Region kontrastů i stability Pozice hejtmana přináší řadu úskalí, pracovních i osobních. Na první postřehy z výkonu této funkce jsme se zeptali RNDr. Jana Zahradníka, hejtmana Jihočeského kraje. [*] V politice nejste úplným začátečníkem. Od roku 1990 jste členem zastupitelstva v Českých...
Region kontrastů i stability
Pozice hejtmana přináší řadu úskalí, pracovních i osobních. Na první postřehy z výkonu této funkce jsme se zeptali RNDr. Jana Zahradníka, hejtmana Jihočeského kraje.
[*] V politice nejste úplným začátečníkem. Od roku 1990 jste členem zastupitelstva v Českých Budějovicích, v letech 1994-1998 jste byl členem rady města...
Když jsem v komunálních volbách kandidoval jako člen Občanské demokratické strany, o profesionální politické dráze jsem neuvažoval. Chtěl jsem spíše ke společenským proměnám přispívat, než je sám aktivně utvářet. Pro pozici leadera jsem asi musel dozrát.
Po padesátce snad má člověk dostatek zkušeností, aby takovou úlohu úspěšně zvládnul. Ostatně rád bych opět byl u toho, když vzniká něco nového, prospěšného. Jsem ve věku, kdy člověk chce vytvořit něco, co po něm jak se říká "zůstane". Je teď na mě a na mojí rodině, abych se s touto novou životní pozicí úspěšně vyrovnal.
[*] Proč jste usilovali o změnu názvu kraje?
Původní pojmenování krajů vycházelo z administrativního rozdělení a logicky se opíralo o jména měst, která byla vybrána za sídla krajských úřadů. Náš kraj je vymezen na velice kompaktním historickém území. Jedná se o historický celek, jeho obyvatelé se po generace cítí být Jihočechy. Požádalo-li krajské zastupitelstvo o změnu názvu kraje, a to hned na začátku svojí činnosti, sleduje tím určité posílení identifikace celého území, posílení vědomí sounáležitosti s tímto krajem u všech jeho občanů. Obzvláště v posledních deseti letech se tento region stal prosperující, velmi slibně se rozvíjející oblastí.
Mají na tom jistě zásluhu i přednostové jednotlivých okresních úřadů, kteří odvedli kus dobré práce a my od nich přebíráme po všech stránkách dobře rozvinuté území. Jihočeši, tedy nejen obyvatelé Českých Budějovic, jsou na svůj kraj hrdí - a myslím, že právem.
[*] Můžete jihočeský region charakterizovat?
Náš kraj je krajem kontrastů. Na jedné straně je zde například ekonomicky velmi silné Českobudějovicko, Písecko, Táborsko a Jindřichohradecko. Na druhé straně zde existují lokality s vysokou mírou nezaměstnanosti nebo s nejnižší hustotou osídlení - a to v celorepublikovém porovnání. Je tu tradičně velký potenciál v lehkém a zpracovatelském průmyslu, který splňuje ekologické předpoklady.
Životní prostředí je naší velkou devizou. Některé oblasti kraje mají například prokazatelně nejčistší ovzduší nejen z pohledu naší republiky, ale i z pohledu středoevropské lokality. Výrazným potenciálem je tedy i cestovní ruch. Měli bychom se na něj dívat jako na specifické ekonomické odvětví, a nikoli jen jako na pouhé zabezpečení rekreace.
Význam našeho regionu v toto směru jistě podtrhují hned dvě lokality zapsané organizací UNESCO do Seznamu přírodního a kulturního dědictví lidstva - od roku 1992 historické jádro města Český Krumlov a od roku 1998 obec Holašovice jako charakteristický reprezentant tzv. jihočeského selského baroka.
[*] Jaký byl váš první den v novém úřadě?
Asi takový, jako pro každého, kdo přijde na nové pracoviště, jen s tím rozdílem, že jsem přišel na pracoviště, které vlastně teprve s mým příchodem začalo fakticky existovat. V prvních hodinách a dnech jsem se tedy staral o takové zdánlivě banální věci, jakými je registrace IČO, zřízení bankovního účtu, prostě o zajištění těch věcí, které zakládají právní subjektivitu úřadu.
Bylo to pochopitelně také zahájení práce alespoň základní části mého sekretariátu. Klíčovou osobností pro fungování krajského úřadu je jeho ředitel. Tím byl k 1. lednu jmenován dr. Jan Stráský a bez jeho organizátorské práce si nedokáži naše začátky představit
[*] A současný stav?
Společně s ředitelem úřadu jsme určili detailní koncepci rozvoje naší organizace pro letošní rok. Máme tedy poměrně přesnou představu o tom, jakou podobu bude mít úřad v jednotlivých čtvrtletích. Činnost odborů zahajujeme a rozšiřujeme postupně. Také jejich personální zajištění probíhá v určitých etapách.
