Euromint spojil tři evropská města Mezinárodní kulturně-historický projekt EUROMINT vznikl z iniciativy portugalského města Porto v roce 1998. Na jeho výzvu se vytipovaným evropským městům v termínu ozvala jen španělská Segovia a česká Kutná Hora. Projekt byl schválen 3. ledna 2000 v Bruselu a...
Euromint spojil tři evropská města
Mezinárodní kulturně-historický projekt EUROMINT vznikl z iniciativy portugalského města Porto v roce 1998. Na jeho výzvu se vytipovaným evropským městům v termínu ozvala jen španělská Segovia a česká Kutná Hora. Projekt byl schválen 3. ledna 2000 v Bruselu a získal finanční podporu Evropské komise. Zařadil se tak do dlouhodobého kulturního programu Evropského společenství.
Město Kutná Hora, v roli hlavního partnera za českou stranu, vyzvalo ke spolupráci další subjekty. Vznikla skupina asociovaných partnerů, kterými jsou: Okresní archív Kutná Hora, Okresní muzeum Kutná Hora, Kulturní a informační centrum Kutná Hora, s. r. o., Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o., Česká mincovna Jablonec nad Nisou a Asociace umělců medailérů v Praze. Jejich zástupci tvoří řídící skupinu, která koordinuje veškerou činnost.
Oblasti zájmu
Hlavním záměrem projektu Euromint, který by měl v budoucnu obsáhnout i další regiony Evropy, je vytvoření itineráře středověkých a raně novověkých mincoven na našem kontinentu. Dochované objekty historických mincoven představují spojovací článek tří zmíněných měst - Porty, Segovie a Kutné Hory.
Projekt zahrnuje čtyři oblasti naplnění tohoto hlavního záměru. Je to vytvoření inventáře historických pramenů týkajících se evropských mincoven, rehabilitace kulturního dědictví této oblasti, zejména sítě muzeí, edice průvodce po evropských mincovnách pro širší veřejnost a vzdělávací aktivity na uvedené téma určené zejména mladým lidem.
Euromint je vhodnou příležitostí k navazování přímých kontaktů bez zprostředkovatelské role Bruselu anebo hlavních měst tří zúčastněných zemí. Reálným obsahem se tak naplňují důležité programové body evropské spolupráce. Lidé ze vzdálených měst kontinentu zjišťují, že mají třeba v oblasti rehabilitace historických mincoven překvapivě podobné problémy. Češi si v tomto projektu ověřují, na co z evropského standardu při realizaci takovýchto akcí už stačí, případně kde mají ještě rezervy. Taková zkušenost je cenná pro sebepoznání a sebehodnocení.
Česká skupina Euromint se podílí na společných akcích, například na tvorbě webových stránek, ale zároveň se jednotliví asociovaní partneři věnují v rámci projektu vlastním úkolům. V roce 2000 byla realizovaná kutnohorská konference k 700. výročí Ius regale montanorum (středověký horní řád), kniha o Kutné Hoře a výstava k osobnosti českého krále Václava II. (1283-1305), jehož podíl na rozvoji našeho mincování a těžby stříbra byl ve své době zásadní.
Přidruženým členem projektu, pro něhož jsou mince především artefaktem, je Asociace umělců medailérů (AUM). Jedná se o profesní organizaci sdružující výtvarné umělce, kteří se zabývají drobným reliéfem (ražené medaile, mince, insignie a podobně), dále o teoretiky a špičkové umělecké řemeslníky působící v téže oblasti. Asociace staví na skutečnosti, že řada jejích členů je aktivní v mincovní tvorbě a zaměřuje se proto v rámci Euromintu právě tímto směrem. Garantuje cyklus přednášek, které se z různých úhlů zabývají naší současnou mincovní tvorbou.
Druhým úkolem, který na sebe AUM vzala, je soutěž na pamětní medaili určenou pro mezinárodní vědeckou konferenci, která v roce 2002 projekt Euromint zakončí. Medaili ze stříbra v úpravě proof bude razit Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.
Kontinuita s historií
Projekt Euromint nepředstavuje úzce zaměřený vědecký úkol, má i širší popularizační cíle s orientací na budoucnost. Hlavní oblast jeho zájmu je však zakotvena v historii. Mince byly vždy výrazem své doby, kultury i dějin jednotlivých zemí a národů. I dnešní západoevropské mince před zavedením eura ztělesňují kontinuitu s historickými platidly původních státních celků.
Podobně naše současná mincovní tvorba může navazovat na nejlepší tradice historických českých mincí symbolizovaných jednou z nejkrásnějších - pražským grošem, raženým od roku 1300 v Kutné Hoře.
Současné mince, pamětní i oběžné, představují zatím nejmladší kapitolu v dějinách české mince, počínající denáry 10. století. Ve svém souhrnu reprezentují kulturněhistorickou hodnotu se ctí srovnatelnou třeba právě s historickými měnami Portugalska a Španělska. Generace tvůrců a editorů českých mincí nám zanechaly dědictví, které je dodnes živé a dále se rozvíjí.
Jen kultivovaný člověk však zaznamená a ocení uměleckou hodnotu mincovních reliéfů. Většina je bere jen jako platidlo, tedy prostředek směny. Ostatně z tohoto praktického důvodu také peníze kdysi vznikly. Zároveň však byly vždy reprezentací svého vydavatele, a proto na nich nacházíme, kromě nominálu určujícího jejich hodnotu, i výtvarné dílo - reliéf. Mince byly vždy průsečíkem praktické funkce a umění a obě tendence určovaly jejich pozdější vývoj.
Fenomén eura
Která tendence dnes převažuje, když Evropa směřuje k zavedení společné měny? Jestliže je euro pro nás zatím jen pravděpodobná možnost v horizontu řady let, pro většinu západoevropských zemí jde o kvapně se blížící realitu. Jak se termín přibližuje, figuruje nastávající společná měna stále častěji jako aktuální téma ve světě financí, politiky a ekonomie.
Ani Euromint, stojící mimo zmíněné okruhy, nezůstal fenoménem eura nedotčen. V úvodních materiálech projektu zpracovaných v Portu se píše: "Rozvoj meziregionální spolupráce umožní nejen výměnu znalostí. Zavádění nových metod prohloubí metody již používané a bude také vhodnou příležitostí k posílení vědomí o společné historii v době, kdy se euro stane novou evropskou měnou."
A na jiném místě: "Idea evropského itineráře (původních mincoven) posílí vědomí o společné historii Evropy. Prezentování nové evropské měny v historickém kontextu sblíží veřejnost s eurem a přispěje ke zmenšení psychického stresu během jeho zavádění."
Důraz na společné dějiny evropských národů je zjevný a je možné vycítit i obavy z jednostranně praktické motivace vzniku společné měny a z případné rezignace na její kulturní akcenty.
Projekt Euromint chce být, mimo jiné, dílčí odpovědí na tyto obavy. Nikdo snad už dnes nepochybuje o tom, že je zapotřebí chránit stavební památky, solitéry i urbanistické celky, významné sbírky volného i užitého umění. Historické mince evropských národů představují sice jen jednu část naší tradice, se všemi ostatními však tvoří neopakovatelnou kulturu kontinentu.
Michal Vitanovský,
akademický sochař
