01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vztahy mezi kraji a obcemi

Vztahy mezi kraji a obcemi Územní samosprávné celky, tj. kraje i obce, jsou podle čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR veřejnoprávními korporacemi. Jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Obce i kraje mohou mít vlastní majetek a hospodařit podle svého rozpočtu. Mohou být také...

Vztahy mezi kraji a obcemi

Územní samosprávné celky, tj. kraje i obce, jsou podle čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR veřejnoprávními korporacemi. Jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.

Obce i kraje mohou mít vlastní majetek a hospodařit podle svého rozpočtu. Mohou být také pověřeny výkonem státní správy v zákonem stanovených věcech.

Základní právní úpravou postavení obcí a krajů jsou zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), dále ZO, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dále ZK, účinné od 12. 11. 2000 (s výjimkou některých ustanovení).

O vztazích mezi obcemi a kraji nelze hovořit jako o vztazích nadřízenosti a podřízenosti, kraje a obce mají spolupracovat, případně zákon může stanovit, kdy kraj vykonává kontrolní funkce vůči obcím (např. § 78 odst. 4 zákona o krajích). Každá obec územně spadá do některého z krajů.

Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích do samostatné působnosti obcí patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon.

Naopak kraj má právo na samosprávu ve věcech, které stanoví zákon. Působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje (pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů).

Spolupráce

Zásada spolupráce krajů a obcí je vyjádřena v § 13 zákona o obcích a v § 14 odst. 3 a 4 a v § 15 zákona o krajích. Podle § 13 odst. 1 ZO orgány státu a orgány kraje, pokud to lze, projednávají s obcemi předem opatření, která se přímo týkají samosprávy obcí. Podle § 14 odst. 3 ZK při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi, nesmí při tom zasahovat do jejich samostatné působnosti (to samé platí i pro obce).

Orgány kraje jsou podle § 14 odst. 4 zákona o krajích povinny záměry rozvoje kraje vždy konzultovat s příslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají (koordinace rozvoje územního obvodu kraje, schvalování programů rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťování jejich realizace a kontrola jejich plnění přísluší zastupitelstvu kraje).

Spolupráci krajů s jinými právními subjekty upravují ust. § 24-§ 28 ZK, spolupráci obcí ust. § 46-§ 55 ZO. Pokud jde o spolupráci krajů s obcemi, platí, že kraje nemohou být členy svazku obcí (členem svazku obcí mohou být pouze obce). Domnívám se však, že není vyloučena spolupráce krajů a obcí v občanskoprávních vztazích na základě § 54 zákona o obcích a § 27 zákona o krajích za použití ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

Informační povinnost

Obce a kraje mají vůči sobě navzájem informační povinnost. Orgány státu a orgány kraje poskytují podle § 13 odst. 2 ZO obcím na požádání bezplatně údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění. Tuto povinnost má i obec vůči orgánům státu a kraje (obdobnou úpravu informační povinnosti obsahuje též § 15 odst. 2 zákona o krajích).

Obce, v nichž sídlí orgány kraje, jsou navíc povinny s krajem spolupracovat i při zajištění prostor pro tyto orgány. Tyto obce jsou povinny napomoci zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů. Zákon o obcích předpokládá, že kraje obcím darují majetek nebo jim finančně přispějí na pořízení majetku.

V takovém případě mají kraje právo vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem. Pro případ jejich porušení stanoví zákon o obcích v § 40 odst. 3 a 5 sankce.

Dotace

Kraj může ze svého rozpočtu poskytovat obcím dotace. Jejich využití potom kontroluje. O poskytnutí dotace rozhoduje zastupitelstvo kraje. Kontrolu využití dotací poskytovaných krajem z jeho prostředků obcím provádí finanční výbor zastupitelstva kraje. Za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny výboru poskytnout požadovanou součinnost.

