Mikroregion hledá společná řešení Dvanáct východočeských obcí se rozhodlo o dlouhodobější a smluvně upravené spolupráci - v rámci mikroregionu Jestřebí hory. Jejich spádové území totiž sužují podobné problémy. Pod Jestřebími horami, přimykajícími se k Broumovskému výběžku, a jejich nejvyšším...
Mikroregion hledá společná řešení
Dvanáct východočeských obcí se rozhodlo o dlouhodobější a smluvně upravené spolupráci - v rámci mikroregionu Jestřebí hory. Jejich spádové území totiž sužují podobné problémy.
Pod Jestřebími horami, přimykajícími se k Broumovskému výběžku, a jejich nejvyšším vrcholem Žaltmanem se nalézá největší středisko - Úpice se 6000 obyvateli. Město se hodlá napříště víc orientovat na cestovní ruch. Vedou odsud turistické stezky do širokého okolí.
Obdobně jsou na tom sousední Batňovice. Rok 1775 je spojen s centrem selského povstání ve Rtyni v Podkrkonoší, městečku se 3000 obyvateli. Tato událost i dějiny hornictví naplňují expozici městského muzea.
Sousední Havlovice jsou v podstatě podhradím Vízmburku a považují se za severní vstupní bránu do Babiččinaa údolí, táhnoucím se téměř odtud podél řeky Úpy. Libňatov má zvonici z roku 1835, Velké Svatoňovice vedou turisty "Po stopách dolování uhlí na Svatoňovicku" a "Cestou bratří Čapků", Malé Svatoňovice poskytují v zimě ideální sportovní podmínky pro běžkaře. Zdejší naučné stezky rovněž vedou po hornických památkách, připomínajících 400letou tradici, avšak už nedávno zaniklou, těžbu uhlí.
Tradice těžby
Součástí mikroregionu je také Odolov a nejseverněji jsou položeny Radvanice s 1050 obyvateli, kde se také těžilo v minulých letech uhlí, zejména po roce 1945.
V osadě Studénka slouží lyžařský vlek, na okraji osady Slavětín láká údolní přehradní nádrž. Osada Paseka, už téměř na hřebenu Jestřebích hor, bývá celoročně navštěvována turisty. Nejvýchodněji v tomto výčtu se nachází Jívka.
V mikroregionu Jestřebí hory se 16 000 obyvateli je zapsána jako poslední mj. i proto, že zdejší starosta Jiří Gangur se současně stal mluvčím. Obec se rozkládá téměř na 32 čtverečních kilometrech, tedy čtvrtině smluvního území.
Mikroregion vznikl v zájmu o společné řešení problémů a těsnější spolupráce. Je to v důsledku absolutního útlumu zdejších, po staletí trvajících hornických tradic, i existence textilního průmyslu.
Za hlavní předmět činnosti považuje on i jeho spolupracovníci - ochranu společných zájmů a všestraný rozvoj oblasti. Jde současně o využití Programu obnovy venkova.
Stalo se tak počátkem roku 1999 při setkání v Úpici, kam zainteresované zástupce obcí pozval zdejší starosta. Obec Jívka zde byla pověřena přípravou a řízením projektových prací na integrovaném projektu mikroregionu. Od té doby také vede účetní evidenci přijatých dotačních prostředků a jejich použití. Současně se Jívce dostalo pověření k podávání žádostí k Programu obnovy venkova.
Už tehdy se také rodil první kalendář kulturních, společenských i sportovních akcí sdružených obcí. Okresní úřad byl požádán o registraci a následovaly i další nezbytné administrativně-právní kroky. Bezprostředně potom požádala Jívka (z titulu sídla mluvčího) pro zúčastněné obce o dotaci z dotačního titulu číslo 7 Programu obnovy venkova. Získaná dotace podpořila zpracování úvodní projekční přípravy a rovněž první realizační vstup roku 1999.
Vznikl tak i prvotní záměr - vydat společný informační materiál, jímž by mohly jednotlivé obce dát o sobě vědět, aby se veřejnost seznámila s jejich polohou, zájmy a plány.
Dotační částka ve výši 120 tisíc korun v prvním roce existence mikroregionu a druhá, následná, ve výši 200 000 korun, posloužila k vybavení počítačovou technikou ve všech obcích. Umožňuje se tak činnost a spolupráce mezi obcemi pomocí internetu.
Vynaložené prostředky se skládají z padesáti procent Programu obnovy venkova, druhých padesát procent z financí obcí. Takto potřebných asi 500 000 "obecních" korun uhradila Jívka. Následovalo pak samozřejmě bez průtahů, proplacení příslušných dílčích podílů z každé obce. K internetové činnosti patří i zde založení webových stránek.
Šance nabízí i program Sapard. Mluvčí sděluje, že požádali o zpracování studie, která by jim napomohla. Konkrétně by mohlo jít o pěstování plodin, jež by sloužily jako biomasa k vytápění středu obce. Lze využít i zdroje z okolních lesů v podobě například dřevné štěpky, což zase může přispět k udržení ekologických předností lokality.
Tyto představy opět počítají s eventuální dotací z Ministerstva životního prostředí, na níž by se obec mohla podílet částkou asi 40 000 korun. V žádostech o získání finančních prostředků ze všech existujících zdrojů bude mikroregion, jak uvedl Jiří Gangur, pokračovat.
Je to např. žádost o prostředky na uspořádání poměrně náročného projektu cestovního ruchu. Jeho rozvoj by měl v nejbližší době - jak říká mluvčí - nejvíce prospívat celému regionu a také Jívce, která rovněž musí hledat a vytvářet pro turisty vhodná lákadla v podobě nejrůznějších, dosud zde chybějích služeb.
Cyklotrasy
Šance může poskytnout cyklotrasa, kterou navrhl pro mikroregion starosta Havlovic. Vede po stávajících komunikacích, ale také jinými, dosud neužívanými úseky. Místy už začaly i terénní úpravy, dochází k osazování novými směrovkami, stojany pro jízdní kola, informačními tabulemi a lavičkami. Podle možností a potřeby budou na někde pořízeny i přístřešky. Cyklotrasy mají tři okruhy.
Červený z úpického náměstí kolem hvězdárny, okruhem až do Radvanic a přes Markoušovice do Suchovršic, pak už je opět na dosah výchozí náměstí.
Trasa je asi 40kilometrová, s předpokladem na návaznost do Police nad Metují, Teplic nad Metují, nazpět do Trutnova a také na cyklostezku Povodí Labe. Spojovací, asi devítikilometrová, je označena modrou barvou, zelenou další 10kilometrová.
Plány do budoucna
Pod Jestřebími horami se příznivci a organizátoři turistiky zavázali rovněž k tomu, že jejich stezky budou navazovat v nejvhodnějších polohových místech na stávající celorepublikové trasy, např. i ve směru Babiččino údolí nebo k Polici nad Metují ve směru na Broumov. Pamatuje se přitom samozřejmě na zásady ochrany přírody.
Mělo by brzy dojít i na skutky související s agroturistikou, se sportovními akcemi, také v zimním období. Sem, do klidnějšího předhoří Krkonoš, už dnes přijíždějí desítky lyžařů na mírnější svahy, na průjezdnou, mnohakilometrovou hlavní trasu i její odbočky. K tomu směřovala žádost, tentokrát o prostředky na projekt pro uspořádání a realizaci podmínek cestovního ruchu v Jestřebích horách a jejich rajónu vůbec
JOSEF FARSKÝ
FOTO ARCHÍV
