Spokojenost na obou stranách Již potřetí - po dvojím zamítnutí na schůzi sněmovny - podala skupina pravicových poslanců návrh na novelu zákona o státní správě, která dává pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele škol zřizovaných obcemi orgánu kraje v přenesené působnosti - i když se souhlasem obce....
Spokojenost na obou stranách
Již potřetí - po dvojím zamítnutí na schůzi sněmovny - podala skupina pravicových poslanců návrh na novelu zákona o státní správě, která dává pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele škol zřizovaných obcemi orgánu kraje v přenesené působnosti - i když se souhlasem obce. "Pouhý souhlas nestačí, kdo školu zřizuje, má mít právo také jmenovat," říkají poslanci. Učitelský terén váhá přibližně půl na půl. Záleží na konkrétních zkušenostech každého ředitele.
Ředitelka Základní školy na Benecku Alena Šírová tvrdí, že osobně by jí nevadilo, kdyby ředitele školy jmenovala obec. Ta "její" sídlí až nahoře na kopci. Dvoutřídka, kterou v uplynulém školním roce navštěvovalo 28 dětí. Kromě toho zřizuje obec také mateřskou školu, která měla ještě v červnu detašovanou třídou v Dolních Štěpanicích, a další základní školu tamtéž. Benecko je "dlouhá" obec kolem silnice, která se klikatí vysoko do kopců. Ta původní má sice jen 372 obyvatel, ale s přidruženými Horními a Dolními Štěpanicemi a Mrklovem jich napočítáte 1057. Domy rozeseté po stráních pod Žalým. Malebná žánrová idylka, pro lyžaře a turisty ráj, ale pro místní tu život nebude snadný.
Jak se vám daří, uživit tolik škol? - byla první otázka, kterou jsem položila starostovi Miloši Gerstnerovi. Žádnou nemáte na výjimku?
"Dopláceli jsme na detašovanou třídu mateřské školy, o prázdninách jsme ji museli zrušit. To víte, když se lidi netumlují. Mrzelo nás to, ale co se dá dělat? Dětí je málo, díky letošní zimě jsme na vlecích vydělali místo obvyklých 3 miliónů jen jeden, a to je znát. Nabízeli jsme štěpanickým rodičům, že děti ráno odvezeme autobusem do horní školy. Paní ředitelka ze ZŠ že je ohlídá cestou tam, paní učitelka cestou zpátky. Ale rodičům se nechtělo vstávat na určitý čas. Že děti radši odvezou do Jilemnice. Nechť, je to jejich volba. Konečně do nejbližší mateřinky v Hrabačově to jsou z Dolních Štěpanic jen 2 km a do jilemnické tři."
Rozpočet obce se pohybuje kolem 8 500 000 korun, loni bylo třeba vydat na mateřské školy 252 000 Kč, na základní školy 470 000 Kč a 244 000 Kč na žáky, kteří navštěvují školy v okolí. K tomu je třeba připočítat částečně i peníze, které platí obec na autobus. Okolní obce se domluvily a platí v průměru 120 Kč na trvale přihlášeného občana, aby se lidé dostali tam, kam potřebují. Do zaměstnání, k lékaři, na úřad, děti odpoledne do hudební školy nebo do kroužků.
Se školami je pan starosta spokojen, alespoň zatím si žádný z rodičů nestěžoval. Někteří se sice domnívají, že městská škola jejich dětí naučí víc, ale sám o tom přesvědčen není. "Inspektor nejsem, ale vidím, že když od nás děti po 5. ročníku odejdou, vedou si v městských školách stejně dobře. Sám jsem chodil do málotřídky jen krátce, ale pamatuji se, že jsem se tam nikdy nenudil. Když jsem zvládl svůj úkol dřív, poslouchal jsem, co se učí ti starší. Proti vrstevníkům z velké školy jsem byl vlastně v předstihu. Myslím, že málotřídka učí větší samostatnosti. Už mateřská škola děti dobře připraví ke vstupu do 1. třídy, tam pak mají na co navázat. Naše děti rozhodně nejsou opožděné." Totéž ostatně potvrdila i Ludmila Brožková z benecké základní školy. Ze 14 dětí, které prošly málotřídkou a nyní jsou na jilemnickém gymnáziu, má 8 vyznamenání.
Starosti působí spíš neustále se měnící pravidla. Sotva nechala obec zrenovovat školní kuchyň, už aby ji kvůli nové hygienické vyhlášce předělávala. Ale investice do školství zastupitelstvo rozhodně nepokládá za ztracené.
"Zrušili jsme vítání občánků, to je víc záležitostí pana faráře," říká M. Gerstner. "Místo toho vítáme děti každého 1. září do školy. Za dřívějšího režimu dostávaly od obce vkladní knížku a v ní 50 Kčs, my pořídíme prvňáčkům školní vybavení podle přání ředitelek. Je to velká sláva, kterou si děti budou pamatovat celý život.
Chtěla by obec mít možnost jmenovat a odvolávat ředitele svých škol? Vždyť je to tak v podstatě už dneska. Vyjadřujeme se, jestli chceme nebo nechceme nový konkurz, konečné slovo nám patří také. Dokud škola pracuje dobře, proč do ní zasahovat?
Zastupitelům na škole záleží, vycházejí nám vstříc, oceňovala A. Šírová. Jiného starostu než pana Gerstnera jsem ve funkci ředitelky nezažila, ale kdyby každý vedl obec jako on, škola by mohla být bez obav.
Jaroslava Volfová
Foto autorka
