Investice budou pokračovat Historickým městem roku se stala východočeská Litomyšl - jedno z našich nejstarších měst. Výjimečným počinem zde byla zejména celková obnova bývalých Klášterních zahrad. O programu regenerace, financování rekonstrukcí a záměrech do budoucna jsme hovořili se starostou Ing....
Investice budou pokračovat
Historickým městem roku se stala východočeská Litomyšl - jedno z našich nejstarších měst. Výjimečným počinem zde byla zejména celková obnova bývalých Klášterních zahrad. O programu regenerace, financování rekonstrukcí a záměrech do budoucna jsme hovořili se starostou Ing. Miroslavem Brýdlem.
[*] Setkávali jste se při realizaci programu regenerace u občanů města s pozitivním ohlasem?
Veřejnost velice pozorně sleduje obnovu především exponovaných veřejných prostranství (zádlažby náměstí a přilehlých prostor v městské památkové rezervaci včetně veřejného a slavnostního osvětlení a mobiliáře; Klášterní zahrady - veřejný park).
Opravy ostatních památkových objektů vnímají občané jako samozřejmost a veřejnost je o plánovaných akcích dostatečně předem informována.
Většina státních dotací je využita na obnovu památek ve vlastnictví města. Tento fakt nesou soukromí vlastníci památkových objektů s určitou nelibostí. Je však třeba říci, že památky v soukromém vlastnictví mají vždy určitou šanci na obnovu, o památky městské se však nikdo jiný než město nepostará.
[*] Existoval ve věcech regenerace v zastupitelstvu vždy konsensus?
V litomyšlském zastupitelstvu doposud existovala vzácná shoda v otázkách obnovy památkového fondu. Zastupitelům jsou náměty vždy podrobně vysvětleny a oni chápou, že obnova památek je natolik složitá záležitost, že měnit dlouhodobě připravované koncepce by mohlo být hazardem s unikátním dědictvím.
[*] Co vás před lety přimělo k účasti na programu regenerace?
Byl zde k dispozici program, který zajišťoval vícezdrojový systém financování obnovy památek. Zároveň motivuje k vypracování dlouhodobého programu na tuto regeneraci.
[*] Jaké prostředky byly do obnovy investovány?
V programu regenerace, zahrnujícím mimo jiné městské domy, restaurátorskou školu, divadlo Smetanův dům nebo zámecký pivovar se jednalo o částku zhruba 122 miliónů korun. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví, zahrnujícího například piaristickou kolej nebo proboštství, přesáhla celková suma 76 miliónů korun. Kromě toho bylo do obnovy Klášteních zahrad, zádlažby, osvětlení, městského mobiliáře, zámecké jízdárny a dalších objektů investováno více než 340 miliónů korun.
[*] K čemu jsou využívány obnovené objekty?
Regenerací kulturních památek byla doposavad podporována především jejich stávající funkce - Litomyšl netrpí nutností regenerovat "vybydlené" objekty.
Určitou výjimkou byla pouze obnova Klášterních zahrad - původní užitková zahrada se štěpnicí, po válce zdevastovaný a nevyužívaný prostor, byl nákladem 33 miliónů korun zrekonstruován na veřejný park.
V témže prostoru se nachází nově opravená kočárovna, která poskytuje občerstvení návštěvníkům zahrad. V nevyužívané části zámeckého pivovaru je postupně zprovozňováno evropské školící zařízení organizace YMCA a také v opravených půdních prostorách měšťanských domů jsou zřizovány půdní vestavby.
[*] Do regenerace byly investovány velké finanční částky - jak probíhalo financování?
Na některých akcích město využilo nabídky dotovat stavbu státními prostředky až do výše téměř 100 %. Především se jednalo o restaurátorské práce - fasáda domu U Rytířů, obnova Mariánského sloupu nebo sochy svatého Augustýna.
Většina objektů je však financována v souladu se zásadami programu regenerace. To znamená, že státní příspěvek je maximálně do výše 50 % (to se týká i objektů v soukromém vlastnictví), církevní památky jsou financovány do výše 70 %. Jsou však městské památky, na kterých dosahoval podíl města 70 % a více.
Jak jsem již uvedl, naprosto výjimečné bylo financování uvedených veřejných prostor (zmíněné zádlažby a osvětlení - 40 miliónů korun, Klášterní zahrady - 33 miliónů korun) - plně v režii města Litomyšl.
[*] Je zájem podnikatelů v obnovených lokalitách podnikat a občanů tamtéž bydlet?
Expanze vietnamských obchodníků je důkazem bohužel spíše opačné tendence a také bydlení v městské památkové rezervaci se i při maximálním úsilí daří jen stěží udržet na stávající úrovni. O zvýšení zájmu nelze již vůbec mluvit.
[*] Zvýšil se díky novému vzhledu města počet návštěvníků?
V letošním roce opravdu registrujeme zvýšení počtu návštěvníků ve městě. Na to však může mít velký vliv, a samozřejmě má, i zápis místního zámku na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO, i když opravené prostory a objekty (zádlažby, osvětlení atd.) sehrávají určitě velkou roli.
Nárůst turistiky si vynucuje i další investice - v letoším roce bude dodán nový informační systém a znovu doplněn městský mobiliář včetně atypických telefonních budek. Nedávno také byla osazena sada čtyřiceti bronzových cedulí informujících o významných objektech a osobnostech našeho města.
[*] Které další kroky město v regeneraci čekají?
Zvažujeme do dalších let masivnější podporu památek v soukromém vlastnictví, bude preferována především obnova střech a podsíní na hlavním náměstí, na okraji Litomyšle se nachází unikátní příklad předměstské vily se sgrafity, kde by měla proběhnout obnova v roce 2002.
V roce 2003 oslaví pětisté výročí od založení jedna z nejstarších tiskáren v Čechách (Augustova tiskárna). Na to je město připraveno reagovat významným příspěvkem na obnovu tohoto objektu.
Samotné město bude pokračovat především v rekonstrukci zámeckého pivovaru, městské galerie domu U Rytířů a tzv. máchadla v Mariánské ulici, přestože není památkou. Zásadně se také uvažuje o potřebě realizace regulačního plánu městské památkové rezervace.
Václav Drašnar
FOTO ARCHÍV