Vjezdy k nemovitostem V současné době se množí žádosti majitelů nemovitostí přilehlých k místním komunikacím ve správě a vlastnictví města o stavební úpravy stávajících vjezdů k těmto nemovitostem. Jaké postoje má obec zaujímat k těmto požadavkům? Jedná se většinou o již existující vjezdy spojující...
Vjezdy k nemovitostem
V současné době se množí žádosti majitelů nemovitostí přilehlých k místním komunikacím ve správě a vlastnictví města o stavební úpravy stávajících vjezdů k těmto nemovitostem. Jaké postoje má obec zaujímat k těmto požadavkům? Jedná se většinou o již existující vjezdy spojující pozemky rodinných domů s městskými komunikacemi. Vjezdy mají různou povrchovou úpravu (tráva, štěrk, dlažba, živice, beton apod.). Jak postupovat v případě, že povrchovou úpravu vjezdu zabezpečil majitel přilehlé nemovitosi, město, nebo v případě, že stavebník není znám?
ODPOVĚĎ: Je-li obec žádána o to, aby provedla úpravu vjezdů, jimiž jsou připojeny sousední nemovitosti (pozemky, případně stavby), musí si ujasnit několik podstatných skutečností.
Je nutno zjistit, jestli je nájezd skutečně stavbou (tj. stavební dílo, jak požaduje § 139b stavebního řádu). Teoreticky je totiž možné, že část těchto nájezdů budou pouhá místa ležící mimo komunikaci (kde není příkop, chodník je bez zvláštních úprav apod.), která umožňují sjet s vozidlem mimo komunikaci a dostat se na sousední pozemek (do sousední garáže apod). V případě sporných situací bude vhodné kontaktovat příslušný stavební úřad.
To, že nájezd již existuje, je skutečnost důležitá pro stavební řízení, neboť bude nutno rozlišit zřízení nové stavby od úpravy stávající stavby.
Je-li nájezd stavbou (nejčastěji půjde o zpevněné plochy, případně složitější stavební díla, např. mosty), je třeba zjistit, kdo je vlastníkem této stavby (ten, kdo stavbu postavil, případně ji nabyl jiným způsobem) a jestli byla provedena v souladu s předpisy platnými v době stavby (především zda bylo vydáno řádné stavební povolení, stavba byla zkolaudována apod.). Jestliže jde o tzv. černou stavbu, je možno celou situaci řešit dodatečnou kolaudací nebo odstraněním stavby, vždy řízením na příslušném stavebním úřadě (o odstranění stavby se mohou strany dohodnout i bez stavebního rozhodnutí).
Pokud není znám vlastník stavby, je záležitost velmi komplikovaná. Sama skutečnost, že tato stavba leží na pozemku obce není určující pro její vlastnictví (ani v případě zpevněných ploch). V zásadě i zde je možná dodatečná kolaudace nebo nařízení odstranění stavby, ovšem k vlastnictví stavby by se měl někdo přihlásit nebo by mělo být jinak zjištěno (např. čestným prohlášením uživatele přilehlé nemovitosti, určujícím rozsudkem soudu).
Podle mého názoru by se v mnoha případech problém dal vyřešit notářským zápisem o vydržení stavby ve prospěch uživatele sousední nemovitosti.
Otázka vlastnictví stavby je důležitá jak pro určení účastníků stavebního řízení, tak pro řešení vztahu majitele pozemku s majitelem stavby.
Dotaz však směřuje k tomu, jak má obec reagovat, jestliže nájezdy leží na jejím pozemku a spojují sousední nemovitosti s komunikací.
Předně je nutno upozornit, že podle § 14 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích nejsou vjezdy nebo sjezdy ani součástí komunikace, ani jejím příslušenstvím, jsou to samostatné stavby.
Zákon nikde nestanoví povinné napojení sousedních nemovitostí na pozemní komunikace ani neurčuje povinnost obce napojit tyto nemovitosti. Určitou výjimkou je ustanovení § 151o odst. 3 občanského zákoníku, který se však vztahuje jen na přístup ke stavbám (ne pozemkům) a neurčuje povinnost stavět přístupovou stavbu, nýbrž možnost zřídit soudně věcné břemeno cesty.
Odpověď lze tedy formulovat tak, že obec může (nemusí) vyhovět majitelům nemovitostí a v rámci péče o všestranný rozvoj území obce (§ 2 zákona o obcích) provést stavbu (úpravu stavby, pokud je jejím majitelem) tak, že připojí komunikaci na své náklady vjezdem (nájezdem).
Dále může obec jako vlastník pozemní komunikace a pozemku pod stavbou dát příslušný souhlas a zřídit věcné břemeno stavby sousední nemovitosti, pozemek odprodat a dát souhlas se zřízením nájezdu nebo sjezdu. Uvažovat lze i tak, že obec současné nájezdy, náležející jiným vlastníkům odkoupí nebo jí budou darovány, nebo naopak odprodá majitelům sousedních nemovitostí obecní pozemky pod nájezdy či určené pro jejich stavbu.
Při stavebním řízení je nutno pamatovat na skutečnost, že je zde dána zvláštní příslušnost stavebního úřadu (v tomto případě silničního správního úřadu) /viz § 120 stavebního řádu/. K úpravě, zřízení a zrušení sjezdu nebo nadjezdu bude silniční správní úřad vyžadovat předchozí souhlas vlastníka příslušné pozemní komunikace (zde obce), a předchozí souhlas příslušného orgánu Policie ČR.
