Euroregion Labe V Euroregionu Elbe/Labe má přeshraniční spolupráce dlouholetou tradici. Díky mohutnému rozvoji turistiky, zejména v 19. století, zde docházelo k vzrůstající prostupnosti hranic a k čilým kontaktům mezi obyvateli Čech i Saska. Euroregion Elbe/Labe je zájmovým sdružením měst a obcí na...
Euroregion Labe
V Euroregionu Elbe/Labe má přeshraniční spolupráce dlouholetou tradici. Díky mohutnému rozvoji turistiky, zejména v 19. století, zde docházelo k vzrůstající prostupnosti hranic a k čilým kontaktům mezi obyvateli Čech i Saska.
Euroregion Elbe/Labe je zájmovým sdružením měst a obcí na česko - německém pomezí. Oblast zahrnuje na německé straně Saské Švýcarsko, část Horního Polabí a Východní Krušnohoří (členem jsou okresy Míšeň, Saské Švýcarsko a Weisseritz a hlavní město Svobodného státu Sasko - Drážďany. Na české straně pak jde o území okresů Ústí nad Labem, Litoměřice a část okresů Teplice a Děčín, kde se Euroregion Labe překrývá s územím Euroregionu Nisa - některá města a obce v této oblasti jsou členy obou euroregionů.
Na východě na euroregion Labe navazuje Euroregion Nisa, na západě pak Euroregion Krušnohoří. Region se rozkládá na ploše 5 547 km2 a žije zde přibližně 1,5 miliónu obyvatel.)
Společný symbol
Charakter celého území je dán řekou Labe, která se stala také symbolem spolupráce v euroregionu. Vždy zde vedly významné dopravně komunikační spojnice mezi Čechami a Německem.
Jako významný komunikační most byla vždy využívána také řeka Labe. I zde došla po druhé světové válce k výrazným omezením pohybu osob v hraničních pásmech.
Přesto však byla spolupráce díky existenci tradičních hraničních přechodů (např. Hřensko - Schmilka, Cínovec - Zinnwald) možná, i když díky neexistenci zastřešující instituce byla rozmělněna spíše do drobných vazeb mezi jednotlivými zájmovými skupinami a nebyla propojena s regionálním rozvojem na obou stranách hranice.
Hlavní cíle
Hlavní cíle byly stanoveny na zakladatelské konferenci v roce 1992 v Ústí nad Labem a v podstatě jsou stejné jako u ostatních euroregionů:
[*] podpora spolupráce a rozvoje v oblastech regionálního plánování, životního prostředí, podpory hospodářství a cestovního ruchu, výstavba infrastruktury, ochrana před živelnými pohromami a záchranářství, doprava, kultura, vzdělání, sport, setkávání, zdravotnictví a sociální péče,
[*] podpora snah a jednotlivých záměrů měst a obcí, které odpovídají rozvojovým cílům regionu,
[*] podpora všech snah a opatření na komunální úrovni vedoucí k integraci České republiky do Evropské unie,
[*] zastupování regionálních zájmů na příslušných úřadech a institucích a podpora snah závazných mezistátních dohod pro regionální a komunální přeshraniční spolupráci.
Sídlem euroregionu je Pirna, společný sekretariát má sídlo v Ústí nad Labem a tvoří jej oba výkonní ředitelé. Sekretariát mimo běžné administrativní úkoly koordinuje také činnost 7 společných pracovních skupin (např. regionální a hospodářský rozvoj, doprava, cestovní ruch, životní prostředí, kultura, vzdělání a sport, havárie- ochrana před katastrofami). Elbe/Labe je členem Asociace evropských hraničních regionů od roku 1993.
Konkrétní projekty
Euroregion vychází z myšlenky euroregionální spolupráce propagované zejména od 70. let v západoevropských příhraničních regionech.
Na zasedání rady v únoru 1994 v Pirně byl schválen koncept rozvoje jako hlavní programový dokument pro práci sdružení do roku 2005, který tyto myšlenky rozvíjí do konkrétních tezí.
Odrazem toho je snaha o společnou ochranu životního prostředí v údolí Labe soustředěná zejména na čistotu řeky samotné. Také díky podpoře z programu Phare CBC byly postupně vybudovány čistírny odpadních vod a kanalizační sběrače v Ústí nad Labem, Děčíně, Hřensku, Filipově, které výrazně přispěly ke zlepšení kvality vody v Labi.
Zajímavým a poněkud netradičným společným projektem bylo vybudování expozice fauny Česko-saského Švýcarska v děčínské ZOO v roce 1998.
Velice důležitou roli hraje v přeshraniční spolupráci společný rozvoj dopravy včetně celkem 14 hraničních přechodů. Možnosti překračování hranic byly v devadesátých letech značně rozšířeny zejména v oblasti turistických přeshraničních stezek, kterých v současné době existuje sedm.
V rámci Elbe/Labe vznikl také jeden z nejzdařilejších příkladů přeshraniční spolupráce v oblasti dopravy a cestovního ruchu - Labská cyklostezka, která spojuje Děčín se státní hranicí a dále pokračuje směrem na Drážďany.
Dalším dobrým příkladem přeshraničních dopravních projektů je obnovení činnosti přívozu mezi Hřenskem (CZ) a Reinhardtsdorfem/Schönou. Projekt byl finančně podpořen z programů EU Phare CBC a Interreg II.
Marek Řeháček
