Vztahy okresních úřadů a obcí Základním právním předpisem upravujícím postavení a činnost okresních úřadů je zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech (dále jen zákon o okresních úřadech). Působnost okresního úřadu je upravena v § 8-11 zákona o okresních úřadech. Příspěvek se omezuje na vztahy...
Vztahy okresních úřadů a obcí
Základním právním předpisem upravujícím postavení a činnost okresních úřadů je zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech (dále jen zákon o okresních úřadech). Působnost okresního úřadu je upravena v § 8-11 zákona o okresních úřadech.
Příspěvek se omezuje na vztahy mezi okresními úřady a obcemi tak, jak je upravuje zákon o obcích a zákon o okresních úřadech. Další ustanovení lze nalézt rovněž v jiných právních předpisech (např. zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích, v platném znění apod.).
Spolupráce
Dle § 2 zákona o okresních úřadech okresní úřady při plnění svých úkolů spolupracují s ostatními územními správními úřady, orgány kraje a orgány obcí ve svých správních obvodech.
Zákon o okresních úřadech ale v § 3 okresním úřadům zakazuje vstupovat do dobrovolných svazků obcí a jiných regionálních seskupení. Kromě toho jsou okresní úřady, které byly před účinností zákona o okresních úřadech členy regionálních seskupení, povinny ukončit své členství v nich do 31. prosince 2002.
V § 2 zákona o okresních úřadech se okresním úřadům dále ukládá koordinovat postup ostatních územních správních úřadů a orgánů obcí při plnění společných úkolů, které pro ně vyplývají z usnesení vlády.
Podle § 61 odst. 2 písm. b) zákona o obcích se totiž orgány obcí při výkonu přenesené působnosti řídí (nejde-li o vydávání nařízení obce a o rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob) nejen zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona, ale také usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů.
Obdobné platí podle § 11 písm. b) zákona o okresních úřadech i pro činnost okresních úřadů. Na základě § 13 odst. 2 zákona o obcích jsou okresní úřady jako orgány státu povinny poskytovat obcím na požádání bezplatně údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění.
Tutéž povinnost mají obce vůči okresním úřadům jako orgánům státu. Okresní úřady jsou podle § 8 odst. 2 písm. c) zákona o okresních úřadech povinny obcím poskytovat odbornou pomoc při výkonu státní správy. Podle § 34 odst. 2 písm. b) téhož zákona Ministerstvo vnitra ve vztahu k okresním úřadům a Magistrátům měst Brna, Plzeň a Ostrava kontroluje ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady a krajskými úřady dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obecním úřadům.
Zákon o obcích stanoví v § 37 obcím, v nichž sídlí orgány státu (tedy i okresní úřady) povinnost napomoci zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.
Zákon o okresních úřadech v § 6 odst. 2 stanoví také povinnou součinnost obcí s okresním úřadem ve vztahu k vydávání nařízení okresního úřadu. Podle tohoto ustanovení se nařízení okresního úřadu vyvěsí také na úředních deskách obecních úřadů působících ve správním obvodu okresního úřadu. Nařízení okresního úřadu musí být každému přístupné u všech obecních úřadů v jeho správním obvodu.
Přezkum rozhodnutí
Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona o okresních úřadech okresní úřad přezkoumává rozhodnutí orgánů obcí a rozhodnutí pověřených obecních úřadů vydaná ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Okresní úřady jsou odvolacími orgány nejen v případě řízení vedených podle správního řádu, ale též podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění.
Okresní úřady tak působí jako odvolací orgán na mnoha úsecích státní správy, např. vodního a odpadového hospodářství, živnostenského podnikání atd. Odvolacími orgány příslušnými k rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím měst Brna, Plzně a Ostravy jsou krajské úřady.
Přenesená působnost
Okresní úřady také dbají na řádné zabezpečování výkonu přenesené působnosti obcemi. Podle § 63 odst. 1 věty první zákona o obcích sousedící obce mohou navrhnout okresnímu úřadu společný výkon přenesené působnosti pro tyto obce. V případě souhlasu s tímto návrhem okresní úřad svým nařízením stanoví, že obecní úřad jedné z těchto obcí (nemusí se jednat o obec, v níž je pověřený obecní úřad) bude vykonávat vymezený rozsah přenesené působnosti na území ostatních zúčastněných obcí.
Přednosta okresního úřadu současně stanoví rozdělení příspěvku státu na plnění úkolů dotčených obcí v přenesené působnosti podle rozsahu jejího výkonu.
Nezabezpečuje-li obec řádný výkon přenesené působnosti, převezme v celém svěřeném rozsahu nebo jen na některém úseku výkon přenesené působnosti pověřený obecní úřad, do jehož územního obvodu obec patří. Na pověřený obecní úřad (tj. na obec, v níž je pověřený obecní úřad) se převede též odpovídající výše příspěvku na plnění úkolů v přenesené působnosti.
Také zde by stanovení této výše měl podle mého názoru provést přednosta okresního úřadu. Okresní úřad svým nařízením stanoví, odkdy bude příslušný pověřený obecní úřad vykonávat přenesenou působnost za tuto obec.
Podle § 84 odst. 2 písm. n) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno stanovení výše osobních a věcných výdajů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, je však vázáno stanoviskem okresního úřadu, jde-li o výkon přenesené působnosti (to neplatí pro výkon samostatné působnosti obce).
Hodlá-li starosta obce podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích svěřit komisi rady obce výkon přenesené působnosti, musí to předem projednat s příslušným okresním úřadem (souhlas okresního úřadu se však nevyžaduje). Komise rady obce je při výkonu přenesené působnosti podřízena okresnímu úřadu.
