Program rozvoje jihlavského kraje

Program rozvoje jihlavského kraje Jihlavský kraj má centrální polohu v rámci ČR. Sousedí s krajem Českobudějovickým, Středočeským, Pardubickým a Brněnským. Pouze další dva kraje (Praha a Středočeský) mají podobně jako Jihlava vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotýká státní hranice ČR....

Program rozvoje jihlavského kraje

Jihlavský kraj má centrální polohu v rámci ČR. Sousedí s krajem Českobudějovickým, Středočeským, Pardubickým a Brněnským. Pouze další dva kraje (Praha a Středočeský) mají podobně jako Jihlava vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotýká státní hranice ČR.

Jižní část kraje však zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem; proto také byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do programu přeshraniční spolupráce (Phare CBC).

V článku uvádíme základní informace z programu rozvoje Jihlavského kraje, jehož koordinátorem byla také Regionální rozvojová agentura Vysočina.

Obyvatelstvo

Jihlavský kraj s 521,5 tisíci obyvateli se řadí k méně lidnatým krajům České republiky. Zatímco obyvatelstvo tvoří asi dvacetinu populace ČR, rozloha kraje je podstatně větší (1/12 území ČR). Z toho plyne velmi nízká hustota zalidnění, na 1 km2 připadá 76 obyvatel. Ukazatel hustoty zalidnění na Jihlavsku odpovídá převážně vrchovinnému charakteru území kraje.

Rozlohou 6924,6 km2 je Jihlavský kraj nadprůměrné velikosti. Území pěti okresů (Jihlava, Havlíčkův Brod, Třebíč, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou) tvořících Jihlavský kraj bylo k 31. 12. 1998 rozděleno celkem na 730 samosprávných obcí. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území. V kraji jsou daleko nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Jde o 78,7 % obcí (575 obcí). V těchto obcích bydlí 20,6 % obyvatel kraje.

Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech. V obcích s více než 10 tisíci obyvatel žije v Jihlavském kraji jenom 36,7 % obyvatel.

Tento více než třetinový podíl obyvatelstva bydlí v osmi největších městech. Mimo okresních měst se jedná o Velké Meziříčí, Humpolec a Nové Město na Moravě. Statut města má však v současnosti ještě dalších 21 obcí. Ve všech městech kraje bydlí 56,7 % populace, což je na české poměry dosti málo.

Doprava

Problematika dopravní infrastruktury byla v doposud zpracovaných strategických dokumentech regionálního rozvoje vždy identifikována jako jedna z priorit. Jihlavský kraj se geograficky nachází v centrální části republiky a územím kraje prochází důležité dálkové linie mezinárodního i národního významu s výrazným podílem tranzitu.

Nejvýznamnějšími dopravními spojnicemi jsou dálnice D 1 a dále silnice I/38 (E 59) jako historická tradiční cesta Praha - Vídeň, v železniční dopravě pak trať 230 a 250 (Kolín - Havlíčkův Brod - Brno) až do modernizace železničních koridorů nejvýznamnější spojnice Prahy a Brna a součást tzv. druhého hlavního železničního tahu.

Kromě toho je ještě silnice I/34 v úseku Jindřichův Hradec - Humpolec zařazená do evropské silniční sítě jako E 551.

Problémy silniční sítě spočívají především v poměrně vysoké četnosti kolizních míst na nedálničních tazích, ať již jde o silnice I. nebo II. třídy.

Při zabezpečování kvalitní provozní úrovně v rámci kraje je nezbytně nutná podpora zkvalitnění radiální silniční sítě z centra regionu na současná okresní města v regionu, především na Třebíč a Žďár nad Sázavou. Slabinou silniční sítě kraje je neexistence silničních obchvatů u většiny měst.

Technický stav silniční sítě je velmi špatný v důsledku dlouhodobého nedostatku finančních prostředků na opravy a údržbu a kvalita silnic se až na řídké výjimky i nadále trvale zhoršuje. Velkým problémem je ovšem s ohledem na stávající stav silniční sítě dopravní dostupnost velké části území kraje (jedná se o území nemající bezprostřední vazbu na dálnici D 1) - tato skutečnost může negativně ovlivnit další hospodářský rozvoj regionu.

Z pohledu rozvoje kraje zůstává dlouhodobou prioritou přestavba tahu E 59 Jihlava - Znojmo - (Hatě) na rychlostní silnici v parametrech odpovídajících záměrům výstavby navazující trasy na rakouském území s adekvátním připojením města Třebíče a vybudováním obchvatu města Jihlavy. Je nutné zkvalitnit silniční tah I/34 a dořešit dopravní situaci ve městě Havlíčkově Brodě - křižovatce I/34 a I/38.

