Program rozvoje Moravskoslezského kraje Kraj rozlohou svého území 5554 km2 (7 % rozlohy ČR) nepatří mezi největší v republice. Počtem obyvatel (1 277 095) však zaujímá prvé místo v rámci státu. Je regionem velkých rozdílů. Oblast charakterizuje vysoká koncentrace průmyslu v tzv. Ostravsko-karvinské...
Program rozvoje Moravskoslezského kraje
Kraj rozlohou svého území 5554 km2 (7 % rozlohy ČR) nepatří mezi největší v republice. Počtem obyvatel (1 277 095) však zaujímá prvé místo v rámci státu. Je regionem velkých rozdílů.
Oblast charakterizuje vysoká koncentrace průmyslu v tzv. Ostravsko-karvinské aglomeraci s nadměrnou hustotou obyvatel (1501 obyvatel na km2 v Ostravě) a málo zalidněnými oblastmi horských masívů Jeseníků (64 obyvatel na km2 v okrese Bruntál) a Beskyd na okraji regionu se značným turistickým potenciálem.
V článku přinášíme základní informace z návrhu programu rozvoje kraje, který zpracovala Agentura pro regionální rozvoj, a. s., Ostrava za široké účastí zástupců kraje. V roce 2001 byl program rozvoje zpracovatelem předložen zastupitelstvu. Rada kraje uložila provést jeho aktualizaci do konce roku 2001 tak, aby se stal výchozím plánovacím dokumentem rozvoje v období 2001 - 2004.
Na aktualizaci programu se kromě zpracovatelů v pracovních skupinách podílejí členové zastupitelstva a jeho výborů, pracovníci odborných útvarů krajského úřadu a další odborníci. Údaje, které dále uvádíme byly již částečně aktualizovány o nové poznatky.
Obyvatelstvo a osídlení
Moravskoslezský kraj tvoří 6 okresů s 304 obcemi. Region vykazuje vysoké procento městského obyvatelstva (77,3 % v roce 1999), v sídelní struktuře je značný počet větších měst - po Ostravě (321 tis. obyvatel) se další 4 města s počtem obyvatel nad 60 tisíc (Havířov, Karviná, Frýdek-Místek a Opava) řadí do prvé dvacítky měst v ČR. Jejich umístění v okruhu 30 km od Ostravy tvoří tzv. jádrovou část kraje s nejvyšší hustotou obyvatel ve státě.
Počet obyvatel v posledních letech stagnuje, resp. mírně klesá. Prognóza vývoje počtu obyvatel do roku 2020 předpovídá mírný pokles počtu obyvatel regionu (1 % za 10 let).
Obecně lze konstatovat, že věkové složení obyvatel je příznivější než je celostátní průměr. Průměrný věk obyvatel kraje je 37,0 let proti 38,2 letům úhrnu republiky.
Kdysi dominantní odvětví - průmysl - v roce 1999 zaměstnávalo 37,5 % pracovníků. Od roku 1993 poklesla zaměstnanost v průmyslu o více než 5 procentních bodů; největší úbytky byly zaznamenány v těžbě, v kovozpracujícím, chemickém a textilním průmyslu a dále pak ve výrobě strojů a zařízení. Naproti tomu největší přírůstky zaměstnanců zaznamenaly obchod, peněžnictví, veřejná správa, školství, stavebnictví a pohostinství, které zaměstnávají více než 46 % ze všech zaměstnanců.
Moravskoslezský kraj je od počátku transformace na předním místě v počtu nezaměstnaných v rámci ČR.
Avšak na rozdíl od počátku 90. let, kdy se míra nezaměstnanosti udržovala na únosné výši a pracovníci uvolňovaní z velkých podniků rychle nacházeli nové pracovní uplatnění, je současná situace diametrálně odlišná. Některé okresy dosahují extrémních hodnot nezaměstnanosti (Karviná 18,1 %, Ostrava 16,9 % - údaje k 31. 7. 2000).
Trend růstu nezaměstnanosti a poklesu nabídky pracovních příležitostí zde začal nabývat krizových rozměrů. Tento stav se bude dále zhoršovat s pokračující restrukturalizací většiny velkých průmyslových podniků - v okresech Karviná a Ostrava lze v blízké době očekávat míru nezaměstnanosti blížící se 20 %, což při vysoké hustotě osídlení znamená nejvyšší absolutní počty v celé České republice. Již dnes absolutní počet nezaměstnaných v kraji představuje jednu pětinu nezaměstnaných v celé ČR.
Oblast vzdělávání je zabezpečena především sítí základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol, předškolních a školských zařízení. Významnou roli v oblasti terciárního vzdělání mají 3 veřejné vysoké školy - Slezská univerzita v Opavě (s Obchodně - podnikatelskou fakultou v Karviné), Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě a Ostravská univerzita a první soukromá vysoká škola - Vysoká škola podnikání, a. s., Ostrava.