Přednosta okresního úřadu je příslušný ke jmenování tzv. správce obce, je-li splněn některý z předpokladů uvedených v § 98 odst. 1 zákona o obcích. Přednosta okresního úřadu může správce obce rovněž odvolat z funkce.
Přednosta okresního úřadu dává obci souhlas ke jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu, bez souhlasu přednosty okresního úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné (tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává z funkce starosta obce).
Kromě toho může okresní úřad např. stanovit podle § 124 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, že obec, ve které není stavební úřad, bude vykonávat část pravomoci stavebního úřadu. Dále např. podle § 4 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, okresní úřad ověřuje odbornou způsobilost matrikáře.
Dozor
Dále podle § 8 odst. 2 písm. b) okresní úřady provádějí dozor nad činností orgánů obcí, ukládají jim opatření k odstranění zjištěných nedostatků a pokuty, stanoví-li tak zákon. Dozor okresních úřadů nad výkonem samostatné a přenesené působnosti orgánů obcí upravuje zákon o obcích v § 123-§ 129.
Zákon o obcích stanoví v § 12 odst. 3 obecnímu úřadu povinnost zaslat neprodleně vydaný právní předpis obce příslušnému okresnímu úřadu. Podle § 105 odst. 2 zákona o obcích je starosta obce povinen zaslat okresnímu úřadu usnesení zastupitelstva obce a rady obce, jestliže o to přednosta okresního úřadu požádá.
Pozastavení výkonu právního předpisu obce, předložení návrhu na jejich zrušení Ústavnímu soudu ČR a pozastavení nebo zrušení jiného opatření orgánu obce podle § 123-§ 129 zákona o obcích je vyhrazeno přednostovi okresního úřadu (v případech uvedených v § 15 odst. 3 zákona o okresních úřadech plní úkoly přednosty okresního úřadu jeho zástupce).
Postup okresního úřadu při provádění kontroly výkonu přenesené působnosti orgány obcí stanoví zákon o okresních v § 24-§ 31. Skutkové podstaty správních deliktů obcí, u nichž je okresní úřad orgánem příslušným k uložení sankce, jsou uvedeny v § 31 zákona o okresních úřadech a v § 40 odst. 3, § 45 odst. 1 a § 123 odst. 2 písm. e) zákona o obcích.
Okresní úřad má dozorčí pravomoc nad obcí též v souvislosti s realizací výsledku místního referenda. V případě, že zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce nepostupuje v souladu s výsledky místního referenda, vyzve je přednosta okresního úřadu zastupitelstvo obce, aby ve lhůtě jím stanovené zjednalo nápravu. Pokud se tak nestane, Ministerstvo vnitra, a nikoli okresní úřad, zastupitelstvo obce rozpustí.
Obecní úřad je rovněž povinen neprodleně oznámit okresnímu úřadu skutečnost, že poklesl počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu, nemůže-li být zastupitelstvo obce doplněno z náhradníků.
Dále okresní úřady přezkoumávají podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona o okresních úřadech hospodaření obce podle zvláštního právního předpisu, jsou-li o to obcí požádány. Je na obci, zda objedná přezkoumání hospodaření obce u auditora nebo o ně požádá okresní úřad. Totéž platí pro svazky obcí dle § 49 zákona o obcích.
Podle § 9 zákona o okresních úřadech (a § 41 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů /rozpočtová pravidla/, v platném znění) provádí okresní úřad u obcí a jimi zřízených organizací finanční kontrolu podle zvláštního právního předpisu. Pojem finanční kontroly je pro účely zákona č. 218/2000 Sb. definován v jeho ust. § 39 odst. 1.
S příslušným okresním úřadem jsou obce povinny projednat své sloučení, případně připojení jedné obce k jiné obci. Změny hranic obcí, při nichž dochází ke sloučení, rozdělení nebo připojení obcí a jejich území patří do správních obvodů různých okresních úřadů, lze provést pouze zákonem.
Další oprávnění přednosty vůči obci se vztahuje ke svolávání veřejného zasedání zastupitelstva obce. Přednosta okresního úřadu svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, nesvolá-li je ve lhůtě uvedené v § 91 odst. 1 zákona o obcích dosavadní starosta obce. Dále je přednosta okresního úřadu oprávněn požádat o svolání zasedání zastupitelstva obce (kdykoli během jeho funkčního období).
Zasedání zastupitelstva se musí konat do 21 dnů ode dne, kdy byla tato žádost doručena obecnímu úřadu. Zasedání zastupitelstva v prvé řadě svolává starosta obce. Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
Kromě toho má přednosta okresního úřadu nebo jím určený zástupce právo kdykoli promluvit na zasedání zastupitelstva obce. Požádá-li přednosta nebo jím určený zástupce o slovo, musí mu být uděleno. Toto oprávnění se vztahuje jak na zasedání zastupitelstva obce svolaná na žádost přednosty okresního úřadu, tak i na ostatní zasedání zastupitelstva obce.
Neslučitelnost funkcí
Zákon o okresních úřadech upravuje v § 14 odst. 1 neslučitelnost funkce přednosty mj. s funkcí člena zastupitelstva orgánu územní samosprávy (zastupitelstva obce nebo kraje).
Kromě toho zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, v platném znění upravuje neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s některými funkcemi, mj. s funkcí pracovníka okresního úřadu, který má působnost vztahující se na územní obvod zastupitelstva, vykonávajícího přímo státní správu vztahující se k působnosti zastupitelstva (§ 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 152/1994 Sb. v platném znění).
Hana Neumannová
FOTO MIROSLAV VODĚRA
Hodlá-li starosta obce podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích svěřit komisi rady obce výkon přenesené působnosti, musí to předem projednat s příslušným okresním úřadem (souhlas okresního úřadu se však nevyžaduje).
