Prostituce a kuplířství stále kvetou V březnu 2001 projednal bezpečnostní výbor pražského zastupitelstva vlastní návrh zákona k omezení prostituce. Hodlá ho, v rámci krajských pravomocí, předložit a prosazovat v Poslanecké sněmovně. Už v dávné minulosti státy porůznu prostitutky trestaly. Leckde se...
Prostituce a kuplířství stále kvetou
V březnu 2001 projednal bezpečnostní výbor pražského zastupitelstva vlastní návrh zákona k omezení prostituce. Hodlá ho, v rámci krajských pravomocí, předložit a prosazovat v Poslanecké sněmovně.
Už v dávné minulosti státy porůznu prostitutky trestaly. Leckde se tak děje dodnes. Naproti tomu, až na nepatrné výjimky, zákazníkům těchto žen trest nehrozil a nehrozí. Je to v podstatě nespravedlivé. Zatím co jedni hledají zábavu, povyražení - druzí obživu. Tím nechci ony ženy brát do ochrany. Jsou přece jen velkým rizikem pro zdraví společnosti.
V celé řadě zemí se po desítky let pokoušejí regulovat prostituci. Volí k tomu různé metody. Důrazným zákazem počínaje1) až po živnostenskou legalizaci2). Také u nás se už od 20. let projevovaly snahy legislativně upravovat a řešit tento problém. Výsledky omezení však nedosáhly podstatných úspěchů. Zákony neodstranily prostituci, ani ty pozdější - válečné či poválečné.
Podle publikovaných názorů odborníků se prostitucí rozumí poskytování sexuálních služeb za úplatu. Úplata však nemusí být vyjádřena jen penězi. Krajský soud v Českých Budějovicích tyto názory precizoval ve svém rozhodnutí z roku 1994. Uvádí, že...pojem pohlavní styk znamená jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Nemusí jít tedy jen o soulož, tedy o přímý styk pohlavních orgánů, ale může jít též o dotyky na jakékoliv části těla, onanii nebo vzájemnou onanii.
Po roce 1990 se obchodovaná sexualita v ČR značně rozrostla. Zejména v určitých lokalitách se rozšířila uliční a silniční prostituce. Obnovené nevěstince, působící pod různými exkluzivními názvy, zažily jistou renesanci (podle dosud platné části prvorepublikového zákona je jejich zákaz stále v platnosti). Vzdor všelijakým pokusům obcí a měst vypořádat se s tímto jevem, se vše zatím stále trpí a neřeší. Policie se zaměřuje jen na postih provázejících deliktů3).
S prostitucí totiž souvisejí některé trestné činy: jednak prostituujících se osob (krádeže, loupeže, pohlavní nemoce, šíření nakažlivé choroby, opuštění dítěte), jednak těch, které je páchají na prostitutkách (omezování osobní svobody, vydírání, zavlečení do ciziny, obchodování se ženami, znásilnění a kuplířství).
Obecně se uznává, že prostituce je z mnoha důvodů nebezpečná. Jednou se zdůrazňují aspekty zdravotnické, jindy daňové apod. Sama o sobě však trestná není. Nelze totiž stíhat činnost, která oficiálně neexistuje. Dokonce ani zrušený paragraf příživnictví současného trestního zákona, podle něhož se v minulosti prostitutky občas stíhaly, neřešil prostituci, ale nekalý způsob obživy. Nynější právní struktura neumožňuje však ani prostituci legalizovat. Zejména proto, že jsme vázáni mezinárodními úmluvami (např. Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiných osob z r. 1950).
Kuplířství je podle § 204 trestního zákona stíhatelné: "Kdo jiného zjedná, přiměje nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán ..." Různé sociologické studie odhadují, že na našem teritoriu "pracuje" na 20 000 prostitutek (i mladistvé dívky, děti a cizinky) - většinou na ulici nebo silnici. Mnohé pak v hotelích a restauracích, v soukromých bytech a asi 6000 jich působí v erotických podnicích.
Boj s kuplířstvím však není příliš úspěšný. Za deset let (1990-1999) policie objasnila 1452 trestných činů ve smyslu § 204 trestního zákona. Je to málo už i proto, že v ČR je několik stovek domů, kde jejich majitelé různým způsobem organizují prostituci. Jednoznačně kořistí z tohoto skrytého druhu podnikání. Důkazy však chybí. Většina prostitutek působí v nevěstincích dobrovolně a odvádění částí své tržby považují za samozřejmost. Jen v případech, kdy nároky "zaměstnavatelů" přesáhnou - z jejich pohledu - přiměřenou mez (mj. vyžadování neplaceného pohlavního styku, masochistických praktik či jiných sexuálních orgií), se rozhodnou informovat policii. Svá svědectví však často odvolávají, protože se bojí odvetných akcí - fyzického napadání, vydírání, ale i ztráty dobrého příjmu.
S kuplířstvím souvisí obchodování se ženami. Ale také dokumentování tohoto trestného činu je víc než nesnadné. V letech 1998-1999 jich bylo realizováno 57. Jen "export" je výrazně vyšší. Například jistá organizace ze severní Moravy "vyvezla" pod pláštíkem modelingové nabídky 2000 dívek do 15 zemí. I když věděly, že v zahraničí budou poskytovat sexuální služby, souhlasily s tím. Teprve poté, co se nenaplnily jejich finanční představy, některé byly ochotny svědčit. Případ je stále v šetření. Obdobná situace je "v importu" dívek.
K dokumentování trestného činu kuplířství mohou přispět zákazníci, zejména tehdy, když honorář za nadcházející službu platí jiné osobě. Angažují se však zcela mimořádně: jsou-li okradeni, dojde-li k jinému závažnému činu. Jinak svědectví odmítají.
Poznámky
1) Represivní přístup prostituci zakazuje a trestá.
2) Reglementační přístup prostituci reguluje, legislativně upravuje podmínky provozování, stanovuje zdravotní a daňové zásady, současně ji podřizuje státnímu dozoru a kontrole.
3) Aboliční přístup se zaměřuje jen na postih jevů, které prostituci provázejí.
Josef Jelínek
FOTO AUTOR
