Honoráře a jejich zdaňování V řadě obcí je možno se setkat s nesprávným postupem při zdaňování honorářů za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu a televize (dále jen příspěvky). Tuto problematiku je nutno zvládnout nejen v případě "velkých" (celostátních) sdělovacích prostředků, ale i...
Honoráře a jejich zdaňování
V řadě obcí je možno se setkat s nesprávným postupem při zdaňování honorářů za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu a televize (dále jen příspěvky). Tuto problematiku je nutno zvládnout nejen v případě "velkých" (celostátních) sdělovacích prostředků, ale i nejrůznějších periodik vydávaných obcemi.
Příspěvky mohou být vytvářeny jednak na základě pracovněprávního vztahu, jednak na základě smlouvy uzavřené podle zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon).
[*] Příspěvky vytvořené v rámci závislé činnosti
Pokud je příspěvek do novin či časopisů vytvářen na základě pracovněprávního vztahu, bude zdaňován daní z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). V takovém případě je zdaňován stejným způsobem jako kterýkoli jiný příjem ze závislé činnosti (zaměstnání).
[*] Příspěvky vytvořené na základě autorského zákona
V případě, že půjde o příspěvek, který nebude možno zahrnout do příjmů ze závislé činnosti, bude se režim jeho zdanění řídit § 7 ZDP. Příspěvky vytvářené na základě autorského zákona jsou příjmem podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tedy příjmem z jiné samostatně výdělečné činnosti.
Pro správné zdanění je nutno sledovat, zda přesáhnou hranici 3000 Kč měsíčně či nikoli.
Příspěvky do 3000 Kč
Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně dle § 36 zákona za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč. Přitom je třeba vzít v úvahu, že autor si v tomto případě z daňového hlediska nemůže uplatnit žádné výdaje, a to ani procentem z příjmů, ani ve skutečné výši. Daň bude tedy srážena z hrubé částky, bez dalšího snížení.
Příklad 1
Pan Janáček napsal pro občasník "Obecní noviny" článek, za který mu byl přiznán honorář v hrubé výši 2000 Kč.
Řešení: Vydavatel časopisu panu Novákovi z uvedené částky strhne daň dle § 36 zákona ve výši 10 %, tj. 200 Kč. Pan Novák obdrží honorář v čisté výši 1800 Kč. Tuto částku nebude zahrnovat do daňového přiznání, protože desetiprocentní srážkou byla jeho daňová povinnost již vyrovnána.
Příklad 2
Jak bude vypadat situace z předchozího příkladu za předpokladu, že honorář v hrubé výši bude činit 3000 Kč?
Řešení: I v tomto případě se bude uplatňovat srážková daň ve výši 10 %, protože zákon hovoří o částce nepřesahující 3000 Kč.
Příklad 3
Pan Dvořák napsal v září pro časopis "Obecní rádce" článek s hrubým honorářem 2500 Kč a pro časopis "Obec včera a dnes" další článek s hrubým honorářem 1300 Kč. Každý časopis má jiného vydavatele. Autor oba honoráře obdržel v říjnu.
Řešení: Vydavatel časopisu "Obecní rádce" srazí panu Dvořákovi desetiprocentní daň, tj. 250 Kč a vydavatel časopisu "Obec včera a dnes" 130 Kč. Autor tedy obdrží čisté honoráře 2250 Kč a 1170 Kč. Tento postup je možný proto, že ačkoli částka honorářů v daném měsíci přesáhla 3000 Kč v celkové výši, nepřesáhla tuto hranici u jednoho plátce (tj. u jednoho vydavatele).
Příklad 4
Pan Jiřík vytvořil v dubnu příspěvek pro "Obecní noviny". Jeho hrubý honorář činil 2300 Kč. V tom samém měsíci napsal článek do časopisu "Obecní rádce" s hrubým honorářem 2900 Kč. Obě periodika mají stejného vydavatele (tzn. jde o jednoho plátce daně). Oba honoráře obdržel v měsíci květnu.
Řešení: Zde nepřichází desetiprocentní zdanění v úvahu, honorář od jednoho plátce přesáhl v daném měsíci 3000 Kč.
Příklad 5
Pan Poláček přispívá do časopisu "Občasník". V měsíci prosinci 2000 mu byl otištěn příspěvek (hrubý honorář 2400 Kč), v měsíci květnu 2001 pak další (hrubý honorář 2900 Kč). Vzhledem k platebním potížím vydavatele obdržel honorář za oba měsíce najednou až v květnu 2001.
Řešení: Podle zákona desetiprocentní zdanění přichází v úvahu v případě, že úhrn příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč.(Není zde tedy uvedeno, že limit 3000 Kč se počítá za měsíce, kdy byl příspěvek předán, resp. otištěn). Na základě uvedené dikce zákona nezbývá než konstatovat, že pan Poláček v měsíci prosinci a únoru žádný příjem neměl. Ten nastal až v měsíci květnu ve výši 5300 Kč, a tudíž není možno o desetiprocentním zdanění hovořit. Skutečnost, že články byly otištěny v prosinci a únoru a odměny za ně v případě, že by se braly v úvahu měsíce vzniku nároku na honorář, by se "vešly" do 3000 Kč, není z hlediska dikce zákona podstatná.
Uvedený příklad se dá ovšem i obrátit:
Příklad č. 6
Paní Nováková přispívá do časopisu "Progresivní obec". V měsíci květnu 2001 jí byl otištěn příspěvek (hrubý honorář 5000 Kč). S vydavatelem bylo dohodnuto, že honorář obdrží ve dvou stejných splátkách. První splátku obdržela v červnu, druhou v červenci 2001.