Důležitým se z pohledu posílení vnitřní integrity kraje jeví zlepšení kvality silnic spojující okresní města s centrem kraje a zlepšení kvality připojení na dálnici D 1. Dlouhodobým cílem je pak zlepšení severojižního propojení na východním okraji Českomoravské vrchoviny.

Železniční síť v kraji je konfigurována hvězdicovitě se dvěma centry - Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. Celková délka 619 km tratí reprezentuje hustotu 0,089 km/km2, nižší hustotu železniční sítě má již pouze Zlínský kraj. Železnice protíná území kraje především tratí č. 230 a 250 Kolín - Havlíčkův Brod - Žďár n. Sáz. - Křižanov - Brno.

Jedná se (spolu s větví 225 Veselí n. Luž. - Jihlava - Havlíčkův Brod) o tzv. II. hlavní tah (též jižní tah), který představuje významnou součást české železniční infrastruktury.

Velmi důležitá je zvlášť jeho role tranzitní jak pro dálkovou osobní, tak především nákladní dopravu. V loňském roce došlo k převedení tranzitní dopravy na koridorové tratě, a tudíž i k významnému omezení dopravních příležitostí v dálkové osobní dopravě kvůli absenci vlaků vyšší kategorie Eurocity a byla poněkud omezena četnost spojení s Brnem a Prahou.

Infrastruktura

Jihlavský kraj má druhý nejnižší podíl obyvatel napojených na veřejné vodovody, poněkud příznivější je pak podíl napojených obyvatel na veřejnou kanalizaci, kde sice také nedosahuje průměru ČR, avšak tato situace je podobná jako v krajích Olomouckém, Pardubickém a Libereckém.

V podílu čištěných odpadních vod dosahuje Jihlavský kraj průměru ČR. Příznivá je situace z pohledu ztrát vody ve vodovodní síti, které jsou jako celek pod průměrem ČR.

Zásobování vodou na území kraje má problémy s nedostatečnou kapacitou vodních zdrojů a nepřiměřeností jejich využívání. Vrchovinný reliéf regionu dává území charakter důležité pramenné oblasti nadregionálního významu. Okres Pelhřimov prostřednictvím vodní nádrže Želivka zásobuje Prahu a okres Žďár n. Sáz. S problematikou ochrany vod jsou také spojena ochranná pásma omezující hospodářskou činnost v území a s tím spojené nedostatečné kompenzace.

Hospodářství

Jihlavský kraj je charakterizován ve srovnání s průměrem za Českou republiku nadprůměrným zastoupením pracovníků v zemědělství a průmyslu. Naopak podprůměrným zastoupením pracovníků v terciárním sektoru, zejména v komerčních službách, což je dáno především sídelní strukturou kraje s nižším zastoupením výraznějších koncentrací obyvatelstva, do kterých se nevýrobní činnosti soustřeďují.

Pozitivně lze hodnotit, že průmyslová výroba kraje se vyznačuje pestrou odvětvovou strukturou. Dominantním průmyslovým odvětvím zůstává i přes významný pokles zaměstnanosti strojírenský a kovodělný průmysl, který je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím ve všech pěti okresech. Ukazatelem charakterizujícím hospodářství kraje je výše daňových příjmů přepočtená na jednoho obyvatele. Z hlediska všech daňových příjmů (včetně příjmů dosahovaných z poplatků) Jihlavský kraj zaujímá mezi kraji České republiky poslední místo.

V roce 1998 dosáhl v rámci kraje nejvyšší celkové daňové výtěžnosti na obyvatele okres Jihlava, naopak nejnižších hodnot dosáhly okresy Třebíč a Havlíčkův Brod.

Další rozvoj podnikatelských aktivit na území kraje je do značné míry podmíněn investicemi do technické, zejména dopravní infrastruktury, je nutný maximálně vstřícný přístup k investorům (podmínky, pozemky, schvalovací řízení atd.).

Zaměstnanost

Situace na trhu práce v regionu je velmi diferencovaná. Přestože kraj jako celek vykazuje míru nezaměstnanosti na úrovni průměru ČR, nelze tímto způsobem hodnotit kraj paušálně.

Na jedné straně stojí okres Pelhřimov, kde je nezaměstnanost dlouhodobě pod republikovým průměrem, dále právě kolem republikového průměru se pohybující okresy Havlíčkův Brod, Jihlava a Žďár nad Sázavou a na straně poslední okres Třebíč, s mírou nezaměstnanosti již od počátku transformace výrazně vyšší než průměr ČR.

Situace je odrazem místních podmínek na trhu práce daných jednak konkrétní situací zaměstnavatelských subjektů, dostupností zaměstnání, jednak sociálním klimatem.

