Pečovat o historické dědictví je nezbytné CENA MODERNÍ OBCE Radnice ve Šternberku dává nemalé finanční prostředky na rekonstrukci památkových objektů. Způsob revitalizace bytového fondu v městské památkové zóně za spoluúčasti občanů - nájemců ocenila naše redakce Cenou Moderní obce, kterou město...
Pečovat o historické dědictví je nezbytné
CENA MODERNÍ OBCE
Radnice ve Šternberku dává nemalé finanční prostředky na rekonstrukci památkových objektů. Způsob revitalizace bytového fondu v městské památkové zóně za spoluúčasti občanů - nájemců ocenila naše redakce Cenou Moderní obce, kterou město převzalo 17. dubna v předvečer letošního Mezinárodního dne památek na Pražském hradě. O výsledcích programu regenerace ve Šternberku jsme hovořili s místostarostou Mgr. Petrem Skyvou.
[*] Vzpomenete si, jak dlouho probíhá ve Šternberku obnova městské památkové zóny a kdy skončí?
Tento proces byl nastartován státním Programem regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) v roce 1992. U nás jej městské zastupitelstvo schválilo 30. března roku 1995. Tímto krokem citlivě reagovalo na dlouhodobý plán regenerace centra města a svým usnesením umožnilo jeho systematickou obnovu.
Časově si netroufám vymezit dokončení celého průběhu regenerace. Jeho uskutečnění bude záviset na majetkoprávních vztazích a ekonomice města.
[*] Jaký postup jste zvolili?
Převážná část domovního fondu je ve vlastnictví města. Na počátku 90. let se uskutečnil ojedinělý prodej domů, většinou však se špatnou zkušeností. Bohužel domy dodnes nejsou opraveny. Od prodejů se upustilo a přešlo se na velmi složitý a finančně náročný způsob regenerace památkové zóny.
Objekty rekonstruujeme komplexně, což znamená pro město spoustu nepopulárních opatření. Musí řešit existující smluvní vztahy a vyjednávat se stávajícími uživateli bytů i provozoven v nebytových prostorách.
Dalším zásadním principem je finanční spoluúčast budoucích uživatelů bytů a nebytových prostorů. První úspěchy si získaly důvěru občanů. Realizace nových bytových jednotek se stala základní součástí bytové politiky a zároveň revitalizace městské zóny. Snaha je "nevybydlet" střed města. Naopak chceme zvýšit počet bytů i obyvatel městské památkové zóny.
[*] Obnova památek stojí spoustu peněz. Z jakých zdrojů jste ji financovali?
Základem financování je rozpočet města, sdružené finanční prostředky budoucích nájemců bytů a nebytových prostorů a státní prostředky ve formě příspěvků z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.
Do obnovy naší zóny jsme investovali v letech 1992-2000 nejvíce peněz z městské pokladny, tj. 87 782 000 Kč. Sdružené finanční prostředky občanů činily 20 600 000 Kč a dalších 10 880 000 Kč byly státní příspěvky. Ročně je to částka ve výši 10 % z rozpočtu města.
[*] Získalo město finanční podporu např. z programu Phare nebo využilo jiné fondy?
Využíváme všechny dostupné zdroje. Největší nemovitá kulturní památka, bývalý augustiniánský klášter, po složité přípravě, je již třetím rokem zařazena do dotačního titulu "Záchrana architektonického dědictví". To umožňuje investovat do nezbytných záchranných prací tohoto historického objektu celkem 3 milióny korun ročně. Budoucí využití kláštera je v současnosti prověřováno architektonickou studií "Klášter - místo vzájemné komunikace", zčásti za finanční podpory pilotního programu Mikroregionu Haná.
Nejedná se pouze o využívání finančních fondů. Na přípravě revitalizace městské památkové zóny spolupracujeme se studenty vysokých škol, především s Fakultou architektury VUT v Brně.
[*] Jakým způsobem probíhala komunikace mezi památkáři, projektanty, stavaři, majiteli domů a radnicí?
Forma komunikace je nejdůležitější a program regenerace je výzvou, jak hledat všechny dostupné formy. Zásadní podmínkou obnovy památkové zóny je, aby se spolupráce rozvíjela od začátku, to znamená od stavebně historických průzkumů, přes stavebně technická posouzení až po speciální posudky. Na zadání projektu a stavebním programu se podílí již tým lidí, tak aby se požadavky regenerace daly zkoordinovat. Tím mizí třecí plochy komunikace.
Pomalu se rozbíhá i komunikace s majiteli domů. Návyk na pravidelné možnosti finanční podpory z Programu regenerace MPR a MPZ pro soukromé vlastníky budov - památek je dalším aktivním prvkem obnovy městské zóny.
[*] Máte konkrétní recept, jenž byste mohl doporučit jiným starostům, kteří se k realizaci programu regenerace chystají?
Základem je zejména zařazení objektu mezi památky. Důležité jsou rovněž stavebně historické průzkumy a kvalitní studie a projekty. Jak jsem již uvedl, významné je využití sdružených prostředků a vytvoření výhledového plánu regenerace na období 10 let.
Rád bych také zdůraznil stálou podporu zastupitelstva města, i přes jeho logické proměny dané volebním systémem. Obnovu si nelze představit bez existence komise pro regeneraci MPZ, zejména bez lidí, kteří s velkým elánem promýšlejí další řešení regenerace.
[*] Domníváte se, že státní podpora obnovy historických památek je u nás dostačující?
Dostačující není. Dluh v centrech našich měst je obrovský. Státní podpora by měla především motivovat k finanční spoluúčasti vlastníka, obce či města.
Systém státní podpory by se měl více zaměřit na podporu odborných institucí, které by spolupracovaly s radnicemi při dohledávání a analýze kulturně duchovního potenciálu měst jako jednoho ze zásadních zdrojů rozvoje země.
[*] Motivuje program regenerace rozvoj podmínek pro cestovní ruch ve městě?
Šternberk není svojí architekturou městem líbivým na první pohled. Dosavadním magnetem v nabídce turistům byl státní hrad Šternberk s muzeem hodin, které v souvislosti s výrobou mechanické časomíry ve městě zajistilo městu přívlastek - Šternberk - město hodin.
Bohužel sbírka, největší v ČR, byla odvezena v letošním roce do depozitáře Vlastivědného muzea v Olomouci. Nová správa státního hradu o tuto specifickou expozici nestála. Samospráva města s rozhodla toto nosné téma uchopit a využít pro rozvoj cestovního ruchu. V rámci programu regenerace jsme předběžně vybrali budovu ve středu města, která čekala rozestavěná deset let na svou příležitost - stane se domem času - muzeem hodin.
Město již při přípravných projekčních pracích předpokládá, že zde vznikne ve spolupráci s odborníky výjimečný a atraktivní celek, který nebude jen cílem zvědavých turistů, ale i školních výprav za vzděláním. Tento finančně náročný projekt není jediný. Soukromý investor připravuje v těsné blízkosti budoucího muzea projekt "Mauglí". Bude to specializovaná restaurace, kde budou vystaveny cestovatelské sbírky a obrazy známého šternberského malíře Libora Vojkůvky.
Iniciativou Handkeho občanského sdružení vznikla v probošství bývalého augustiniánského kláštera expozice pozdně barokních obrazů.
Každoroční hodnocení programu, reflexe nápadů ostatních soutěžících a aktualizace programu regenerace jsou motivujícími faktory pro hledání nových cest.
Lýdia Stoupová
FOTO ARCHÍV
