Třebíčská aspirace do UNESCO Navzdory tomu, že se Třebíč se 40 tisíci obyvateli dál rozrůstá a dostává novou tvář, ve městě pamatují i na uchování odkazu předků. Například letos si celoročními oslavami připomínají 900. výročí založení benediktinského kláštera, později přestavěného na renesanční...
Třebíčská aspirace do UNESCO
Navzdory tomu, že se Třebíč se 40 tisíci obyvateli dál rozrůstá a dostává novou tvář, ve městě pamatují i na uchování odkazu předků. Například letos si celoročními oslavami připomínají 900. výročí založení benediktinského kláštera, později přestavěného na renesanční zámek.
V areálu kláštera byla v první polovině 13. století vybudována románskogotic ká bazilika, která patří mezi nejcennější a nejzachovalejší evropské architektonické památky.
Významné místo v dějinách města náleží také unikátní Židovské čtvrti zvané Zámostí, jedné z mála dochovaných čtvrtí svého druhu ve střední Evropě. Dodnes má typické prvky ghett. Charakterizují ji stísněné domky ve dvou hlavních podélných ulicích s kamennou dlažbou, propojené několika příčnými uličkami a úzkými průchody. Nacistická genocida v minulém století ale znamenala konec početnějšího židovského osídlení města. Z koncentračních táborů se vrátilo jen 10 Židů. Ti již nestačili ani neměli možnost obnovit tradici židovské náboženské obce.
V současné době se ve čtvrti, kromě dvou synagog, nachází 123 více či méně zachovalých staveb, starých domů. V roce 1990 byla Židovská čtvrť společně s historickým jádrem města a souborem zámku s bazilikou vyhlášena městskou památkovou zónou.
Obnova Židovské čtvrti
Jestliže všechny významné historické památky v Třebíči jsou dobře udržované, Židovská čtvrť byla ještě v nedávné minulosti opomíjena a zchátralá. Asanační plán z roku 1975 dokonce předpokládal, že objekty v celém Zámostí budou zbořeny a nahrazeny panelovou zástavbou. Od vyhlášení památkové zóny však došlo k zásadnímu obratu. Úctu k židovské historii města vyjádřili noví zastupitelé a vedení radnice svým rozhodnutím uchovat celý komplex. Navzdory tomu, že si byli vědomi, že jeho záchrana a náročná obnova potrvá léta a vyžádá si značné finanční prostředky, kdy nebude možné veškeré náklady hradit jen z rozpočtu města.
První projekt, po kterém následovaly další, řešil již v roce 1988 základní stavební úpravy pozoruhodné Zadní synagogy, pocházející z konce 16. století. K bohoslužebným účelům byla využívána jen do první světové války, nakonec sloužila jako sklad zeleniny.
Deset let trvající rekonstrukce značně poničeného objektu přišla skoro na 11 miliónů korun. Na jeho obnovu poskytlo Ministerstvo kultury v rámci Programu regenerace dotaci ve výši 4,6 miliónu korun. Restaurátoři pod vedením akademického malíře Brože obnovili unikátní nástěnné malby v interiéru synagogy. Nyní slouží ke kulturním a jiným společenským účelům. Loni byla v synagoze otevřena stálá muzejní expozice připomínající návštěvníkům život a kulturní dění židovské komunity ve městě. Otevření tohoto klenotu Židovské čtvrti je oceňováno i četnými zahraničními návštěvami.
Infrastruktura za 31 miliónů
Základní obnova celé čtvrti Zámostí si zpočátku vynutila komplexní rekonstrukci zanedbané infrastruktury. Investice do inženýrských sítí včetně plynofikace, pouličního osvětlení a úprav komunikací byly nejnákladnější, neboť si vyžádaly 31 miliónů korun. Město na ně vydalo ze svého rozpočtu 4 milióny korun. Zbývajících 27 miliónů korun bylo vynaloženo z půjčky programu USAID, který vyhlásila americká vláda v rámci pomoci rozvoji infrastruktury v zemích střední a východní Evropy.
Kromě uvedených investičních akcí byla postavena lávka přes řeku Jihlavu, která krátí cestu návštěvníkům a obyvatelům Židovské čtvrti z centra města. Ve čtvrti přibývají opravené domy, donedávna zanedbané, které se mezi ostatními vyjímají novými fasádami. V upravených objektech se objevují různé provozovny, otevírají restaurace a obchůdky. Galerie nabízejí turistům výtvarná díla a upomínkové předměty. Téměř 15 miliónů korun je ještě zapotřebí na opravu městských domů, další peníze si vyžádají objekty ostatních majitelů. Soukromníkům na ně přispívá radnice ze svého rozpočtu. Volí pobídkový systém formou příspěvků, který se v minulosti osvědčil. Jen na obnovu fasád privátních domů bude nezbytné vydat dalších 750 tisíc korun.
Z továrny nové byty
Vítaným počinem se stala podstatná rekonstrukce bývalé továrny na nábytek, která se nachází v zadní části Židovské čtvrti. Město několik let uzavřený objekt odkoupilo od dosavadního vlastníka a nechalo přestavět na 29 malometrážních bytů, které vytápí plynová kotelna. Nájemníci bytů většinou velikosti 1 + 1 a 2 + 1 mají navíc k dispozici sklepní kóje, sušárny a další zařízení. Celková přestavba bývalé továrny v letech 1997 až 1998 přišla na 24,5 miliónů korun, přičemž víc než 9 miliónů korun činila dotace Ministerstva pro místní rozvoj. Novotou svítící zachovalá fasáda dřívější tovární budovy, nyní bytového domu, projasňuje zadní, dříve opuštěný kout čtvrti.
Dosavadní nákladná rekonstrukce Židovské čtvrti stála do konce roku 1999 celkem na 80 miliónů korun, z toho vlastní prostředky města činily 31 miliónů korun. Na zbývající vynaložené částce se podílely státní dotace a větším dílem úvěry ve výši kolem 40 miliónů korun. Je to nemalé zatížení pro městskou pokladnu, ale podařilo se projednat výhodnější úpravu splátek. Jejich vyrovnání je rozloženo na dobu dvaceti let, což je pro radnici výhodnější.
I když obnova celé čtvrti Zámostí zřejmě potrvá ještě několik let, již lze hovořit o tom, že se sem vrací genius loci, duch místa, který zde zanechaly početné generace Židů. Daří se postupně oživovat hodnotný, vzácně dochovaný jedinečný středověký areál evropského významu. To byl jeden z hlavních důvodů, proč město Třebíč s Ministerstvem kultury usilovaly o to, aby Židovská čtvrť, společně s křesťanskou bazilikou sv. Prokopa, byly nominovány na zařazení do prestižního seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Před definitivním schválením komisaři UNESCO ještě prověří, zda oba historické komplexy splňují architektonické a urbanistické aspekty a jaké jsou možnosti města zahrnující ubytování a nabídky dalších turistických služeb.
Ke kritériím patří i existence naučné stezky. Na její realizaci rada města schválila v letošním rozpočtu 40 tisíc korun. Zápis památek do seznamu UNESCO by nesporně zvýšil atraktivnost kraje Vysočina pro domácí a zahraniční návštěvníky.
Pro ně bude Třebíč přitažlivější jistě už proto, že jen několik desítek kilometrů od města je vzdálena Telč s historickým centrem a také Žďár nad Sázavou s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - obě proslulé, hojně navštěvované památky, již zařazené na seznam UNESCO.
Jan Bednařík
FOTO ARCHÍV