Z hlediska podrobnějšího územního členění se již dlouhodobě jako nejvíce problémové jeví mikroregiony jihozápadního cípu okresu Třebíč - tj. Jemnicko, Moravskobudějovicko a Jaroměřicko a v poslední době i samotná Třebíč. Dlouhodobě problémový je také mikroregion Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou s útlumovou těžbou a úpravou uranové rudy.

Koncem února tohoto roku bylo na území kraje registrováno celkem 19 638 uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnaností je více postižena moravská část kraje; z hlediska absolutních počtů nejvíce nezaměstnaných vykazují okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou, nejméně okres Pelhřimov.

Životní prostředí

Přírodní báze životního prostředí Jihlavského kraje je v plném rozsahu dána Českomoravskou vysočinou, která není pouze prostorovým celkem geomorfologickým, nýbrž i celkem krajinným, známým pod označením Vysočina.

Jde o kulturní krajinu s mozaikou polí, lesů a luk, větších lesních celků i větších území s převahou orné půdy. Stále převládají velké bloky orné půdy s rizikovou zrychlenou erozí půdy v krajině se sníženou biodiverzitou.

Přesto je lokálně vidět výsledky revitalizačních programů - údolní nivy, zatravňování, šetrné zemědělství apod. Nicméně v lesích stále dominuje smrkové hospodářství a jeho porosty postihují větrné kalamity.

Jihlavský kraj zůstává svou Vysočinou vnímán jako území s poměrně kvalitním životním prostředím a je vyhledáván pro rekreaci, sporty a volný čas.

Cestovní ruch

Prakticky celé území Jihlavského kraje se nachází v podsoustavě Českomoravské vrchoviny jako nejhomogennějšího krajinného typu ze všech nově navrhovaných krajů ČR, pochopitelně vnitřně diferenciovaného, a tím i různě atraktivního z hlediska jeho celoročního turistického využití

Z atraktivit mezinárodního turismu nacházejících se na území kraje lze uvést zejména městskou památkovou rezervaci Telč a národní kulturní památku Santiniho poutní kostel na Zelené Hoře u Žďáru n. Sázavou, zapsané jako 2 z našich 7 památek UNESCO.

Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov, hrad Pernštejn, z ostatních historických měst a památek dále Havlíčkův Brod, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Náměšť nad Oslavou, Želiv, Třešť, Moravské Budějovice, Polná, Humpolec, Velké Meziříčí, Doubravník, Nové Město na Moravě, jakož i řada dalších měst i obcí, na jejichž území jsou zajímavé kulturní nebo technické památky, nebo kde se udržují důležité folklórní tradice.

Rozvojové priority

Pro potřeby stanovení základní rozvojové orientace "Programu rozvoje Jihlavského kraje" byla provedena transformace dříve vytyčených cílů ze "Strategie rozvoje Jihlavského kraje" (z roku 1999). Důležité rozvojové záměry kraje byly vyjádřeny koncentrovaně ve struktuře 4 hlavních a 14 dílčích cílů.

Za dlouhodobý strategický cíl rozvoje kraje lze považovat podstatné zvýšení globální konkurenceschopnosti jeho ekonomiky jako základního předpokladu trvalého zvyšování životní úrovně jeho obyvatelstva a úrovně jeho sociálního zabezpečení. Realizace této strategie by měla být cílena nejen na získání, ale i na udržení komparativních výhod kraje, přičemž je nutno klást důraz na životní prostředí jako významnou komponentu kvality života.

V tomto významovém kontextu byly vymezeny následující čtyři hlavní cíle:

[*] zlepšení konkurenční pozice ekonomiky,

[*] zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů,

[*] zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury (dopravní a technická infrastruktura),

[*] podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje.

Program rozvoje Jihlavského kraje byl na třetím zasedání krajského zastupitelstva oficiálně předán primátorem města Jihlavy Vratislavem Výborným do rukou hejtmana Františka Dohnala.

Tímto byla zahájena zásadní etapa, která má být završena schválením Programu rozvoje Jihlavského kraje krajským zastupitelstvem. Samotnému schválení by měla předcházet cílená informační kampaň a zapojení širší veřejnosti, od které se očekává poskytnutí námětů a připomínek na téma "Jihlavský kraj (Kraj Vysočina) - kde jsme nyní a kam směřujeme" - samozřejmě na podkladu Programu rozvoje kraje.

Pro rozvoj kraje je totiž podstatné, aby se opíral o takový strategický dokument, za nímž bude stát co nejširší spektrum jeho spolutvůrců (jedná se o tzv. "partnerství" - tedy princip, kdy se klíčové skupiny - partneři - shodnou na vzájemně sdílené vizi a cílech).

Jana Vičanová,

Regionální rozvojová agentura

Vysočina

FOTO ARCHÍV