Zkušenosti se vhodně doplňují Především na neodkladné úkoly, u nichž mohou "utéci" termíny, se v současné době zaměřují pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Zlínského kraje. Kladou prioritní důraz na to, aby bezproblémově běžela veškerá řízení, v nichž je krajský úřad...
Zkušenosti se vhodně doplňují
Především na neodkladné úkoly, u nichž mohou "utéci" termíny, se v současné době zaměřují pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Zlínského kraje. Kladou prioritní důraz na to, aby bezproblémově běžela veškerá řízení, v nichž je krajský úřad od začátku letošního roku odvolacím orgánem.
Vedoucí odboru Ing. Pavel Osoha uvedl: "Když jsem prvního února nastoupil, v poště bylo shromážděno na 50 podání, která jsme museli co nejrychleji vyřešit. Od té doby jsme sice přijali další pracovníky, ale ještě stále nejsme kapacitně schopni zvládnout tuto práci sami. Využíváme proto dohody mezi naším a brněnským krajským úřadem."
Brno Zlínu zatím pomáhá posuzovat jednotlivé případy a připravuje podklady k výslednému rozhodnutí. Zlínští pracovníci následně připravená rozhodnutí posoudí, případně doplní a vydají je.
Počet materiálů zasílaných do Brna však postupně klesá - s tím, jak se zvyšuje počet pracovníků odboru. Ten v současné době zaměstnává sedm osob (ale dvě z toho vykonávají činnosti v oblasti náhradní rodinné péče pro Ministerstvo práce a sociálních věcí /MPSV/), cílový stav do konce roku 2001 je dvacet lidí.
"Je pozitivní, že náš tým tvoří kolegové, kteří předtím pracovali jak na okresním, tak také na městském úřadě, tudíž se jejich zkušenosti vhodně doplňují," zamýšlí se vedoucí.
Insituce pro občany
Část řešených odvolacích řízení se týká dávek státní sociální podpory, druhým okruhem jsou dávky sociální péče pro zdravotně postižené a třetí oblast představují rozhodnutí týkající se ústavů sociální péče (umisťování, úhrady za pobyt).
"Pro naše zdokonalení v problematice je podstatná možnost srovnání dvou různých pohledů na jednotlivá podání: brněnského a našeho. V Brně zpracovávají podklady pro odvolací řízení bývalí pracovníci MPSV, kteří mají v tomto směru delší praxi než my. Na naší straně jsou zase větší zkušenosti z rozhodování v prvním stupni. Kombinace obou pohledů je zřejmě optimální.
Dá se také říci, že v podmínkách nynějších menších krajů je odvolací orgán blíž problémům, které jsou předmětem odvolání. Existují tak lepší předpoklady k přesnějšímu zjištění, proč a za jakých okolností orgán rozhodující v prvním stupni vydal příslušné rozhodnutí," konstatuje Pavel Osoha.
V této skutečnosti vidí výhodu pro klienty. Dnešní krajský úřad pro ně není tak vzdálený a "anonymní" jako dříve odvolací orgán.
Současně však existuje i jisté "riziko", že někteří občané budou mít nyní tendenci přicházet se svými problémy na krajské pracoviště osobně. V tomto směru je podle vedoucího třeba co nejvhodněji vymezit svou pozici. "Krajský úřad je samozřejmě instituce pro lidi. Pro operativní poradenství a pomoc je ovšem určen někdo jiný, především příslušné útvary na jednotlivých obcích, případně referáty okresních úřadů. Naše pomoc má spočívat v něčem jiném - v kvalitní metodice, koordinaci a kontrole těchto orgánů a samozřejmě v řešení odvolání vůči jejich rozhodnutím," uvažuje vedoucí.
Koncepce zatím trochu stranou
Odbor by měl vycházet z analýzy potřeb a z ní koncepčně odvíjet strategii rozvoje sociální péče a zdravotnictví v celém kraji. "Nebylo by šťastné, abychom se sami o své vůli snažili něco direktivně uplatňovat. Nový systém musí vznikat ve spolupráci s jednotlivými subjekty: s obcemi, okresními úřady i nestátními organizacemi," míní šéf odboru.
Spolupráce kraje a okresů je poznamenána určitou nejistotou. Všichni totiž čekají, s čím vlastně kraje přijdou.
"Během prvních měsíců působení krajského úřadu ještě nebyl dostatečný prostor pro koncepční práci. Zatím jsme se pouze s vedoucími jednotlivých referátů okresních úřadů navzájem seznámili, informovali se o své činnosti a předali si různé materiály. Dosud ale nebylo možné navázat pravidelnou komunikaci směrem navenek," bilancuje Ing. Osoha.
Třebaže se podoba výkonu kontrolní a metodické funkce kraje vůči okresním úřadům teprve tvoří, předpokládá, že vztahy mezi všemi spolupracujícími subjekty uvnitř nového zlínského samosprávného celku budou vstřícné a korektní.
