Rozvoj aktivní turistiky Okres Semily je specifický tím, že zhruba třetina jeho plochy leží v Krkonošském národním parku a jeho ochranném pásmu, třetina v Chráněné krajinné oblasti Český ráj a poslední třetina je vlastně "zapomenutý kraj". Turisté do této posledně jmenovqané části zavítají jen...
Rozvoj aktivní turistiky
Okres Semily je specifický tím, že zhruba třetina jeho plochy leží v Krkonošském národním parku a jeho ochranném pásmu, třetina v Chráněné krajinné oblasti Český ráj a poslední třetina je vlastně "zapomenutý kraj".
Turisté do této posledně jmenovqané části zavítají jen sporadicky a místní obyvatele nic neprovokovalo k tomu, aby je sem nalákali. To se, doufám, začíná měnit.
Již od konce roku se projevuje aktivita starostů několika obcí zdejšího regionu, kteří se snaží ze své pozice přispět ke změně klimatu a k vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu.
Aktivity mikroregionu
Počáteční impuls dalo založení mikroregionu Pojizeří a následně se k aktivitě připojilo několik dalším okolních obcí a měst. Nezávisle na vzniku mikroregionu vznikl neorganizovaný spolek tvořený především zástupci samospráv, který se snaží dostat do podvědomí veřejnosti pojem Horní Pojizeří, což je region zahrnující území mezi již zavedenými regiony Krkonoše, Český ráj a Jizerské hory.
Mluvíme-li o oblasti Horní Pojizeří, jde především o oblast malebného kaňonu řeky Jizery, který se táhne od Kořenova až k Turnovu, kde se řeka rozlévá do údolní nivy.
Součástí pak pochopitelně jsou i území hlavních přítoků Jizery, především levostranného přítoku Olešky a pravostranného přítoku Kamenice.
Co je ale na této oblasti zajímavé? Čím přitáhnout turisty a zabezpečit jim program minimálně na jeden týden? Tímto problémem jsme se na několika pracovních schůzkách zabývali a došli jsme na nich k názoru, že v ideálním případě toho není málo.
Nejznámějším "tahákem" jsou bezesporu Bozkovské dolomitové jeskyně. Tento pojem je již zavedený. Pro zájemce o geologické zajímavosti je však třeba připravit informace o dalších zajímavostech regionu - třeba o geologické procházce podél Jizery mezi Bítouchovem a Spálovem, kde je pěší stezka doplněna tabulkami s upozorněními na geologické zajímavosti, nebo o výstavě kamenů a minerálů v Radostné pod Kozákovem. Velká část regionu je však známá tím, že zde lze dodnes najít vzácné granáty.
Výrazným rysem krajiny jsou hřebeny podél údolí Jizery a jejích přítoků. Ne náhodou padl návrh na pojmenování celé oblasti Kraj dalekých rozhledů. Symbolem této atraktivity je rozhledna na Kozákově a podobná, byť dočasně nepřístupná rozhledna na vrchu Tábor.
Existující síť polních a lesních cest se přímo nabízí k vytvoření sítě cyklistických tras. Tento záměr, byť prvotně jednoduchý, však kromě finančních problémů naráží i na další bariéry.
Jak například překonat souběhy se silnicemi II. třídy, které jsou poměrně frekventované, ale ve špatném technickém stavu? Budou řidiči při kličkování mezi dírami v povrchu poměrně úzkých komunikací schopni reagovat na cyklistické výpravy?
Věříme, že navržené řešení, které bude během letošního léta dopracováno, přinese přijatelný výsledek a snad příští rok se budou moci jak místní sportovci, tak turisté z daleka, vydat po trasách z Tábora po hřebeni přes Kozákov až třeba na Frýdštejn nad Malou Skálou.
Snem je pak vybudování cyklistické stezky údolím Jizery, která by mohla tvořit jižní okraj okružní trasy Euroregionem Nisa.
Turistické stezky
Stejně jako u cyklostezek jsme na tom s turistickými stezkami. Ty zde sice existují a jsou dobře udržované, jejich síť je však značně nerovnoměrná. Zatímco v okolí Kozákova a Semil je síť poměrně hustá, ve východní části regionu jsou místy až netknutá, ale zajímavá místa. Proto se starostové především v mikroregionu Pojizeří snaží o doplnění několika turistických stezek v nejbližší možné době.
Jde především o stezku ve směru od koupaliště v Košťálově k Bozkovským jeskyním, která vede napříč územím mikroregionu. Dalšími dosud nepříliš využívanými možnostmi je využití vyšší hladiny řek Jizery a Kamenice v jarních měsících, kdy se především Kamenice mezi vodáky stává již velmi populární.
Celá oblast Horního Pojizeří je tradiční textilní oblastí a podél vodních toků je množství starých a zachovalých objektů továren, jejichž historickou hodnotu zatím nikdo nezkoumal. Pohlédneme-li za humna, například do Belgie nebo Nizozemska, zjistíme, že turistika průmyslových památek se stává specifickou odnoží turistiky a má početnou obec příznivců.
Abych však předešel přílišnému optimismu, před všemi, kdo se turistikou v oblasti zabývají, leží ještě mnoho problémů, které je nutno vyřešit. Například nabídka ubytovacích možností zdaleka neodpovídá předpokládané kapacitě. Prozatím se zavedlo jen několik kapacitnějších ubytovatelů jako například hotel v Podspálově, kemp u koupaliště v Košťálově nebo hotel v Jesenném.
Velké dluhy jsou zatím v oblasti propagace regionu. Neexistuje kompletní materiál, který by se nabízel na větších veletrzích a výstavách, jež mají k propagaci turistiky přímý vztah.
Dluh, který je možno vyřešit bez nároků na finanční prostředky, je ve vzájemné koordinaci všech akcí. Stává se tak, že ve stejném termínu probíhají podobná sportovní klání nebo společenské akce, zatímco další týden je "hluchý". S rozvoje internetu předpokládáme, že se vyřeší i tento problém. Funkci koordinátora by pak mohlo zastávat městské informační středisko v Semilech.
Dopravní obslužnost
Zcela specifickými oblastmi je dopravní přístupnost regionu a spolupráce s podnikateli v území. Dopravní přístup v sezóně a o víkendech je z větší části omezen na železniční dopravu nebo na soukromé automobily. Právě automobilisty odrazuje stav silnic, který je na Semilsku obecně velmi špatný. V tomto ohledu nepomohla ani petice starostů okresu zaslaná Poslanecké sněmovně. Petice dokonce členům petičního výboru ani nestála za odpověď.
Špatná je také, bohužel, komunikace mezi radnicemi a podnikateli, především v oblasti cestovního ruchu. Malí ubytovatelé mají zřejmě strach z placení poplatků za ubytované a neuvědomují si, že jejich poplatky jsou využívány ke zhotovení propagačních materiálů a k placení poplatků za účast na veřejných prezentacích.
Upevnění kontaktů s místními podnikateli by však mělo zahrnout i další oblasti, například spolupráci při budování drobných turistických zařízení nebo opravách turisticky atraktivních budov.
Co říci závěrem? Úkolů je vždycky více než reálných možností a realizace akcí probíhá pomaleji, než se předpokládá. Důležité je, podle našeho společného názoru, odněkud začít.
Daniel Mach,
Městský úřad Semily
FOTO AUTOR