V oborové struktuře vzsokých škol převládají technické (44,3 % studentů) a ekonomické vědy (26,4 %). Zbývající obory zastupují humanitní, přírodní a ostatní vědy. Celkem studuje na vysokých školách v kraji více než 23 000 studentů.
Ekonomická základna
Region zůstává, i přes nepříznivý ekonomický vývoj v tradičních průmyslových odvětvích v posledních letech a probíhající restrukturalizaci klíčových průmyslových podniků, jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v České republice. Hrubý domácí produkt (HDP) vytvořený v kraji v roce 1997 byl 196 mld. Kč, což jej řadí na 2. místo po Praze. Region se podílí na HDP ČR hodnotou 11,7 % a je na 3. místě v ukazateli HDP na hlavu (152 000 Kč) po Praze a Plzni.
Dosahuje tak 94 % úrovně ČR a 59 % úrovně Evropské unie. Regionální ekonomika prošla v letech 1990 - 1995 velmi rychlou privatizací. Tuto skutečnost demonstruje i zásadní pokles počtu státních podniků a několikanásobný vzestup počtu soukromých podnikatelských subjektů.
Průmyslový sektor je tvořen zejména těžkým průmyslem, založeným na těžbě uhlí a zpracování železné rudy. Kraj je celostátním centrem hutní výroby a představuje 100 % výroby surového železa, 92 % oceli a 98 % koksu v ČR. Současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí téměř celé produkce státu, i když dochází k poklesu vytěženého množství.
Strojírenský průmysl je reprezentován sektory automobilového průmyslu a průmyslu zpracování kovů. V chemickém průmyslu jsou zastoupeny většinou objemové chemikálie jako primární produkt nebo meziprodukt určený pro další zpracování.
Značnou dynamiku výroby vykazuje průmysl potravinářský, kde především výroba piva a zpracování masa se prosazuje nejen na tuzemském, ale i zahraničním trhu. Na tradici navazující textilní průmysl a průmysl zpracování dřeva dosahuje dobré úrovně.
V posledních třech letech došlo k výraznému obratu při přípravě pozemků pro průmyslové investice. Dokončeno či rozestavěno je sedm průmyslových zón s celkovou rozlohou nad 200 hektarů, další stovky hektarů se připravují pro vstup investorů.
Infrastruktura
Region se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť.
Významným zlepšením dostupnosti území bude vybudování dálničního tahu D47, jehož výstavba byla zahájena na jaře 1999 a po svém dokončení vytvoří základní předpoklad rozvoje. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11: Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48: Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín. Obě silnice však vyžadují dobudování.
Hustota silniční sítě je v důsledku hornatějšího terénu ve srovnání s hustotou silnic ČR v kraji nižší, pouze 86 % celostátního průměru. Technický a kapacitní stav silniční sítě není dobrý vlivem nedostatečné modernizace v minulých letech. Na hranici svých možností v kraji jsou silnice II. a zejména III. třídy, které jsou v mnoha případech jedinými přístupovými komunikacemi k jednotlivým obcím ve venkovských a podhorských oblastech kraje. Tyto komunikace jsou pro další rozvoj obcí v tomto prostoru životně důležité.
Poměrně hustá železniční síť je nedostatečně udržována a modernizována. Situace hlavních železničních tras je podstatně lepší s ohledem na již vysoce rozpracovanou modernizaci II. železničního tranzitního koridoru, který je součástí železniční koridorové sítě a větve Evropského dopravního koridoru s plánovaným termínem ukončení v roce 2005.
Letecká doprava je provozována zejména na letišti Ostrava-Mošnov s velmi příznivými parametry, jež má statut mezinárodního letiště.
Životní prostředí
Od počátku devadesátých let dochází k postupnému zlepšování kvality životního prostředí. Nejprve vlivem poklesu průmyslové výroby a dalších hospodářských aktivit, v dalším období zejména v důsledku zvyšujících se výdajů na ochranu životního prostředí ve veřejném i soukromém sektoru, restrukturalizací průmyslové výroby, používáním šetrnějších technologií a ušlechtilejších paliv a v neposlední řadě uplatňováním přísnější environmentální legislativy.
V oblasti znečištění ovzduší poklesly v důsledku snížení průmyslové výroby emise stacionárních zdrojů do roku 1995 u tuhých emisí na 1/3 stavu a u plynných emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku na 1/2 stavu ve srovnání s rokem 1990. V letech 1996 - 1999 se tento pokles emisí ze stacionárních zdrojů zvolnil.
Přesto kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v ČR zejména v důsledku minulých průmyslových aktivit. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou uhlí (důlní poklesy), kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže), znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů.