Limity práce
Za největší brzdu působení v nových krajských podmínkách lze označit skutečnost, že dosud není dokončena reforma veřejné správy v sociální oblasti: "Pořád není jasné, kam vlastně bude směřovat. Může se stát, že naše metodické, odvolací a kontrolní funkce se ještě podstatně rozšíří, stejně tak nelze vyloučit, že se kompetence kraje naopak zredukují. Všechno záleží na tom, jaký institucionální systém bude nakonec potvrzen," vysvětluje Ing. Osoha.
Z toho logicky plyne celá řada problémů. Není zcela jasné, jaké pracovníky přijímat, jakou organizační strukturu uvnitř odboru vytvářet, jak plánovat komunikaci s dalšími úřady. V dané situaci je velmi složité hledat jakékoli dlouhodobé řešení, protože záhy může vyjít najevo, že vytvořený systém neodpovídá výsledné realitě.
Ovšem přesto se pracovníci kraje musí rámcově připravovat tak, aby v okamžiku "najetí" na nové podmínky mohli bez výraznějších problémů pokračovat v práci.
Na základě úkolu z Rady Zlínského kraje odbor sociálních věcí a zdravotnictví připravuje informaci o dosavadním vývoji a výhledech reformy v sociální oblasti.
"Reforma, která je připravována již deset let, je ovšem v takovém stavu rozpracovanosti na úrovni centrálních orgánů, majících k dispozici veškeré odborné zázemí, že není příliš reálné v čase a podmínkách, které máme k dispozici, do ní zásadnějším způsobem vstoupit.
Ale ke konkrétním momentům, které by se měly sociální péče v kraji přímo dotknout, a to zejména v oblasti samosprávy, by si samozřejmě svůj názor kraj vytvořit měl," míní Pavel Osoha.
Systém dosud nevytvořen
Zjednodušeně vzato, patří do sociální problematiky dvě základní oblasti: sociální služby a sociální dávky. Pokud jde o služby, představa dalšího vývoje je spojena s jejich garancí ze strany samosprávy - tedy obcí, případně krajů. Zásadním činitelem jsou zde jako konkrétní poskytovatelé i různé nestátní neziskové (charitativní) organizace.
Naopak sociální dávky jsou čistě záležitostí státní správy. Existují dvě varianty budoucího řešení: buď vznikne speciální státní úřad, a ten bude státní prostředky nadále sám obhospodařovat výhradně prostřednictvím svých pracovníků a svých uzavřených informačních toků nebo se ještě více posílí momentální systém tak, že agendy z okresních úřadů přejdou na obce a na kraje.
Obě varianty mají své příznivce i odpůrce, oba modely mají totiž své výhody i nevýhody. Jednoznačně konstatovat, který způsob je optimální, by podle Pavla Osohy bylo poměrně obtížné.
Některé mohou zaniknout
U sociálních služeb neexistuje zásadní námitka proti jejich převedení do péče samosprávy, vyvstává však kardinální otázka: jak bude následně zabezpečeno jejich financování?
"V podstatě už nyní by obce nebo kraje mohly požádat o převedení určitých zařízení. V minulosti to některé obce skutečně učinily, jenže řada z nich následně tohoto kroku litovala. Jde totiž o velmi nákladné provozy, a to i ve vztahu k výši obecních a městských rozpočtů. Obec proto musí předem jasně vědět, kolik peněz dostane na jednoho klienta od státu, kolik zaplatí klient sám a kdo uhradí případný rozdíl.
Specifický problém pak představují velká zařízení v malých obcích," domnívá se zlínský odborník.
Původní návrhy, aby se spojilo několik obcí dohromady, a ty společně takové zařízení provozovaly, se nezdají dostatečně reálnými.
Problémem je také oblast dotací nestátním neziskovým organizacím, poskytujícím sociální služby, a to zejména v probíhajícím přechodném období. Určité obavy, že by se některé provozy nemusely udržet "nad vodou", tedy vyplývají z těchto skutečností.
Zdravotnictví a sociální péče
Třebaže zlínský odbor v sobě zahrnuje i problematiku zdravotnictví, dosud se jí nemůže věnovat v dostatečném rozsahu. Zatím totiž není pro tuto oblast přijat žádný pracovník. Kompetence, jež byly krajům určeny, jsou navíc zcela minimální a pro zlínský region nepředstavují aktuální závazky. Také spolupráce mezi okresními zdravotními rady totiž ve Zlínském kraji funguje dobře.
"Vzhledem k tomu, že se do budoucna počítá s převodem vytipovaných státních zdravotnických zařízení pod kraj, je ovšem nutné začít se zdravotnictvím vážně zabývat. Existuje zde reálná možnost, že se nakonec zcela oddělí od oblasti sociální. Je to tak široká a složitá sféra se spektrem svých specifických problémů, že se mi tato možnost jeví jako rozumná," uzavřel Ing. Osoha.
Helena Mráčková,
tiskový odbor
KrÚ Zlínského kraje
FOTO ARCHÍV
U sociálních služeb neexistuje zásadní námitka proti jejich převedení do péče samosprávy, vyvstává však kardinální otázka: jak bude následně zabezpečeno jejich financování?
