01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Subjekty veřejného práva v "nekalosoutěžním" světle

Subjekty veřejného práva v "nekalosoutěžním" světle recence Masarykova univerzita v Brně vydala knihu našeho renomovaného komercionalisty prof. JUDr. Petra Hajna s názvem "Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži" (str. 329). Dílo oslovuje širokou odbornou veřejnost včetně té, která působí ve...

Subjekty veřejného práva v "nekalosoutěžním" světle

recence

Masarykova univerzita v Brně vydala knihu našeho renomovaného komercionalisty prof. JUDr. Petra Hajna s názvem "Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži" (str. 329). Dílo oslovuje širokou odbornou veřejnost včetně té, která působí ve veřejné správě.

V první kapitole se čtenář dozví o biologickém a kulturním rozměru lidského soutěžního chování, možnostech a mezích práva při jeho regulaci, jakož i normativním základu práva na soutěžní chování. Druhá kapitola je již věnována soutěži hospodářské povahy. Ve třetí a čtvrté kapitole přibližuje autor účastníky této soutěže. Pro čtenáře "Moderní obce" je obzvlášť zajímavá kapitola pátá, nazvaná "Subjekty veřejného práva a nekalá soutěž" (proto k ní ještě později). Následuje kapitola zkoumající kolizní otázky v právu nekalé soutěže.

V celkem 13 kapitolách najdeme ucelené zpracování klasické nekalosoutěžní problematiky, jako je: "generální klauzule proti nekalé soutěži", "zabraňovací soutěž", "klamavá reklama", "skrytá reklama" a další otázky. V závěru je hledisko nekalé soutěže vztaženo ke spotřebiteli, smluvním závazkům a ochranným známkám.

Pokud jde o zmíněnou kapitolu pátou, čili o otázky "relace" tzv. subjektů veřejného práva a nekalé soutěže, je to patrně první komplexní zpracování této problematiky u nás, ač její základ byl dán již dávným judikátem Nejvyššího soudu, podle něhož "jednání jsoucího v rozporu s dobrými mravy soutěže se mohou dopustit i úřady" (Vážný č. 11 742).

V úvodu kapitoly autor připomíná čl. 26 Listiny, podle něhož právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je přiznáno "každému", s tím ovšem, že je tu současně dána možnost stanovit zákonem podmínky a omezení pro výkon určitých povolání a činností. To lze přirozeně vztáhnout i k určitým druhům právních subjektů. Zopakován byl též obsah § 41 obch. zák., z něhož mj. vyplývá, že soutěžitelem mohou být i nepodnikatelé.

Na základě těchto předpokladů a v kontextu se zmíněným rozhodnutím Nejvyššího soudu formuluje autor základní otázku, "za jakých podmínek (s jakým omezením) se hospodářské soutěže mohou účastnit i subjekty veřejného práva". Při hledání odpovědi je např. jako dílčí problém zkoumáno porušování norem soutěžního práva, když "orgány státu a zejména obcí poskytují zjevnou podporu těm subjektům soukromého práva, v nichž mají majetkovou účast" (str. 80).

Zajímavý a důležitý je rovněž pohled na subjekty veřejného práva, figurují-li na poptávkové straně trhu. To znamená, když stát, územní samosprávné celky apod. zabezpečují veřejné potřeby. Za zásadní je možno považovat autorovo upozornění, že tyto subjekty mají v řadě případů náročnější pravidla soutěžení než subjekty jiné. Těmi náročnějšími pravidly jsou myšlena zejména pravidla pro zadávání veřejných zakázek (str. 80 - 81).

Neméně důležitý je problém "racionalizace při zajišťování věcí veřejného zájmu" (str. 81 - 83), kde dochází ke kolizím s normami soutěžního práva i tehdy, když státní a samosprávné orgány plní naléhavé úkoly veřejného zájmu prostřednictvím určitých soukromoprávních subjektů, jimž zajišťují výhodnější soutěžní pozici. Při posuzování těchto případů je proto nutné pečlivě zjišťovat, zda určitá opatření veřejnoprávních subjektů skutečně prospěla "vyšším zájmům".

P. HAVLAN

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down