I přes postupné zlepšování čistoty povrchových vod uváděním nových komunálních i průmyslových čistíren odpadních vod do provozu mají vodní toky stále vysoký stupeň znečištění v důsledku absence čištění odpadních vod v řadě obcí kraje.
V oblasti vzniká velké množství průmyslového odpadu, převážnou část tvoří odpady z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Tyto odpady včetně odpadů komunálních jsou zneškodňovány zejména ukládáním na skládky a jen v malém množství dochází k jejich recyklaci, případně energetickému využití.
V oblasti znečištění půd a horninového profilu jsou problémem především časově náročné a nákladné rekultivace těžbou narušeného území (poddolování) a kalových nádrží na Karvinsku. Dále pak dekontaminace silně znečištěných průmyslových areálů. Jejich existence omezuje rozvoj sídel a potenciálně ohrožuje zdraví obyvatel.
Cestovní ruch
Malebná a pestrá příroda severní Moravy a Slezska poskytuje nesčetné možnosti pro rekreaci, turistiku i léčebné pobyty. Beskydy a Jeseníky spolu se sítí sportovních zařízení a turisticky značených tras nabízejí příležitosti letní i zimní turistiky, podhůří i údolí řek pak skýtá výhodné podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku a agroturistiku. Za aktivní účasti obcí se v kraji rozvíjí síť značených cyklistických stezek.
Lázeňství v kraji je založeno na využití léčebných účinků jódobromové vody v lázních Darkov s Rehabilitačním ústavem. Od počátku 90. let existuje nové lázeňské sanatorium v Klimkovicích s architektonicky zajímavými budovami.
V kraji je řada kulturně historických památek celostátního i mezinárodního významu a pořádá se řada významných tradičních kulturních akcí. Řada těchto památek však vyžaduje obnovu, což by zvýšilo zájem turistů.
Tvorba hotelové sítě v městech je oporou služební a obchodní turistiky. Kraj má vhodné podmínky pro kongresovou turistiku. Celkově však úroveň restauračních a ubytovacích kapacit v kraji, zejména v rekreačních oblastech neodpovídá mezinárodním standardům a vyžaduje jejich rozvoj a modernizaci.
Hlavním strategickým cílem je povzbuzení hospodářského růstu a diverzifikace ekonomické struktury kraje s důrazem na konkurenceschopnost ekonomických aktivit, tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, zvýšení kvality života v kraji a snižování vnitrokrajských disparit ve všech těchto oblastech.
Kraj se tak stane dynamicky se rozvíjející součástí České republiky, jehož HDP na obyvatele se bude přibližovat průměru Evropské unie a vnitřní i vnější integrace bude charakterizována sítí dobře fungujících institucí a kooperačních vazeb na krajské (regionální), národní i evropské úrovni.
Realizace programu rozvoje má zajistit stabilizaci sociálně-ekonomické situace, povzbuzování rozvojových procesů i existující průmyslové a zemědělské výrobní činnosti, uvolnění lidských i kapitálových zdrojů v kraji tak, aby byl stimulován růst, zajištěna podpora sektoru malých a středních podniků a příliv nových investic do kraje, aby byly zvýšeny zdroje příjmů pro perspektivní oblasti hospodářských činností (služby, cestovní ruch, lázeňství) a aby byly do hlavního proudu rozvoje zapojeny venkovské oblasti a okrajové lokality.
Dílčí cíle
Dílčími cíli za předpokladu respektování principů udržitelného rozvoje jsou:
[*] Podpora růstu konkurenceschopnosti podniků, zvyšování objemu přímých tuzemských i zahraničních investic a vytváření nových pracovních příležitostí.
[*] Urychlení integrace kraje v evropském prostoru a všestranné zkvalitňování jeho infrastruktury dopravní, technické, telekomunikační a institucionální.
[*] Vytvoření podmínek k optimálnímu zapojení a lepšímu využití lidských zdrojů v rámci vzdělávací a sociální infrastruktury, rozvoje zaměstnanosti a využívání volného času pro nastartování a udržení jeho dynamického rozvoje.
[*] Významné snížení negativních vlivů průmyslu a dopravy na životní prostředí v kraji a vytváření zdravého prostředí pro obyvatelstvo.
[*] Využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel.
[*] Zvyšování efektivnosti zemědělství a podpora proměny venkovských oblastí na multifunkční, plně integrované součásti kraje s významnou rolí při kultivaci krajiny, uchování kulturního odkazu a nabídce alternativního životního stylu.
Návrh Programu rozvoje představuje ucelenou koncepci, která vzešla z široké diskuze. Po vzniku krajské samosprávy, která je jeho hlavním nositelem a garantem, chybí k realizaci této koncepce pouze dostatečné finance a odpovídající připravenost konkrétních projektů.
Karel Skokan,
Agentura pro regionální rozvoj
Ostrava
FOTO ARCHÍV