Na počátku roku měl úřad zhruba šedesát pracovníků, koncem roku by měl být naplněn plánovaný stav dvou set míst. Postupný rozběh je synchronizován jak se zaváděním naší vlastní agendy, tak s přebíráním agendy okresních úřadů a s ohledem na finanční zabezpečení naší činnosti. Jistou roli tu hraje i potřeba pečlivého, uvážlivého výběru pracovníků na jednotlivé pozice, zájemců je zhruba pětkrát víc než volných míst. Kritéria pro výběr proto můžeme nasadit velmi přísná, nejen po odborné stránce, ale například i z hlediska psychologických předpokladů pro výkon dané funkce.
[*] Etapa faktického zřízení krajského úřadu je tedy ukončena?
Můžeme říci, že krajský úřad existuje. Teď jde o to, aby to byl dobře fungující mechanizmus. Základem je, podle mého názoru, dobrá komunikace - jak vnitřní mezi jednotlivými pracovníky, odbory a zastupiteli, tak vnější mezi krajských úřadem a jednotlivými městy a obcemi, složkami státní správy apod.
Osobně kladu velký důraz na zavedení elektronických komunikačních a informačních systémů, tedy využití vnitřní počítačové sítě úřadu a internetu v co nejširší míře - náš informatik nebude mít jednoduchou pozici. Například pro komunikaci prostřednictvím webových stránek úřadu byla vytvořena redakční rada, která bude zodpovídat za obsahovou náplň stránek a jejich bezpodmínečnou aktualizaci.
Webová prezentace by měla působit i dobrým estetickým dojmem, proto kladu velký důraz nejen na její přehledné uspořádání, ale i na grafickou úpravu. V současné době pracujeme na zprovoznění webu pod adresou www.kraj-jihocesky.cz
[*] Předpokládám, že se nezabýváte jen administrativními úkoly?
Pochopitelně, že v okamžiku zřízení úřadu bylo třeba začít naplňovat i jeho poslání. Hned v prvních dnech nás čekala jednání ohledně situace občanů žijících v oblasti Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava.
Jejich situace není jednoduchá, podobně jako v jiných příhraničních oblastech. Přirozená symbióza člověka a přírody se tady dostává do extrémní polohy.
Je dobře, že Plán péče Národního parku Šumava počítá se čtyřnásobným nárůstem počtu obyvatel, ale jak jsou zajištěny pracovní příležitosti v těchto oblastech? Vždyť i zde mají lidé právo na plnohodnotný život, tak jako v jiných oblastech regionu. Podařilo se nám podpořit obce v jejich úsilí, aby plán péče respektoval i zájmy rozvoje měst a obcí v tomto regionu.
[*] Jaký primární předpoklad pro rozvoj kraje byste uvedl?
Z mého pohledu je jedním z hlavních předpokladů dalšího rozvoje jihočeského regionu jeho napojení na dopravní systémy vyššího řádu, tedy celorepublikového a evropského významu. I když náš kraj je svojí rozlohou druhý největší, neprochází jím žádná dálniční ani rychlostní komunikace.
Přitom hustota provozu ve směru "poledníků" i "rovnoběžek" je velmi vysoká. Mezi priority rozvoje kraje patří budování dálnice D 3, rychlostní komunikace R 4 a IV. železničního koridoru.
[*] S kterými partnery počítáte?
Zastupitelstva v jednotlivých městech a obcích řeší pro ně specifické problémy, naší snahou je integrovat jejich potřeby, vybírat to, co je pro jednotlivé lokality společné. Domnívám se, že silným partnerem pro nás budou například jednotlivá regionální sdružení a Svaz měst a obcí Jihočeského kraje.
[*] A ve směru mimo region?
Specifikou našeho kraje je i ta skutečnost, že máme poměrně velké množství "sousedů". Náš kraj leží na pomezí České republiky, Rakouska a Německa. Sousedí se čtyřmi českými kraji a na státní hranici s Dolním a Horním Rakouskem a Dolním Bavorskem. Našimi partnery jsou tedy příslušné krajské samosprávy v Česku a zemské vlády u našich zahraničních sousedů. Domnívám se, že naše vztahy k sousedům tuzemským i zahraničním by měly být v rovnováze, prostě sousedské.
Tak jako na hranicích vnitrozemských krajů i se sousedy zahraničními je třeba společně řešit příhraniční dopravu, konzultovat plány rozvoje území a klást důraz na obnovení styků jednotlivých obcí. Máme štěstí na nové zahraniční investory, kteří velmi dobře vnímají specifiku jihočeského regionu jak po stránce socioekonomické, tak po stránce vztahu k životnímu prostředí.
Svatopluk K. Jedlička
FOTO AUTOR
