Kde je možno ušetřit? Nový zákon o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.) zavádí mj. po vinnost vlastníků budov pod hrozbou sankcí nepřekročit při jejich užívání stanovené standardy spotřeby tepla pro vytápění. Znění prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu sice ještě není známo, je však zjevné,...
Kde je možno ušetřit?
Nový zákon o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb.) zavádí mj. po vinnost vlastníků budov pod hrozbou sankcí nepřekročit při jejich užívání stanovené standardy spotřeby tepla pro vytápění.
Znění prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu sice ještě není známo, je však zjevné, připravovaná vyhláška nebo změna ČSN 73 0540 přinese tvrdší požadavky na konstrukce obytných domů. Tepelné ztráty u obytných domů v našich obcích stále ještě značně překračují požadavky v okolních zemích.
Hned po oknech a vchodových dveřích, na jejichž vrub lze připsat téměř polovinu celkových tepelných ztrát budov, jsou na druhém místě obvodové stěny a střecha, resp. strop pod nevytápěnou půdou, kudy uniká asi 40 % tepelných ztrát (z toho připadá na stěny asi 25 % a na střechu více než 15 %). Stropem nad sklepem nebo podlahou pak uniká téměř 10 % z tepla využívaného v objektu k otopu.
Zatímco výměna oken a dveří představuje značné finanční zatížení a investor se většinou neobejde bez specializovaných realizačních firem, zateplení střech a podkroví, lze často provádět i svépomocí. Také finanční náročnost, zejména ve vztahu k návratnosti, je velice příznivá. U běžného podkroví je možno počítat s návratností vložených prostředků za materiál při současných cenách energií již po dvou topných sezónách a cenové trendy jednoznačně hovoří pro zateplování.
Obvodové zdivo lze izolovat kontaktním systémem, tj. připevňováním izolačních desek přímo na fasádu a jejich následným omítáním nebo montovaným systémem, kdy izolační materiál je také připevněn ke stávající konstrukci, ale mezi ním a obkladem nové fasády je vytvořena vzduchová mezera zajišťující odvod vlhkosti ze zdiva izolovaného objektu.
Využití půdy pro obytná podkroví je jednou z možností relativně levného rozšíření bytového fondu. Tepelně izolační materiály se umisťují mezi krokve. Tam, kde jejich výška nestačí (doporučuje se umístit minimálně 16 cm izolace), se jejich výška podélně nebo příčně nastaví.
Pro použití ve všech uvedených aplikacích jsou ideální materiály z minerálních vláken. Odborníci například u kamenné vlny Rockwool kromě její vynikajících tepelně izolačních vlastností oceňují zejména její nehořlavost, tj. schopnost bránit šíření případného požáru, dlouhověkost - v průběhu mnoha desetiletí nedochází prakticky k žádným změnám - a také velmi dobré zvukově izolační schopnosti. Paropropustnost výrobků z tohoto materiálu jej výrazně odlišuje od jiných produktů a umožňuje, aby zateplená stavba "dýchala"; příznivě tak ovlivňuje vnitřní vlhkostní režim konstrukcí.
- ek -
