Dobré perspektivy regionu Plzeňský kraj charakterizuje mimo jiné masivní příliv zahraničních investic. Přesto i tento region naráží, hlavně mimo své centrum, na historicky vzniklé bariéry rozvoje. O nich, stejně jako o prvních zkušenostech s fungováním krajské správy jsme hovořili s hejtmanem MUDr....
Dobré perspektivy regionu
Plzeňský kraj charakterizuje mimo jiné masivní příliv zahraničních investic. Přesto i tento region naráží, hlavně mimo své centrum, na historicky vzniklé bariéry rozvoje. O nich, stejně jako o prvních zkušenostech s fungováním krajské správy jsme hovořili s hejtmanem MUDr. Petrem Zimmermannem.
[*] Jak byste charakterizoval Plzeňský kraj?
Je to, podle mého názoru, region ekonomicky poměrně silný, s rozvinutým průmyslem. Dokazují to nejen statistiky, ale třeba i restrukturalizace plzeňské Škodovky. Teď nemám na mysli její vlastní úspěchy či neúspěchy, ale jinou skutečnost.
Na Škodovku byla dříve vázána větší část ekonomického potenciálu regionu i pracovních příležitosti. Při restrukturalizaci ve Škodovce zbylo z 39 000 zaměstnanců necelých 9000 - to je poměr zhruba 1:4 - a přesto nedošlo z dlouhodobějšího pohledu k drastickému nárůstu nezaměstnanosti nebo sociálním otřesům.
V regionu prostě v té době také současně vznikal dostatek podnikatelských subjektů, které dokáží lidi zaměstnat a uživit. Tím nechci tvrdit, že by zde problém nezaměstnanosti neexistoval, ale je obdobný jako v jiných krajích.
Pochopitelně, že v Plzeňském kraji hraje pozitivní roli nejen naše vlastní průmyslová tradice, ale i těsné sousedství s Bavorskem. Prostě se zhodnocuje deset let vzájemné spolupráce podnikatelů i zájem investorů o náš kraj.
Na podzim připravujeme poměrně velký seminář pro naše zahraniční partnery, které chceme seznámit se systémem naší státní správy. Při této příležitosti také chceme začít podrobnější debatu o dalších možnostech přeshraniční spolupráce.
Výhodou našeho kraje je i dálnice, která protíná celý region, a to v tom nejpříznivějším směru, od česko-německých hranic do Prahy. Zvláštní pozornost si zaslouží Šumava a Český les, jak z hlediska velkých přírodních lokalit, tak z hlediska regulovaného rozvoje turistického ruchu.
Jiným momentem, důležitým pro rozvoj kraje, byl například vznik samostatné Západočeské univerzity v Plzni. Pozitivních faktorů by se našla celá řada.
[*] A negativa?
Plzeňský kraj má pochopitelně i svoje slabá místa. Takovým nejvýraznějším negativním momentem je oblast pohraničí. Existenčně ji poznamenaly všechny ty odsuny a přesuny obyvatelstva i pozdější dosídlování.
Tento negativní proces začal vznikem protektorátu Čechy a Morava, přispěly k němu poválečné události a nakonec vyvrcholil v padesátiletém období, kdy se tu život zastavil téměř úplně. Pohraničí se stalo uzavřenou zónou, kde byla pouze armáda, pohraniční stráž Ministerstva vnitra a státní statky.
Těžko se divit lidem, kteří sem přicházeli odjinud, že k tomuto kraji nemají takový vztah, jaký známe u starousedlíků z vnitrozemí. Revitalizace některých lokalit je otázkou generační a bude velmi složitá - a nemyslím to vůbec po materiální stránce.
[*] Krajský úřad existuje už několik měsíců. Jaké máte podmínky pro svou práci?
V současné době máme k dispozici čtyři pracoviště umístěná na různých místech města. Je to dost složitá situace. Pro potřeby krajského úřadu je rekonstruován rozlehlý historický objekt v centru města, tzv. Rašínův dům. Je to velmi zajímavý objekt postavený ve dvacátých letech minulého století jako administrativní budova významným českým architektem té doby Františkem Roithem.
Sloužil finančním úřadům, což dokládají jak reliéfy na průčelí budovy představující historické české mince, tak pojmenování budovy po úkladně zavražděném ministru financí Aloisi Rašínovi. Objekt je vhodně lokalizován v centru města, takže je lehce dostupný nejen pro pracovníky, ale i pro občany.
[*] Pokud vím, má to však jedno ale...
