Společně pro Kladno MÍSTNÍ AGENDA Každý bychom našli něco, co nás v obci trápí a co bychom rádi změnili. Nejlépe vědí o místních problémech lidé, kteří v dané lokalitě bydlí. Nabízí se tedy otázka, jak vnímání nedostatků v obci ze strany občanů přenést k těm, kteří o jejich řešení rozhodují a kteří...
Společně pro Kladno
MÍSTNÍ AGENDA
Každý bychom našli něco, co nás v obci trápí a co bychom rádi změnili. Nejlépe vědí o místních problémech lidé, kteří v dané lokalitě bydlí. Nabízí se tedy otázka, jak vnímání nedostatků v obci ze strany občanů přenést k těm, kteří o jejich řešení rozhodují a kteří lépe vědí o možnostech jejich řešení?
JJinými slovy, jak lze nejlépe usměrňovat práci místních úředníků veřejné správy tak, aby efektivně a pružně řešila skutečné a vážné problémy občanů, a ne ty problémy, o kterých si úředníci pouze myslí, že občany trápí?
Město Kladno už delší dobu má svůj návod na to, jak skloubit požadavky občanů na zlepšení kvality života ve městě se strategiemi rozvoje Magistrátu města Kladna.
Vždy jednou za měsíc se tu na radnici ke společnému jednání scházejí občané s představiteli magistrátu a diskutují o problémech, které je trápí, a o možnostech jejich nápravy.
Ekologická politika
V samotném počátku stála iniciativa pražského Ústavu pro ekopolitiku, o. p. s., který v roce 1998 zahájil práci na ekologické politice města Kladna. Důvodů pro vytvoření ekologické politiky právě zde bylo hned několik.
Toto město se v minulosti potýkalo s vážnými problémy devastace životního prostředí - silně znečištěným ovzduším, nadměrným hlukem, prachem, narušeným rázem krajiny a dalšími problémy.
K negativním dopadům špatného životního prostředí se navíc přidávaly vážné problémy sociální a ekonomické. Ústav pro ekopolitiku si tehdy uvědomil složitost a provázanost špatného stavu města jako celku a rozhodl se svůj původní záměr vypracování politiky životního prostředí pro toto město rozšířit.
Od roku 1998 pomáhá městu realizovat projekt nazvaný Lokální agenda 21, který se snaží skloubit řešení otázek sociálních a ekonomických s ohleduplností k životnímu prostředí. Lokální agenda 21 je program vyváženého a udržitelného rozvoje regionů a obcí, jehož klíčovými podmínkami je zapojení občanů do spolurozhodování o správě veřejných záležitostí a aktivní práce místního úřadu.
Pracovní skupina
Na počátku projektu byl v Kladně uspořádán výběrový socioekologický průzkum, který zjistil, co občany v jejich městě nejvíce znepokojuje, kde vidí priority investování do rozvoje města a kultivace prostředí a zároveň zjišťoval ochotu občanů angažovat se ve veřejných věcech. Na základě toho vznikla z řad občanů takzvaná pracovní skupina Lokální agendy 21.
Ta slouží jako spojovací článek v komunikaci mezi občany a místním úřadem a jednou měsíčně se pravidelně schází k jednání na radnici se zástupci různých odborů magistrátu, s hygienikem, architektem města, městskými policisty - vždy podle projednávaných témat.
Pracovní skupina má své stálé členy - dlouhodobě spolupracující dobrovolníky, kteří pravidelně docházejí na jednání a věnují práci a myšlenkám na město mnoho svého času. Další občané přicházejí na schůzky pracovní skupiny, jen když potřebují vyřešit "svůj problém", který je momentálně tíží. O termínech schůzek průběžně informuje místní tisk, takže se o nich kladenští občané snadno dozvědí.
Členové pracovní skupiny dostávají nejdůležitější informace o jednotlivých problémech projednávaných v městské radě a zastupitelstvu, vyjadřují se k nim, dávají vlastní podněty k jednání a zprostředkují námitky a připomínky ostatních občanů.
Neustálý proces
Podle zástupce starosty Dana Jiránka je na Lokální agendě 21 nejdůležitější to, že se jedná o "neustálý proces, kdy se občané a představitelé města a městského úřadu učí. Po období, kdy v duchu tradic Rakouska-Uherska náležitě inovovaných komunistickým režimem vystupoval občan jako prosebník a úředník jako jeho pán, je nutné přejít na systém, kdy město zabezpečuje pro své občany servis."
Občané sami mají velké množství nápadů na zlepšení kvality života, jejich připomínky se týkají snad všech oblastí, které souvisí se správou veřejných záležitostí ve městě. A jak se z jejich práce zdá, přicházet s novými zlepšeními není pro ně žádné příkoří - jednoduše si všímají svého okolí a k problémům, které kolem sebe vidí, nejsou pasivní.
Mezi opakovaně projednávaná a dlouhodobě sledovaná témata patří například kvalita a údržba pozemních komunikací, svoz odpadů, kontrola činnosti místní elektrárny, měření emisí a hluku. Občané a zástupci radnice docházející jednou měsíčně na setkání se po dvouleté spolupráci už stačili navzájem celkem dobře poznat, což setkáním výrazně přispívá. Obě strany se učí mezi sebou komunikovat.
Bezprostřední informace
Občané se nestydí říci, co jim leží na srdci, a zástupci magistrátu a jím přizvaní hosté trpělivě vysvětlují a obhajují, co se zlepšit dá a co nikoli, na co má magistrát peníze, a jaké investice budou z jejich pohledu nejefektivnější.
Zástupci města se od občanů bezprostředně dozvídají, co je trápí, co se kde neuklidilo, neodvezlo nebo neposekalo. Občané zástupcům města pravidelně připomínají, co jim slíbili udělat.
Nejvíce dotazů a připomínek od občanů tradičně směřuje k zástupci primátora, vedoucímu odboru životního prostředí a vedoucímu odboru dopravy a služeb.
"Jednání už nejsou tak bouřlivá jako na začátku mého působení na radnici," potvrzuje nám tisková mluvčí kladenského magistrátu Lenka Junková a dodává: "občané se skutečně přesvědčují, že jejich připomínky se tu berou vážně a řeší se. Ne vždy je možné věc řešit rychle nebo to nedovolují platné zákony, ale nějaký kompromis se pokaždé najde."
Důležitým výstupem projektu je vypracování Ekologické politiky Kladna - závazného strategického dokumentu k ochraně životního prostředí, které v dnešních dnech dopracoval pražský Ústav pro ekopolitiku, a který je připraven pro schválení zastupitelstvem.
Ten předkládá zásady strategie ochrany životního prostředí v Kladně, zhodnocuje výchozí podmínky a v návaznosti na ně určuje základní priority a cíle ochrany životního prostředí ve městě i finanční zdroje na jejich zabezpečení. Znění zmíněného dokumentu by se mělo dopracovávat každé dva roky.
Kladenští podle všeho nastoupili správnou cestu rozvoje. Podoba města, ve kterém žijí, se tak bude lepšit podle jejich přestav.
Správnost této volby se Kladenským potvrdila i oficiálně. V roce 2000 získalo Kladno jako jedno z 11 evropských měst ocenění Evropského komisariátu pro životní prostředí "Město v souladu s požadavky Evropské unie".
Barbora Šafářová,
Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.
FOTO ARCHÍV
