Spolupráce již začala Agrární komora České republiky (AK ČR) je sdružení právnických a fyzických osob ustanovené podle zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ve znění zákona č. 121/1993 Sb. AK ČR je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Sídlem je...
Spolupráce již začala
Agrární komora České republiky (AK ČR) je sdružení právnických a fyzických osob ustanovené podle zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ve znění zákona č. 121/1993 Sb. AK ČR je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Sídlem je Olomouc.
Komora sdružuje většinu fyzických a právnických osob z odvětví zemědělství, lesnictví a potravinářství prostřednictvím 63 okresních agrárních komor a 29 profesních společenstev. Delegáti okresních agrárních komor tvoří všeobecnou sněmovnu, delegáti společenstev sněmovnu společenstev. Vrcholným orgánem je sněm, který se schází minimálně jednou za rok. V čele Agrární komory ČR stojí prezident volený sněmem na období 3 let.
Podpora podnikání
Posláním AK ČR je podpora podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, prosazování a ochrana zájmů a zajišťování potřeb svých členů.
[*] V oblasti právní a legislativní se zejména vyjadřuje k procesu přípravy právních norem a iniciuje jejich změny. Vloni se komora vyjadřovala k návrhům více než 70 legislativních norem. Pomocí internetového informačního systému komory se k nim vyjadřovaly i okresní agrární komory a členská společenstva.
[*] V oblasti konzultační, poradenské a praktické přípravy na povolání spolupracuje se všemi vzdělávacími zařízeními v agrárních oborech. Systémem poradenských kroužků pokryla Agrární komora ČR v terénním poradenství celé území státu.
[*] V oblasti zahraničních vztahů navazuje a rozvíjí styky s komorami a obdobnými institucemi v zahraničí a uzavírá s nimi dohody. K výměně informací a zkušeností z přípravy na vstup do EU a zaujetí společných stanovisek k aktuálním problémům jsou pořádány schůzky s agrárními komorami visegrádské čtyřky. AK ČR má svého stálého zástupce v Bruselu.
[*] V oblasti informatiky vytváří AK ČR informační výstupy a elektronickou formou informuje své členy. Zprávy komory jsou publikovány rovněž v odborném tisku. Internetové spojení s centrem mají všechny okresní agrární komory a většina společenstev. Vydáváno je vlastní periodikum - týdeník AGRObase, který vychází jako součást novin Zemědělec a má vlastní stránky na adrese www.agrocr.cz.
[*] Agrární komora ČR je zastoupena v předsednictvu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, prezidiu Státního zemědělského intervenčního fondu, v řadě pracovních skupin a komisích mnoha ministerstev a v meziresortních komisích.
Okresní struktura
Podle zákona o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR č. 301/1992 Sb. a jeho novel tvoří Agrární komoru okresní komory a začleněná zemědělská, potravinářská a lesnická společenstva. Okresní komory jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku. Mohou se v regionu slučovat v regionální komory a regionální komory se mohou rozdělovat na okresní komory, přičemž na regionální komory se vztahují ustanovení zákona týkající se okresních komor.
Statut komory, který podle výše jmenovaného zákona stanoví vztah okresních komor a Agrární komory ČR, říká, že okresní komory a společenstva jsou strukturálními a organizačními jednotkami komory ČR. Zabezpečují bezprostřední vztah ke členům komory.
Okresní komory plní úlohy komory ve vztahu k orgánům státní správy příslušných územních celků a ve spolupráci s nimi zabezpečují regionální politiku v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví.
Regionální subjekty
Agrární komora se přizpůsobuje krajskému zřízení tak, že na základě rozhodnutí jejího sněmu z 8. března 2001 jsou zakládány regionální (krajské) komory. Postupuje se většinou podle zákona č. 301/1992 Sb., kdy okresní komory vytvářejí regionální (krajskou) komoru s plnou právní subjektivitou, bez zániku okresních komor.
Přechodně se postupuje i tak, že s ohledem na menší časovou a finanční náročnost se někde ustavují krajské komory podle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb., rovněž při zachování existence okresních agrárních komor.
Všechny agrární komory na úrovni kraje navázaly styk s krajskými zastupitelstvy a krajskými úřady. Pomáhaly při zabezpečování odborných pracovníků. Navrhly své zástupce do krajských komisí, zejména zemědělství, životního prostředí a školství. Angažují se v dopracování regionálních plánů rozvoje venkova a rozvojových plánů území vůbec. Členové komory působí i jako poradci při zpracování projektů v rámci programu SAPARD a jsou členy monitorovacích výborů.
Osmý sněm také rozhodl o návrhu novely zákona č. 301/1992 Sb., podle kterého by se po zániku okresů přejmenovaly okresní komory na oblastní a regionální na krajské. S komorami na území okresu se počítá i nadále s ohledem na plošný charakter zejména zemědělství a lesnictví a rozdrobenosti do desítek tisíc podnikatelských subjektů. Krajské komory se jistě stanou důstojným partnerem krajských zastupitelstev i krajských úřadů a účinnou spoluprací napomohou jejich činnosti.
Jan Záhorka,
tajemník Agrární komory ČR
Postupuje se většinou podle zákona č. 301/1992 Sb., kdy okresní komory vytvářejí regionální (krajskou) komoru s plnou právní subjektivitou, bez zániku okresních komor.
