Dopravní integrované systémy Diskuze "ano, či ne" na téma integrované dopravní systémy se dnes jeví jako překonané. Uplynulá desetiletí dala v západních zemích na tuto otázku jednoznačnou odpověď. V osmdesátých a devadesátých letech vznikaly desítky dopravních svazů integrujících různé dopravce do...
Dopravní integrované systémy
Diskuze "ano, či ne" na téma integrované dopravní systémy se dnes jeví jako překonané. Uplynulá desetiletí dala v západních zemích na tuto otázku jednoznačnou odpověď. V osmdesátých a devadesátých letech vznikaly desítky dopravních svazů integrujících různé dopravce do přepravně-tarifní unie.
Nejvíce svazů pak vzniklo v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku, Belgii, ale také částečně například v Itálii, Francii nebo Velké Británii.
Ze zemí takzvaného "východního bloku" je nejdále Polsko, kde již v polovině devadesátých let let byly založeny dopravní svazy ve varšavské a katovické aglomeraci. Postupem času se měnila struktura dopravních svazů.
Dopravní svazy na území bývalé Spolkové republiky Německo byly nejprve zakládány jako svazy dopravců, postupným vývojem byly později rozšiřovány o objednatele dopravy, to jest spolkové země, města a obce.
Soudobé trendy
Dopravní svazy devadesátých let jsou zakládány již pouze jako svazy objednatelů dopravy, to znamená poskytovatelů dotací. Příklady tohoto modelu uplatňovaného v současné době nalezneme zejména ve spolkových zemích na území bývalé NDR (například Dopravní svaz Berlin-Brandenburg, Dopravní svaz horního Labe), v Rakousku nebo Švýcarsku.
Společným rysem všech projektů byl spontánní zájem na trvale udržitelném rozvoji mobility občanů v sídelních aglomeracích. Ve většině známých případů jsou dopravní svazy v zahraničí řízeny, spravovány a rozvíjeny samosprávnými orgány prostřednictvím organizátora - společností s ručením omezeným založenou společně objednateli (například v Německu spolkovou zemí, městy a popřípadě sdružením menších měst a obcí).
Společné řešení
Na základě poznatků ze zahraničí, vedeni společným zájmem na řešení veřejné osobní dopravy v rámci integrovaného dopravního systému založili společníci (města Ostrava, Hlučín, Petřvald, Rychvald, Vratimov, Šenov a obce Ludgeřovice, Václavovice, Řepiště) koncem roku 1995 obchodní společnost Koordinátor ostravského dopravního integrovaného systému, s. r. o.(od roku 1999 název zkrácen na Koordinátor ODIS, s. r. o.).
Jednou z nosných činností je dle této smlouvy "připravovat a postupně realizovat integrovaný dopravní systém v ostravské oblasti zahrnující vedle Dopravní podnik Ostrava i ČSAD, České dráhy a další dopravce včetně vazeb na oblastní a regionální záměry vývoje".
Koncem roku 1997 se stal Ostravský dopravní integrovaný systém - ODIS skutečností. Vedle Dopravního podniku Ostrava, a. s., zajišťoval veřejnou osobní dopravu na pěti linkách od té doby za stejných přepravně-tarifních podmínek také další dopravce, a to ČSAD BUS Ostrava, a. s. K jednoznačně pozitivním stránkám patřilo zatraktivnění cestování pro stovky cestujících jednak redukcí počtu jízdenek na jedinou a v některých případech snížením celkových nákladů na cestování.
Zavedení jednotného přepravně-tarifního prostředí mezi Ostravou a Hlučínskem mělo rovněž za následek redukci nabídky, což se příznivě projevilo v obecních rozpočtech. Již první měsíce prokázaly opodstatněnost tohoto kroku, a proto bylo záhy přistoupeno k dalšímu rozšiřování systému.
V letech 1998 - 2001 došlo k postupnému zapojování dalších měst a obcí na Ostravsku, zatímco z počátku se jednalo o 21 měst a obcí, k 1. 4. 2001 jich bylo již 55.
Období let 1998 - 1999 bylo charakterizováno především rozvojem příměstské autobusové dopravy, do sítě ODIS byly zařazovány další linky provozované zejména dopravcem ČSAD BUS Ostrava. K největšímu rozvoji Ostravského dopravního integrovaného systému došlo v té době zejména na území okresu Opava v oblasti Hlučínska, v okrese Frýdek-Místek byla do ODIS zapojena linka spojující Ostravu s okolím Žermanické přehrady.
Zapojení Českých drah
Významným mezníkem se stal konec roku 1999, kdy byl do ODIS zapojen další dopravce, a to České dráhy. Pilotní projekt měl za cíl ověřit na traťovém úseku Ostrava hlavní nádraží - Bohumín řadu novinek.
Bylo nutno praxí prověřit způsob dělení tržeb, významnou novinkou bylo také zahájení prodeje dlouhodobých časových jízdenek Ostravského dopravního integrovaného systému v osobních pokladnách Českých drah. Již první měsíce prokázaly plnou funkčnost systému, a proto hned v roce následujícím byly do ODIS zařazeny další traťové úseky na Hlučínsku.
V roce 2000 postupovala integrace na Hlučínsku dále směrem k Opavě a dosáhla až do Chuchelné. Ke konci roku se do systému zapojil další autobusový dopravce, a to opavská firma TQM, a. s.
V letošním roce postoupila integrace po železnici až do Opavy, Frýdku-Místku a Studénky, do systému je nyní zapojeno 39 železničních stanic nebo zastávek na 134 kilometrech železničních tratí. K zapojení do Ostavského dopravního integrovaného systému jsou v současné době připravována další města a obce na Novojičínsku a Opavsku, současně se připravuje i možnost používání krátkodobých časových jízdenek ve vlacích Českých drah.
Organizátor systému, firma KODIS, s. r. o., byla postupem času rozšířena o další tři nové společníky, obce Děhylov a Dobroslavice, nejnověji město Klimkovice.
Účast kraje
Další rozvoj ODIS, dnes již přerůstající rámec zájmového území krajského města Ostravy, je již nemyslitelný bez aktivní podpory a účasti samosprávných orgánů Moravskoslezského kraje.
Přestože se v letošním roce kraj na financování veřejné osobní dopravy ještě nepodílí, veškeré rozvojové kroky jsou projednávány až na úrovni rady kraje. V současné době probíhá přípravný proces institucionalizace zapojení kraje do řízení ODIS. Vhodným podpůrným materiálem k tomuto procesu se stal výzkumný úkol Ministerstva dopravy a spojů "Integrace dopravních systémů a zajištění dopravní obsluhy v regionech".
Jedině zapojením kraje bude možno dosáhnout stanoveného cíle, tj. celokrajského integrovaného dopravního systému tak, jak je tomu v mnoha okolních zemích. Jednotné přepravně-tarifní prostředí je totiž podle zahraničních zkušeností jednou z osvědčených cest, jak učinit veřejnou osobní dopravu atraktivnější než je tomu v řadě případů dosud.
Aleš Stejskal,
kooordinátor ODIS, s. r. o.
FOTO Václav Drašnar
