Druhá etapa bude složitá Počátkem března byl jmenován nový náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josef Postránecký. [*] Jak hodnotíte úspěšnost první etapy reformy veřejné správy? Na to je zatím příliš brzy. Pokud mohu dosavadní postup alespoň dílčím způsobem zhodnotit, domnívám...
Druhá etapa bude složitá
Počátkem března byl jmenován nový náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josef Postránecký.
[*] Jak hodnotíte úspěšnost první etapy reformy veřejné správy?
Na to je zatím příliš brzy. Pokud mohu dosavadní postup alespoň dílčím způsobem zhodnotit, domnívám se, že zde byla rychlá legislativní příprava - zákony byly schváleny relativně rychle a téměř bezproblémově. Také kraje zahájily svou činnost v termínu. Oceňuji, že se podařilo nastartovat procesy decentralizace veřejné správy. Kraje převzaly a přebírají velmi významné kompetence, zejména majetek, který dosud spravoval stát.
[*] Přetrvávají nějaké nedostatky či problémy?
Je to podcenění logistické přípravy celé etapy. Oprávněně jsou kritizovány některé věci, například nedostatečná příprava budov krajských úřadů a jejich vybavenost. Problém je totiž v tom, že všechny vznikají rekonstrukcemi starých objektů, což je, jak známo, problematičtější než výstavba na zelené louce. To je vlastně daň za rychlost celého procesu.
[*] Kolik budov je k dnešnímu dni v provozu?
Zcela funguje sídlo úřadu v Liberci. V ostatních krajských městech probíhají kolaudace opravených objektů. Předpokládáme, že zhruba v polovině tohoto roku by budovy měly být ve většině krajů hotovy. Někde se přestavba protáhne do konce letošního nebo začátku příštího roku.
Největší problém je ve Zlínském kraji, kde se oproti původnímu záměru připravuje nové řešení. Jako sídlo kraje bude sloužit historická správní budova bývalých Baťových závodů, která je navíc památkově chráněným objektem. Byla vybrána proto, že umožní lokalizaci více úřadů na jednom místě. Zda se rekonstrukce uskuteční, bude záležet na tom, jestli vláda peníze skutečně uvolní.
[*] Provedené analýzy tedy byly nekvalitní?
Praxe ukazuje širší vazby problémů a nyní je patrné i jejich finanční podhodnocení. Mám však na mysli zejména přípravu druhé fáze reformy.
[*] Budete tedy zpracovávat nové analýzy?
To jistě ne. Spíše chceme vyjít z již existujících a k tomu více diskutovat s představiteli jednotlivých resortů. Ještě více než analýzu bych zdůraznil spolupráci. V této oblasti už došlo k výraznému posunu. Ministr vnitra Stanislav Gross se již domluvil s hejtmany na tom, že se budou jednou za dva měsíce scházet a projednávat otázky týkající se druhé fáze, dále se připravuje vytvoření společné skupiny ministerstva a krajů. Také informatizace krajů má být řešena v rámci společných kroků. Tím vším sledujeme jeden cíl: aby důležité aspekty druhé etapy nebyly opomenuty a podhodnoceny.
[*] Může dojít ke zpoždění zahájení druhé a třetí etapy?
To už by asi bylo věcí vlády a posléze parlamentu, aby rozhodly. Naším úkolem je připravit patřičné zákony a předložit je ke schválení. Zvláště v případě druhé etapy reformy bych zdůraznil kvalitu řešení před rychlostí.
[*] Jaké jsou vaše pracovní priority?
Dobudovat základní podmínky pro fungování krajů, zejména v oblasti materiálně technické, a kvalitně připravit po věcné a legislativní stránce vše potřebné pro přenos působností z okresní úrovně na ostatní články veřejné správy. Znamená to přípravu zákona o změně zákonů z hlediska přenosů působností, návrhu na přenos zřizovatelských funkcí, které nyní plní okresní úřady a zákona o určení středisek - obcí pověřených výkonem státní správy vyššího stupně, označovaných pracovně jako obce III. stupně. Chtěl bych zdůraznit, že druhá etapa bude mnohem komplikovanější než první, kdy šlo zejména o vytvoření nového článku veřejné správy a o přenos působností z centrálních orgánů. Ve druhé etapě však půjde o zrušení stávajícího, poměrně stabilního článku a o přenos na více úrovní - obce, kraje - a zajištění převodu několikanásobně vyššího počtu pracovníků, než tomu bylo v první etapě. Jedná se o minimálně 12 000 pracovníků okresních úřadů.
