Jak na doložky podle § 41 Jen malé procento obcí a měst i jejich právníků si nenápadného paragrafu § 41 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zatím povšimlo. Jak s ním tedy naložit v praxi? Připomeňme si znění § 41: Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo...
Jak na doložky podle § 41
Jen malé procento obcí a měst i jejich právníků si nenápadného paragrafu § 41 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zatím povšimlo. Jak s ním tedy naložit v praxi?
Připomeňme si znění § 41: Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.
Pro snadnější pochopení ocitujme ještě § 103 odst. 1 zákona o obcích: (1) Starosta zastupuje obec navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony od počátku neplatné.
Z jiných ustanovení uvedeného zákona vyplývá, že v podstatě všechny právní úkony obce vyžadují: schválení zastupitelstvem nebo radou obce a některé navíc i zveřejnění na úřední desce (pronájem či prodej nemovitého majetku, obecní rozpočet atd.). Kdyby starosta podepsal některý z těchto aktů bez splnění zákonných podmínek, byl by právní úkon neplatný ze zákona - absolutně a od počátku. Jinými slovy - druhá smluvní strana by měla zcela bezcenný cár papíru.
Zákonodárci však nestačilo jen toto konstatování. Prostřednictvím § 41 vyžaduje, aby v každé listině, která osvědčuje právní úkon (nejčastěji smlouvy, ale i ručitelská prohlášení, výpovědi z nájmu apod.), bylo výslovně uvedeno, že zákonné podmínky byly splněny. Proč tak učinil? Z několika důvodů:
[*] Uvedená doložka dává právní jistotu adresátovi právního úkonu (nejčastěji druhé smluvní straně), že vše proběhlo zákonným způsobem a on nemusí mít o platnosti právního úkonu pochybnosti.
[*] Kdyby přesto, že zákonné podmínky splněny nebyly, starosta podobnou doložku podepsal, jde o jasný důkaz v rovině trestněprávní (skutková podstata úmyslného zneužití pravomoci veřejného činitele apod.).
[*] Evidenční charakter - z listiny bude vždy patrné, kdy a kdo právní úkon obce schválil, usnadní to dohledávání v zápisech příslušných orgánů apod.
[*] Jde o další předpoklad ochrany obcí před neuváženými kroky starostů.
Jak mají doložky znít? Existuje několik základních variant, které lze podle potřeby doplnit či obměnit. Podstatné je, aby obsahovaly vždy všechny údaje podstatné pro platnost z hlediskau schvalovacího procesu v obci.
Vzorová znění
Prodej nemovitosti. "Záměr obce prodat předmětnou nemovitost byl řádně zveřejněn na úřední desce obce od ____ do _____ .Prodej nemovitosti za podmínek uvedených v této smlouvě byl schválen zastupitelstvem obce dne __________, usnesení číslo ____ nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva obce."
Pronájem nemovitosti. "Záměr obce pronajmout předmětnou nemovitost byl řádně zveřejněn na úřední desce obce od ____ do ____ . Pronájem nemovitosti za podmínek uvedených v této smlouvě byl schválen radou obce dne __________, usnesení číslo ______ nadpoloviční většinou hlasů všech členů rady obce."
Smlouva o dílo na základě veřejné soutěže.
1. "Tato smlouva o dílo byla schválena radou obce dne ________ číslo usnesení _____________ nadpoloviční většinou hlasů členů rady obce, a to na základě radou obce řádně vyhlášené a vyhodnocené veřejné soutěže podle zákona o zadávání veřejných zakázek."
2. "Tato smlouva o dílo byla schválena, na základě vyhrazení si věci do rozhodování zastupitelstva, zastupitelstvem obce dne ________ číslo usnesení _____________ nadpoloviční většinou hlasů členů zastupitelstva obce, a to na základě řádně vyhlášené a vyhodnocené veřejné soutěže podle zákona o zadávání veřejných zakázek."
Podle tohoto modelu lze v podstatě připojit ke každé listině příslušnou doložku. Z ní musí být patrné: kdo, kdy a jak právní úkon schválil a zdali jsou splněny jiné podmínky právního úkonu (zveřejnění, proběhlá veřejná soutěž apod.).
Doložka se píše před příslušné podpisy v listině, lze přijmout i připojení doložky za podpisy, ovšem pak musí být podpis starosty ještě za touto doložkou.
Možné situace
Právní úkon obce byl řádně schválen, vše je v usneseních řádně zachyceno, ale ve smlouvě není doložka. Přestože jde o smlouvu, která nemá všechny náležitosti dle zákona o obcích, nepůjde o neplatnost, ale formální odstranitelný nedostatek. Pozor na využití tohoto nedostatku protistranou v případě sporu - zde je každá záminka dobrá. U soudu by patrně neobstála, s tímto argumentem však může věc protahovat a komplikovat.
Právní úkon obce byl řádně projednán a schválen, písemné zachycení tohoto aktu je nedostatečné, doložka ve smlouvě schází. Zde se může obec dostat v případě pochybností do stavu důkazní nouze a riskuje neplatnost právního úkonu (nebude čím prokázat řádný průběh schvalovacího procesu, popř. splnění jiných náležitostí, starosta se může dostat do problémů, že něco podobného podepsal).
Právní úkon obce nebyl řádně projednán a schválen, doložka však je ve smlouvě uvedena. S ohledem na § 103 odst. 1 půjde o právní úkon absolutně neplatný. Patrně bude naplněna i skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele (představitele obce), který tuto smlouvu podepsal.
Nejrozumnější je respektovat právní úpravu a dbát na obsah smluv včetně § 41. Je rovněž vhodné stanovit standardní texty doložek. Přispěje to k transparentnosti smluvních vztahů a posílení důvěry ve výkon samosprávy.
Jana Hamplová,
stálá spolupracovnice redakce
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den paní Hamplová, mám takovýto dotaz:
užíváme doložku, ve formě razítka kde je tento předtištěný text:
Doložka:
potvrzuje se, že podmínky podmiňující platnost tohoto právního úkonu obce podle § 41 zákona č. 128/2000 SB. jsou splněny.
Datum: Podpis VO:
doložku umisťujeme na konec dokumentu až za podpisy starosty a dalších smluvních stran.
nahoru v razítku vedle názvu Doložka dopisujeme usnesení, kdo a kdy ho schválil např. RM 260/2020 ze dne 17.6.2020
dole je podpis vedoucího odboru a datum, kdy doložku podepsal, poté se teprve dává dokument k podpisu starostovi s datem, kdy podepisuje starosta - datum podpisu vedoucího je je následné datum po jednání RM nebo ZM a datum podpisu je též následné ještě po datu podpisu vedoucího
Nyní se na základě vašeho článku přišel pokyn, že doložku musíme umisťovat před tu část, kde se starosta podepisuje a nebo starosta musí podepsat dokument znovu ještě pod doložkou. Prosím o vysvětlení, zda se takto váš článek má či nemá chápat, nebo zda náš dosavadní postup byl v pořádku.
Děkuji za vysvětlení, Dočkalová