro vás v současné době nejnáročnější?

Pracuji ve státní správě a v tomto oboru už dost dlouho, ale přechod na krajský úřad je do jisté míry stresující záležitost - skočíte a musíte plavat.

Řekla bych, že zatím nejnáročnější je agenda památkové péče, respektive vydávání závazných stanovisek, v tomto směru už skutečně "jedeme naplno" - vyřizujeme prodlužování termínů, odvolání a podobně.

Je to taková doopravdy strohá úřednická práce, více méně formálního charakteru, která navíc spotřebuje hodně času. Musíme vyjíždět na místní šetření, a tak máme nakonec kancelář i ve služebním autě. Po cestě většinou řešíme i problémy z ostatních oblastí naší činnosti.

[*] A naopak, která činnost je vám nejpříjemnější?

Nevím zda nejpříjemnější nebo nejzajímavější, nejbližší, ale rozhodně velmi užitečná podle mého názoru je, nebo respektive bude, práce s neziskovými organizacemi, s různými spolky, amaterskými kumštýři, ochotníky.

Starat se o kulturní zařízení, kterých jsme se staly nebo se staneme zřizovateli, je naše povinnost, to je pro každého samozřejmé. Právě lidé z neziskového sektoru čekají na naši pomoc a my bychom měli udělat všechno pro to, aby nebyli zklamaní. V některých místech jsou jejich aktivity jedinými ostrůvky kultury široko daleko.

Na druhé straně neziskový sektor, amatéři, ochotníci nejsou leckdy jen nositeli kulturních tradic lokálního významu.

Ve struktuře okresů se v nových ekonomických podmínkách podařilo "horko těžko" udržet nebo doslova vypiplat řadu aktivit regionálního, někdy i ještě širšího významu. Dnes jsou například spojovány i s velkými přehlídkami a festivaly.

Nechtěli bychom, aby se zánikem okresů zanikly i tyto aktivity.

Bude to těžké, protože neziskových organizací v našem kraji působí tolik, že z jejich seznamu by mohla být pěkně silná vysokoškolská skripta. Je to však známka toho, že lidé mají zájem o svoje okolí, že chtějí být aktivní.

[*] Oblast kultury se patrně stane výraznou složkou činnosti vašeho odboru.

Pochopitelně, že nejprve musíme vyřešit provoz těch kulturních zařízení, jejichž jsme nebo budeme zřizovateli. Je nutné vystavit zřizovací listiny, je tu celá řada právních otázek, které vyžadují konzultace. Objekty a organizace musíme převzít nejen administrativně, ale i fyzicky - jedná se tu o majetek velké hodnoty nejen finanční, ale i historické, morální.

Vždyť například Západočeská galerie je po pražské Národní galerii největší v republice. Stáváme se zřizovateli Galerie Klenová, Západočeského muzea i bývalé Státní vědecké knihovny, dnes Studijní a vědecké knihovny.

[*] Je oblast veřejných knihoven perspektivní?

Řešení potřeb veřejných knihoven má v naší zemi velmi dlouhou tradici a už v době první republiky mu byla věnována velká pozornost. Tehdy získal systém veřejných knihoven velmi dobrý základ. Využívání knihoven, ať už odborných nebo veřejných, je u nás velmi rozšířené, a to nejen ve velkých městech, ale i v obcích.

Knihovny mají velký okruh návštěvníků z řad studentů, vědeckých pracovníků i naprosto obyčejných lidí, kteří si půjčují beletrii. Od ledna příštího roku vstupuje v platnost nový zákon o knihovnách, z něhož vlastně vycházíme při přípravě naší koncepce.

Knihovnictví dnes už není jen třídění, skladování a půjčování knih, je to velmi dynamický obor využívající ve velké míře nové elektronické technologie, jeden z pilířů informatiky a jako takový má nesmírný vliv na rozvoj informační společnosti.

[*] Vraťme se k oblasti památkové péče. Jakým směrem se vydáte na tomto úseku?

V letošním roce jsme převzali do naší péče deset objektů označených jako národní kulturní památka, v příštím roce přibudou ještě čtyři.

Myslím si, že to je ale jen čtrnáct konkrétních objektů, které jsou "vidět". Z mého pohledu je památková péče něco víc než jen dohled nad těmito nebo dalšími objekty, je to utváření určitého povědomí ve společnosti k historickému odkazu jako celku, utváření vztahu k jeho hodnotě.

Je proto velmi rozumné, že oblast památkové péče byla svěřena do kompetence krajských úřadů a nepřešla z Ministerstva kultury na obce.

Na úrovni obce přeci jen není taková možnost dobrého odborného posouzení památkového objektu.

Je vcelku pochopitelné, že na místní úrovni jsou rozhodnutí prostě ovlivňována místními zájmy a nakonec třeba i dobrý úmysl může objekt znehodnotit. Špatné rozhodnutí v této oblasti je vždy nevratné.

[*] Jak je vidět, váš odbor má poměrně rozsáhlou a rozmanitou agendu. Máte vyhovující personální složení?

Zatím jsme v našem odboru dvě, plánovaných míst je celkem pět. Ještě letos přibude další spolupracovnice, která bude mít na starosti pouze cestovní ruch.

Vystudovala tento obor na Západočeské univerzitě v Plzni a současně je absolventkou i ekonomické fakulty, což je velmi potřebná kombinace.

Mám pocit, že i těch pět plánovaných pracovních míst není vzhledem k rozsahu činností našeho odboru až tak mnoho. Uvidíme, jak všechno zvládneme.

[*] Máte už nyní zpracovanou nějakou vlastní strategii pro vaši činnost?

Určitá strategie našeho odboru vzniká průběžně. Některé koncepční otázky jsou prostě dané ať už obecně závaznými předpisy nebo usnesením rady a zastupitelstva. Na spoustu detailů ale přicházíme v praxi, takže každý den připisujeme do našeho rozpisu nové a nové poznámky, poznatky. Během dvou třech měsíců budeme mít dostatečně obsáhlý materiál k další diskusi a vyhodnocení.

Můžeme se opřít i o zkušenosti Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, která úspěšně působí jako obecně prospěšná společnost už několik let. Počítáme se vzájemnou spoluprací i na řešení některých konkrétních projektů.

[*] Pro každý region je dnes důležitá oblast cestovního ruchu, je tomu tak i v Plzeňském kraji?

Cestovní ruch má svoje specifika, a navíc se dotýká do jisté míry i těch dvou oblastí, o nichž jsme už hovořili - kultury a památkové péče. Tyto tři oblasti tvoří do jisté míry spojené nádoby.

Oblast cestovního ruchu se v České republice stává silným ekonomickým odvětvím. Myslím si, že i Plzeňský kraj má v tomto směru co nabídnout.

Chtěli bychom ve všech směrech naší činnosti mít jasno, alespoň rámcově, do konce roku, abychom mohli náš kraj dobře reprezentovat už na lednovém mezinárodním veletrhu Regiontour v Brně - to je pro nás v současné době určitý mezní bod.

Svatopluk K. Jedlička

FOTO AUTOR

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down