Náš úřad nebude využívat celý tento objekt, pro naše potřeby postačují tři patra. A v tom je ten háček - právě jen v těchto třech patrech, tedy vlastně uprostřed budovy, probíhá rekonstrukce. Ostatní části objektu mají být rekonstruovány později. Objekt není možné stavebně rozdělit a naše prostory provozně vyčlenit.
Nedovedu si představit, jak zde budeme působit. Ačkoli se nastěhujeme do nových prostor, přesto budeme pracovat za zvuků sbíječek a v oblacích prachu. Nejsme tak citliví, abychom nesnesli, že v jiném traktu objektu probíhá rekonstrukce i dál, ale měly by to být už jen dokončovací práce.
Snažíme se tedy o to, aby nejpozději do konce příštího roku byly provedeny alespoň hrubé stavební práce v celém objektu. Bohužel my rekonstrukci nefinancujeme, ani jsme ji nezadávali, neprojektovali a ani zde neprovádíme stavební dozor. Prostory pro nás připravuje Ministerstvo vnitra prostřednictvím Okresního úřadu Plzeň-sever, snad nakonec nějaké kompromisní řešení najdeme.
[*] Jaký je stav personálního zajištění úřadu?
Zatím nemáme plný stav pracovníků, z plánovaného počtu 150 míst máme obsazeno zhruba 100 míst. Snažíme se o to, aby pracovní místa byla účelně rozdělena a zodpovědně obsazena. Pracovník, který by neměl konkrétní úkol, u nás nemá co dělat. Předpokládám proto, že počet pracovníků naplánovaný vládním rozhodnutím nebude ani třeba. Ušetřené prostředky pak můžeme vynaložit účelněji.
[*] Existuje velmi dobrá komunikace mezi hejtmany jednotlivých krajů, často se spolu stýkáte, můžete konzultovat svoje zkušenosti. Jaké jsou vaše společné problémy?
Je dobré, že máme dobrý a častý vzájemný kontakt. Každý z nás se snaží z krajského úřadu udělat místo, kde se budou uskutečňovat praktické činy. Nechceme, aby to bylo jen místo pro zasedání rad a zastupitelstev nebo místo, kde získá zaměstnání několik desítek úředníků.
K tomu, abychom byli plně funkční, potřebujeme nejen "hardwarové" vybavení, tedy kanceláře, nábytek, počítačovou síť, ale ještě naléhavěji potřebujeme "softwarové" prostředky, tedy konkrétní pracovní nástroje.
V první řadě musí v daném termínu, tj. do konce příštího roku, zaniknout okresní úřady, pravomoci a zřizovatelské funkce musí co nejrychleji přejít na obce a na kraje. Kraje také musí získat vlastní finanční zdroje.
Je neúnosné, aby kraje byly jen odnoží státního rozpočtu, aby byly průchozím místem pro finance čerpané z jednotlivých kapitol ministerstev. Pochopitelně, že v prvním roce naší existence asi jiné řešení neexistovalo, ale svazuje nám to ruce.
Naše podpora jakékoli myšlenky nebo projektu může být v současné době jen morální, tedy nepřímá.
[*] Máte příležitost získávat zkušenosti i v zahraničí, jaké jsou vaše poznatky v tomto směru?
Já moc necestuji, věnuji se zemitějším záležitostem, cestování je pro mě nyní až na druhém třetím místě. Zatím jsem byl pouze na jedné oficiální návštěvě jako reprezentant kraje, společně s delegací ostatních hejtmanů jsem se účastnil jedné cesty do Bruselu a jedné do Anglie. I z jiných, dřívějších zkušeností vím, že je zajímavé a užitečné vidět, jak se to či ono dělá jinde, byť při tak krátké návštěvě člověk vidí věci přeci jen trochu z povrchu.
Myslím si, že pro každého, pro člověka jakékoli profese a věku, je cestování a poznávání velmi důležité a prospěšné. Možná, že pak zjistíte, že Česká republika na tom není až tak špatně, jak se může zdát při pouhém čtení novinových článků anebo dokonce jen novinových titulků. To vyvolává značnou dávku pesimismu, takový ten český pocit, že všechno je na nic.
Všimnul jsem si například, jak je - z mého pohledu - v jiných zemích komplikovaná státní správa, jak jsou některé správní celky rozděleny podle různých kritérií, jak jsou rozdrobené nebo se různě překrývají.
Dále jak spolu například nekorespondují soudní a finanční okrsky apod. Podaří-li se u nás důsledně dořešit reformu státní správy a samosprávy, a to i na té nejvyšší úrovni, může vzniknout velmi přehledný, jednoduchý a funkční model.
SVATOPLUK K. JEDLIČKA
FOTO AUTOR