Zastupitelstvu kraje přísluší právo podat Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky nebo nařízení kterékoli obce z územního obvodu kraje. Zastupitelstvu obce toto právo vůči obecně závazným vyhláškám a nařízením kraje naopak nepřísluší. Obce mohou kraji podávat své návrhy, připomínky a podněty. Ty vyřizuje rada kraje.

Další oprávnění kraje vůči obcím se vztahují k zasedání zastupitelstva obce. Hejtman kraje má právo požádat starostu obce o svolání zasedání zastupitelstva obce, starosta obce je povinen zasedání svolat do 21 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena obecnímu úřadu. Zúčastní-li se zástupce orgánů kraje zasedání zastupitelstva obce a požádá-li zde o slovo, musí mu být uděleno (za orgány kraje je třeba považovat zastupitelstvo kraje, radu kraje, hejtmana kraje a zvláštní orgán kraje).

Právní předpisy

Právní předpisy vydávané krajem se zásadně vyhlašují uveřejněním ve věstníku vydávaném krajským úřadem. V případě, že to vyžaduje naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti právního předpisu, nejdříve však dnem jeho vyhlášení.

V těchto případech se právní předpis kraje vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce krajského úřadu, na úředních deskách okresních a obecních úřadů, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných sdělovacích prostředcích (zákon o krajích to výslovně nestanoví, ale dnem vyhlášení právního předpisu je zde podle mého názoru den jeho vyvěšení na úřední desce krajského úřadu, nikoli na úřední desce některého z ostatních zmíněných úřadů).

Krajský úřad má podle § 67 písm. f) zákona o krajích rovněž za úkol kontrolovat dodržování opatření vlády v rámci činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obcím. Krajský úřad se rovněž podílí na odborné přípravě zaměstnanců okresních a obecních úřadů pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti.

Krajský úřad podle § 22 odst. 1 ZO rozhoduje též o oddělení části obce na návrh této obce podaný na základě kladného výsledku místního referenda. Krajský úřad je povinen návrh schválit, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.

Občané obcí, které spadají do územního obvodu kraje, jsou (případně spolu s občany přihlášenými k trvalému pobytu ve vojenském újezdu na území kraje) zároveň občany kraje a přísluší jim práva dle § 12 odst. 2 zákona o krajích.

Zvláštní právní úprava se týká měst Brna, Ostravy a Plzně, kdy krajský úřad vůči těmto městům plní funkce, které jinak plní vůči obcím a městům okresní úřad. Dozor nad dodržováním zákonnosti při výkonu samostatné působnosti těmito městy vykonávají krajské úřady.

Ředitel krajského úřadu může za podmínek stanovených zákonem pozastavit výkon obecně závazné vyhlášky nebo jiného opatření (zastupitelstvo kraje je oprávněno podat návrh na zrušení právních předpisů kraje Ústavnímu soudu ČR, krajský úřad je oprávněn podat žalobu na zrušení opatření příslušnému krajskému soudu). Krajský úřad rovněž za podmínek stanovených zákonem může pozastavit výkon nařízení těchto měst a zrušit jejich opatření v přenesené působnosti.

Příslušnému krajskému úřadu zasílají magistráty měst Brno, Ostrava a Plzeň všechny své právní předpisy stejně jako obce a ostatní města příslušným okresním úřadům.Tajemníka magistrátu měst Brno, Ostrava a Plzeň může primátor jmenovat a odvolat pouze se souhlasem ředitele příslušného krajského úřadu. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu z funkce neplatné. Správce těchto měst jmenuje a odvolává ředitel krajského úřadu.

Hlavní město Praha (viz zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze) plní vedle úkolů obce, pověřeného obecního úřadu a okresního úřadu též úkoly kraje a je jedním z vyšších územních samosprávných celků dle ústavního zákona č. 347/1997 Sb.

Hana Neumannová,

Okresní úřad Olomouc

O vztazích mezi obcemi a kraji nelze hovořit jako o vztazích nadřízenosti a podřízenosti, kraje a obce mají spolupracovat, případně zákon může stanovit, kdy kraj vykonává kontrolní funkce vůči obcím.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down