Řešení: Konkrétní hrubý měsíční příjem je vždy 2500 Kč, tj. částka pod třítisícovým limitem. Podmínky pro desetiprocentní daň jsou zachovány.
Další povinnosti vydavatele:
Po skončení roku musí plátce honoráře (vydavatel) za uplynulé zdaňovací období vyplnit formulář "Vyúčtování daní z příjmů vybíraných srážkou", který je k dispozici na finančních úřadech. Tento tiskopis je nutno podat správci daně nejpozději do třiceti dnů od lhůty, v níž byl její plátce povinen odvést za rozhodné období poslední daňovou povinnost.
Příklad č. 7
Obec Dolní Lhota vydává občasník "Novinky". Poslední daň za rok 2000 srazila autorům s datem 31. 12., odvést ji tedy byla povinna do 31. ledna 2001. Formulář "Vyúčtování daní z příjmů vybíraných srážkou" musela tedy podat nejpozději do 30 dnů od 31. ledna 2001.
Příspěvky nad hranici 3000 kč
U honorářů přesahujících hranici 3000 Kč v daném měsíci od jednoho plátce daně již nepřichází v úvahu výhodnější desetiprocentní režim zdanění. Daň také nesráží vydavatel, ale autor musí daný příjem zahrnout do svého daňového přiznání. Je tedy nutno postupovat způsobem obvyklým pro zdaňování příjmů v rámci § 7 ZDP.
Znamená to tedy, že se autor musí rozhodnout, zda:
a) se stane účetní jednotkou a povede jednoduché účetnictví,
b) dobrovolně si zvolí vedení účetnictví podvojného,
c) či zda naopak zvolí metodu uplatňování výdajů procentem z příjmů. Při uplatnění této metody je autor poněkud zvýhodněn ve výši výdajů např. proti živnostníkům, protože si může uplatnit 30 % výdajů z příjmů (zatímco u živností je to pouze 25 %). Tyto výdaje může dále zvýšit sociální a zdravotní pojištění, jehož zaplacení musí prokázat.
Příklad 8
Pan Prchlík měl v daném roce příjmy za příspěvky do novin ve výši 10 000 Kč a kromě toho vykonává ještě živnost nákup za účelem dalšího prodeje a prodej. Musí se rozhodnout, zda u obou činností bude vést jednoduché účetnictví, či zda u obou činností uplatní metodu stanovování výdajů procentem z příjmů. Není tedy možná kombinace, že by např. u živnosti byly uplatňovány výdaje ve skutečné výši a u autorských honorářů výdaje procentem z příjmů.
Příspěvky pouze příležitostně
Často se chybuje v případě, že autor své příspěvky vytváří pouze příležitostně. Ti poplatníci, kteří nesprávně pochopí zákon, dospějí k závěru, že mohou využít ustanovení § 10 ZDP, který osvobozuje příjmy z příležitostných činností do částky 10 000 Kč ročně od daně z příjmů. Na rozdíl od těchto názorů se nedomnívám, že by příležitostný příspěvek do novin či časopisů splňující nároky autorského zákona mohl být zdaňován dle § 10 ZDP jako "ostatní příjem". Pod § 10 zákona spadají pouze takové příjmy (včetně příležitostných), pokud nejde o příjmy dle § 6 až § 9 zákona.
Autorský zákon nerozlišuje mezi situací, kdy autor vytvoří své dílo "příležitostně" či "opakovaně". Stejně tak zákon o daních z příjmů při definici příjmů z jiné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a) nevyžaduje pro přiřazení uvedených příjmů pod § 7 nutnost opakovanosti, resp. soustavnosti. Je tedy nutno tuto skutečnost zásadně odlišit např. od příjmů z podnikání, popř. ze živností. obchodní zákoník i živnostenský zákon v definicích podnikání (živnosti) obsahují podmínku soustavnosti, která pak jako jedno z kritérií umožňuje blíže definovat rozdíly mezi zařazením daného příjmu pod § 7 či § 10 zákona o daních z příjmů. Převod autorských práv však není podnikáním, ale jinou samostatnou výdělečnou činností, která uvedené kritérium soustavnosti neobsahuje, proto musí být zdaňován dle § 7 zákona o daních z příjmů.
Oznamovací povinnost
Na autorské honoráře se vztahuje oznamovací povinnost ve smyslu §34 zákona o správě daní a poplatků. V případě obcí však nebude příliš frekventovaná. Toto ustanovení se vztahuje na právnické a fyzické osoby mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu, které provádějí úhrady fyzickým osobám za jejich jinou samostatně výdělečnou činnost a z těchto úhrad nesrážejí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady oznamovat. Oznámení zasílá ten, kdo honorář vyplatil, svému místně příslušnému správci daně pouze v případě, že u jednotlivé fyzické osoby přesáhne úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok. Oznámení se zašle nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena.
Při zkoumání, zda honoráře přesáhly v daném roce částku 40 000 Kč pro zjištění nutnosti splnit oznamovací povinnost, bývají často mylně brány v úvahu i honoráře, které byly zdaněny srážkovou daní. Tyto úhrady se do uvedeného limitu nezahrnují a v oznámení finančnímu úřadu neuvádějí. Oznámení o honorářích se nezasílá na finanční úřad příslušný místu bydliště poplatníka (autora), ale naopak na finanční úřad místně příslušný plátci honoráře (vydavatele).
Zdeněk Burda,
daňový poradce,
BD Consult, s. r. o.
FOTO ARCHÍV