[*] A to i za cenu nedodržení zákonného termínu?
Ustanovení § 44 zákona o okresních úřadech hovoří výslovně o ukončení platnosti tohoto zákona k 31. prosinci 2002. Z toho lze předpokládat, že zákonodárce s další existencí okresních úřadů po tomto datu nepočítal. O termínu ukončení činnosti či zrušení okresních úřadů se však zákon výslovně nezmiňuje.
[*] Do jaké míry lze akceptovat návrh vaší předchůdkyně, prof. Yvonne Streckové, na vymezení spádovosti obcí III. stupně?
Stávající návrh na určení 180 - 200 nových středisek pověřených výkonem státní správy, čili obcí III. typu, a na vymezení jejich spádových obvodů se doplňoval o stanoviska a požadavky obcí. Vznikla tzv. mapa přání. Nyní jsme ukončili vyhodnocení další etapy. Mohu konstatovat, že došlo k dalšímu zpřesnění. Přesto zůstává několik sporných případů. Jde přibližně o 20 - 30 středisek, kde spory vznikají, například kvůli tomu, že o statut pověřené obce usilují střediska umístěná blízko sebe nebo obce, které nedosahují ani limitní hranice 15 000 obyvatel. Problematické je i určení středisek v okolí velkých měst, kde se přirozená centra nevyvinula.
[*] Jak se s tím vypořádáte?
Oslovili jsme Karlovu univeritu v Praze a Masarykovu univerzitu v Brně, které problém posoudí a navrhnou řešení. Rádi bychom oslovili více pracovišť, ale času není nazbyt. S obcemi, u nichž nedošlo ke shodě, budeme poté jednat.
[*] Objevují se i další problémy?
Druhá etapa byla doposud spojena s vymezením středisek a spádových obvodů. Méně se však mluvilo o přenosu působností či zřizovatelských funkcí a téměř se nemluvilo o řadě důležitých aspektů, například že půjde o novou územní organizaci veřejné správy. Je totiž naprosto nezbytné, aby spádové obvody obcí III. stupně byly sladěny s obvody živnostenských, finančních a pravděpodobně i dalších úřadů. Jinými slovy, aby občan nejezdil na tři různá místa jako dosud. Musí se vzít v úvahu, že koncepce nepředpokládá zachování systému stávajících pověřených obcí II. stupně, jejichž spádové obvody musejí být územně skladebné s obvody obcí III. stupně. To se podle mě až doposud opomíjelo.
A mohu pokračovat: kam přenést působnosti, které nyní vykonával stát, respektive okresní úřady? Zejména v oblasti krizového řízení, kde jak ústava, tak mezinárodní závazky tuto povinnost jednoznačně dávají státu. Je otázkou, zda si stát může dovolit přenést zmíněný výkon na samosprávu. Problémem je také kontrolní a dozorová činnost, například kontrola hospodaření obcí, kterou zatím provádějí okresní úřady.
Mají to po jejich zrušení dělat samosprávy - což je nepřípustné, nebo snad centrální orgány? Může Ministerstvo financí zabezpečit kontrolu nad všemi více než 6000 obcemi? Také není známo, kdo bude od obcí získávat podklady pro přípravu státního rozpočtu, a zpětně, kdo bude kontrolovat využívání státních peněz. To jsou věci, s nimiž se budeme muset při přípravě zákonů vypořádat.
[*] To jsou tedy podle vás důsledky rychlé přípravy reformy?
Do určité míry ano. Je také třeba říci, že o ukončení činnosti okresních úřadů v tak krátké lhůtě rozhodli poslanci. Vláda konkrétní termín nestanovila. Mohl bych mluvit i o dalších věcech. Při zrušení detašovaných pracovišť se asi nedomyslelo, co nastane, až se zruší také okresní úřady a stát nebude mít v území svoji správu. S tím totiž souvisí i dotazy Evropské unie (EU), kdo bude zabezpečovat v území dohled nad acquis communitaire, když vůči EU bude za vše odpovědný stát.
Eva Stehlíková
