01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Cesta k zdravému městu odpovídá mezinárodním standardům

Cesta k zdravému městu odpovídá mezinárodním standardům Boskovice, ležící nedaleko Brna, se staly členem Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR) již v roce 1994. Nedávný rozhlasový pořad přinesl městu dobrý ohlas u odborných partnerů, zejména Univerzity Karlovy. Proč? Tuto a další otázky jsme...

Cesta k zdravému městu odpovídá mezinárodním standardům

Boskovice, ležící nedaleko Brna, se staly členem Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR) již v roce 1994. Nedávný rozhlasový pořad přinesl městu dobrý ohlas u odborných partnerů, zejména Univerzity Karlovy. Proč? Tuto a další otázky jsme položili místostarostce Jarmile Stloukalové.

[*] Jaký byl dosavadní postup vašeho Zdravého města?

Já jsem na radnici v Boskovicích nastoupila v roce 1994, v období, kdy město mělo již schválený projekt Zdravé město. Zastupitelstvo rozhodlo o vstupu do NSZM ČR. Boskovice se staly zakládajícím členem asociace. Převzala jsem úlohu politika zodpovědného za realizaci projektu a v první řadě jsem se musela seznámit s řadou nových věcí.

Byly to např. informace o mezinárodních standardech, v ČR většinou téměř neznámé. Potom jsme se snažili, aby se pojem "zdravé město" vžil u veřejnosti. Věděli jsme, že bez účasti občanů by projekt zůstal jen jednostranným aktem radnice. Hledali jsme cesty, jak se s veřejností domluvit. Oslovili jsme občanská sdružení a školy jako první partnery našeho Zdravého města.

Například Základní škola 9. května měla v té době mnoho informací a byla první, která byla příkladem pro ostatní a vstoupila do projektu "Škola podporující zdraví", tj. projektu příbuzného zdravým městům, který probíhá také pod patronací OSN a Světové zdravotní organizace (WHO).

Spolupráce se od počátku dařila, ředitelé škol rychle pochopili, co pro ně projekt znamená, začali svoji činnost obohacovat o posílení zdravého životního stylu a také začali tyto záležitosti propagovat i vůči rodičům, např. prostřednictvím Dnů zdraví.

Podobně dobrá spolupráce nastala i s občanskými sdruženími a spolky. Nestalo se nám za celou dobu, že by někdo z partnerství v rámci Zdravého města odešel, spíše projekt přitahuje neustále další zájemce.

[*] Setkali jste se při realizaci s problémy?

Za celou dobu nebyla činnost města v rámci projektu a účast v NSZM ČR nikdy zpochybněna. Existuje výkonný výbor projektu a specializovaná komise - Rada zdraví, která přímo komunikuje s městskou radou.

Ale problémy ve městě jsou. Spočívají hlavně v tom, že se nám nepodařilo získat plně uvolněnou osobu pro funkci koordinátora projektu Zdravé město. Ačkoliv v průběhu času byla tato funkce přidělena vždy velice schopným lidem na úřadě, měli tito pracovníci dosud malý prostor k práci pro rozvoj města v rámci projektu.

Veřejnost má velký zájem o projekt díky nové týmové metodice New Gate 21 pro zpracování našeho Plánu zdraví a projevuje dříve nebývalou aktivitu. Ale o to se musí koordinátor starat, každý den "pěstovat" tuhle atmosféru součinnosti a dotahovat rozjednané věci do konkrétních výsledků. Jak to dopadne, pokud na to nemá čas, nevím. Mrzí mne, že se nám toto ještě nepodařilo vyřešit - je to chyba v neprospěch města.

[*] Jak to vnímáte dnes, když se ohlédnete za sedmi lety Zdravého města?

Podle mne má projekt velký význam, který ukáže čas - a to nejen u nás, ale i v dalších městech ČR. Zdravá města budou teprve doceněna a dnešní vývoj již k tomu směřuje. Považuji za velice chytrý krok, že se kdysi zastupitelstvo k projektu OSN přihlásilo. Jde přece o to zlepšit život a vytvořit kvalitní podmínky obyvatelům města. Řadu problémů, které řešil náš projekt v začátku, se již podařilo vyřešit.

Potvrzuje se ale, že je dobré postupovat systematicky, definovat další věci, které je potřeba ve městě zlepšovat a hlavně domlouvat se o tom s veřejností.

Zdravé město se snaží směřovat k udržitelnému rozvoji, jedná v souladu s mezinárodními doporučeními, s Místní agendou 21 a NEHAP. To je postup, který předpokládá Evropská unie u kvalitních měst. Jsem ráda, že jsme v tomto směru už řadu kroků udělali, že jsme tak daleko.

Zdá se mi, že u měst naší velikosti v ČR to není běžné. Některá města říkají, že tyhle aktivity dělají i bez NSZM ČR, že je to zbytečné. Tam se projevuje rozdíl v chápaní rozvoje města - u nás vidíme kvalitní aktivity jako výsledek dlouhodobého postupu, na kterém se snažíme dohodnout s veřejností. Takže nevnímáme jen aktivity, ale hlavně systémový přístup.

Věřím, že se to promítne i ve strategii rozvoje města, která by měla čerpat z projektu a tedy splňovat mezinárodní kritéria.

Být Zdravým městem je také velice zavazující vůči občanům. Projekt je otevřený vůči místní veřejnosti a snaží se pracovat se všemi náměty. Vzniká určitý zdravý patriotismus, hrdost obyvatel na Zdravé město a tlak na kvalitu.

Leckdo u nás řekne "Když jsme Zdravé město, tak proč tu není kvalitní to nebo ono". Je to pro nás velká zkouška z demokracie, ale po těch letech mohu říct, že se nám snad daří.

[*] Považujete projekt i za součást dobré práce politika?

Rozhodně je přínosem pro politika, já sama v tom vidím velkou hodnotu. Mám široký záběr činností a povinností, jako asi každý politik. Přes Zdravé město jsem se nejdále dostala k vizím ve vztahu k Evropské unii, k Místní agendě 21, k LEHAP - to jsou platformy, na kterých se jednotlivé moje činnosti propojují a získávají na přehlednosti.

Navíc je to projekt, ve kterém jsem se nejvíce dozvěděla o mezinárodních standardech. Vytvořit dobré podmínky pro život obyvatel, dotáhnout se na evropskou kvalitu, to je úkol, který před námi dnes je a NSZM ČR nám v tom hodně pomáhá.

Nejsou to jen teoretické návody, ale i výměna zkušeností v rámci asociace. Města se setkávají na pravidelných společných akcích a spolupracují na vývoji metodiky New Gate 21.

Nedávno jsme měli příležitost prakticky ukázat náš místní postup PhDr. Ivanu Ryndovi, zástupci Univerzity Karlovy - univerzitního centra, které se zabývá udržitelným rozvojem a je odborným partnerem NSZM ČR.

Naše povídání v přímém rozhlasovém přenosu bylo velice zajímavé, protože to bylo setkání teoretika a praktika. Doufám, že pan Rynda odjížděl z Boskovic s přesvědčením, že podstatný kus teoretických doporučení a návrhů Univerzity Karlovy se nám v Boskovicích již podařilo uplatnit.

Chtěla bych nabídnout všem zájemcům o bližší informace, že mne bez obav mohou kontaktovat na e - mailové adrese jarmila.stloukalova@boskovice.cz.

Petr Nový

FOTO ARCHÍV

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down