Knihovny informačním centrem V Praze se konalo tradiční setkání knihovníků z celé republiky. V pořadí již šestá Knihovnická dílna mimo jiné seznámila účastníky se zajímavým pilotním projektem, který začal v Jihočeském kraji. Získali rovněž informaci o grantech a připravovaném knihovním zákonu....
Knihovny informačním centrem
V Praze se konalo tradiční setkání knihovníků z celé republiky. V pořadí již šestá Knihovnická dílna mimo jiné seznámila účastníky se zajímavým pilotním projektem, který začal v Jihočeském kraji. Získali rovněž informaci o grantech a připravovaném knihovním zákonu.
Úspěšnou Místní knihovnu v Brodku u Přerova, která působí již 80 let, představila na videozáznamu její vedoucí Věra Hrabalová. V soutěži Vesnice roku byla vyhodnocena jako Knihovna roku 2000. Knihovna slouží i sedmi okolním obcím a navštěvuje ji víc než 300 pravidelných čtenářů. V Brodku se aktivně podílí na veřejné činnosti a na vydávání místního zpravodaje. Od loňského července knihovna přešla do kompetence obecního úřadu, který její činnost v rámci vlastních i když omezených finančních zdrojů podporuje. Věra Hrabalová předpokládá, že bude možné aktivity knihovny rozšířit, například v její dosud plně nevyužité prostorné budově vybudovat v nejbližších letech internetovou kavárnu.
Podle Mgr. Mileny Kodýmové z vedení Svazu knihovníků a informačních pracovníků se od letošního roku mění hodnocení knihoven. V rámci soutěže Vesnice roku 2001 budou vyhlášeny nejlepší v jednotlivých krajích. Profesionální knihovny z krajských kol budou nominovány do celorepublikové soutěže. V ní komise posoudí, zda tato zařízení se stala samozřejmou součástí společenského života v obci nebo ve městě. Jestli mají odpovídající knižní a informační fond, jsou vybaveny internetem a vede je zkušený pracovník. Důležitým kritériem bude, jak veřejná knihovna úspěšně slouží místní samosprávě, a zda je skutečným informačním centrem v obci.
Letos 120 miliónů
K účinnějšímu poskytování služeb knihoven přispívají granty vyhlašované státními orgány. Na program Knihovna 21. století byly loni určeny skoro dva milióny korun a na grant pod zkratkou VISK vydalo Ministerstvo kultury celkem 20 miliónů korun. Letos na něj vyčlenilo ze svého rozpočtu již 120 miliónů korun. Z prostředků tohoto grantu má být zakoupeno potřebné počítačové vybavení a připojení k internetu, které dosud chybí především v knihovnách menších obcí. Cílem je, aby i v těchto sídlech byl přístup k internetu a občanům byla dána možnost snáze využívat široké nabídky informační sítě. Peníze z grantu jsou rovněž určeny na vzdělávání knihovníků v základních počítačových dovednostech.
Předpokládá se, že veřejné knihovny, vedle zkvalitňování vlastních služeb, se postupně stanou víceúčelovým informačním centrem v obci. Tomuto požadavku vychází vstříc zajímavý pilotní projekt, který na pražském setkání představila předsedkyně jihočeské pobočky Svazu knihovníků a informačních pracovníků Daniela Wimmerová. Projekt by měl ověřit, zda veřejné knihovny v obcích s více než 500 obyvateli mají náležité předpoklady plnit náročnější roli tohoto centra. Dále zda občané mají přístup k potřebným informacím, jestli je místní samospráva spokojena s dosavadní kvalitou a kvantitou moderního informačního servisu poskytovaného prostřednictvím počítačové techniky a co je nezbytné ještě zlepšit. Získané zkušenosti se mohou uplatnit i v dalších regionech.
