Strážníci nemají nahrazovat poslíčky Zákon o obecní policii existuje deset let. Po celou tu dobu vznikají i zanikají jednotky obecních strážníků. Někde pracují úspěšně, jinde je jejich činnost méně výrazná. Příčiny těchto rozdílů se dají hledat v počtu pracovníků, ve vybavenosti, v nedostatcích...
Strážníci nemají nahrazovat poslíčky
Zákon o obecní policii existuje deset let. Po celou tu dobu vznikají i zanikají jednotky obecních strážníků. Někde pracují úspěšně, jinde je jejich činnost méně výrazná.
Příčiny těchto rozdílů se dají hledat v počtu pracovníků, ve vybavenosti, v nedostatcích zákona a v rozličném pojetí povinností. Rozdíly jsou však i v řízení práce obecní policie. Zpravidla ji řídí starosta. Někteří starostové se však pro mnoho jiných povinností pracovními aktivitami strážníků zabývají spíš okrajově. Většinou je to dokonce dobře. Obvykle nemají detailní znalosti v tomto oboru a operativně řídit bezpečnostní jednotku jen z hlediska politického zadání je dost riskantní. Proto spoléhají na velitele (ředitele, vrchního strážníka) "své" policie. Ti se určitě snaží úkoly, vyplývající ze zákona plnit co nejlépe.
K dobrému výkonu funkce však nestačí jen odborné znalosti a praktické zkušenosti. Občas potřebují konfrontovat svá rozhodnutí s obdobnými stanovisky jiných velitelů. Potřebují rady a informace o způsobu řešení problémů.
Protože neexistuje žádná celostátní řídící či poradenská instituce pro komunální bezpečnost, obvykle hledají pomoc u městských policií velkých měst. Nejsou odmítáni, ale všechno má své meze. Konečně i "velcí" se mohou v názorech na služební postupy, obsah činnosti a pravomoce - rozcházet. A také se rozcházejí. Je tedy evidentní, že obecní policii chybí centrální poradní či koordinační článek.
Kolegium a asociace
Představitelé největších městských policií se pokusili tuto anomálii řešit. Ustavili Kolegium ředitelů městských policií statutárních měst, jakýsi spolek pro výměnu zkušeností a názorů, ale také společenství k ovlivňování příprav novely zákona č. 553/1991 Sb. (viz Moderní obec č. 5). První jednání parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost o návrhu novely by se mělo uskutečnit snad v září 2001.
Také další pracovníci městských policií jsou přesvědčeni, že je třeba - v zájmu kvality činnosti, bezpečnosti a zdraví strážníků i jejich sociálního a společenského postavení - mnoho věcí zlepšit a změnit. Nejen v zákoně, ale v systému vůbec. Proto v červnu 2001 ustavili Asociaci strážníků obecních a městských policií ČR. Nejde o protipól kolegia, ani o odborovou centrálu. Asociace nechce a ani nebude zasahovat do řídících pravomocí obcí, velitelů a ředitelů. Naopak počítá s jejich spoluprací.
Profesní sdružení
Předseda výboru asociace Miroslav Stejskal k tomu řekl: "Jsme dobrovolné profesní sdružení strážníků, které bude zejména prosazovat oprávněné zájmy pracovníků této nejednotné bezpečnostní složky u ústředních orgánů státní správy. Chceme se podílet na zlepšení a zkvalitnění právního vědomí strážníků; chceme získat právo předkládat návrhy na dílčí úpravy zákona o obecní policii a stát se partnery při diskuzi o tomto návrhu; spolupracovat se subjekty s obdobným zaměřením činnosti."
Specifikoval též některé momenty, které v zájmu bezpečnosti strážníků potřebují legislativní úpravu (ochrana při řešení problémů v silničním provozu, při zadržení či transportu agresivních pachatelů apod.). Dále pak zdůraznil potřebu sjednocení kvalifikační přípravy do jednoho vzdělávacího místa. Tím by se snížila jistá názorová nejednotnost strážníků, která se odráží ve služební praxi. Za nejvhodnější centrum považuje školu Policie ČR. Stejní lidé, kteří učí pořádkové a dopravní policisty, by v krátkodobých kurzech připravovali strážnické adepty, procvičovali s nimi i metody zákroků. Seznamování s novými předpisy, legislativními změnami a místními vyhláškami, které se dotýkají jejich činnosti, by měly průběžně zajišťovat obce.
Obce jsou stranou?
Obě společenstva řeší problémy strážníků z hlediska této služby, což je jistě správné. Jaksi stranou tohoto úsilí zatím zůstávají obce (města), které strážnické útvary zřizují a platí. A to už správné není.
Aktivity společenstev, zejména k rozšiřování a upřesňování práce v policejním duchu, nemusí vždy korespondovat s potřebami obcí. Naopak, je celá řada legislativních, organizačních a technických záležitostí, které - právě z pohledu radnice - potřebují vyjasnit, zpřesnit nebo upravit.
Jinak řečeno - změny v rozsahu práce strážníků by měla navrhovat především zastupitelstva. Ovšem bude třeba některým starostům připomenout rozdílnost poslání republikové a obecní policie, aby pod pláštíkem ochrany veřejného pořádku nevyžadovali vykonávání neodpovídajících činností. Také však to, že strážníci nemají nahrazovat poslíčky, vybírat poplatky apod. V tomto směru jistě sehraje důležitou roli Svaz měst a obcí ČR.
Josef Jelínek
FOTO Autor