Projekt se uskutečňuje při vstřícné spolupráci se zástupci samosprávy a státní správy ve všech sedmi okresech kraje. Partnery jsou úřady práce. Na projektu se podílejí také Školy pro obnovu venkova ve Svatém Janu nad Malší a v Novosedlech nad Nežárkou. Odborným garantem je Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích.
Rekvalifikační kurz
Součástí jihočeského projektu pod názvem Knihovna - informační centrum obce je první rekvalifikační několikaměsíční kurz pro knihovníky, který začal v květnu. Jedná se o 15 zájemců ze všech okresů kraje. Teoretickou část v počtu 160 vyučovacích hodin absolvují ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Nejvíc, celkem 250 hodin, je věnováno praktické přípravě. Pod vedením zkušených lektorů se uskuteční v jednotlivých knihovnách, ve kterých pracují účastníci kurzu.
Absolventi by měli být připraveni vykonávat nejen knihovnické služby, ale díky získaným poznatkům by mohli kvalifikovaně zabezpečit lepší zprostředkování informací v elektronické formě pro občany a pro potřeby státní správy a samosprávy. Navíc se mohou účinněji podílet na vedení kroniky, vydávání obecního zpravodaje apod. Každý účastník kurzu obdrží osvědčení s celostátní působností, že prošel rekvalifikací a stal se knihovníkem, informačním pracovníkem.
Finanční zabezpečení zmíněného projektu pochází z několika zdrojů. Například technické vybavení sestávající ze dvou počítačů s tiskárnou, napojení na internet a další nezbytné zařízení knihoven, která jsou součástí projektu, bylo hrazeno z rozpočtu dotyčných obcí nebo z grantů Ministerstva kultury a Ministerstva pro místní rozvoj. Na příslušných mzdových nákladech participovaly zejména dotace okresních úřadů v kraji, přispěly na ně příjmy z placených služeb knihoven a jiné místní zdroje.
Návrh nového zákona
Širší informaci o projednávání návrhu nového zákona o knihovnách a podmínkách jejich provozování poskytl účastníkům pražského setkání předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků PhDr. Vít Richter. Diskuze o návrhu se zatím uskutečnila ve sněmovním výboru pro vědu, vzdělávání a kulturu, ve kterém byla přijata většina věcných připomínek.
První znění návrhu nepředpokládalo, že nový zákon se bude týkat všech knihoven. Mimo jiné proto, že například nebylo ještě vyjasněné postavení školních a vojenských knihoven. Knihovny, které nebudou podle návrhu zákona registrovány, by byly nuceny řešit své vztahy individuálně a bez finančních výhod. Ve výboru Poslanecké sněmovny se diskutovalo i o tom, zda v rámci nového zákona mohou působit knihovny, které zakládají organizace se živnostenským oprávěním, tj. za účelem zisku. K tomuto problému se poslanci při dalším projednávání ještě vrátí.
Návrh zákona uvádí služby, které je knihovna povinna poskytovat. Kromě běžných výpůjček se jedná o zprostředkování informací z vnějších zdrojů, zejména ze státní správy a samosprávy, ke kterým má knihovna přístup pomocí telekomunikačního zařízení. Zde se vychází ze svobodného přístupu k informacím. Ve sněmovním výboru se diskutovalo o tom, za které služby se má platit. V návrhu zákona je uvedeno, že provozovatel může požadovat úhradu za skutečně vynaložené náklady. Podle poslanců by ale nemělo docházet k extrémům, jak se někde v praxi ukazuje. Ministerstvo kultury předpokládá, že základní služby knihoven budou jako dosud poskytovány bezplatně.
Je stanoveno, že každý provozovatel knihovny vydá knihovní řád, ve kterém podrobně uvede, jaké služby včetně informací zpřístupní všem zájemcům. Knihovní řád patří k dokladům, které provozovatel bude povinen předat Ministerstvu kultury při své žádosti o registraci. Knihovní zákon by měl vejít v platnost 1. ledna příštího roku.
Jan Bednařík
FOTO VÁCLAV DRAŠNAR
