Krásno vandaly odpuzuje V minulém čísle jsme psali o kampani, kterou zahájil vůči sprejerům Magistrát hl. m. Prahy a také o zkušenostech z Městské části Praha 11. Se sprejery se snaží dohodnout také v Městské části Prahy 6, ale jak sami přiznali, líbí se jim, jak tuto problematiku řeší a zvládají...
Krásno vandaly odpuzuje
V minulém čísle jsme psali o kampani, kterou zahájil vůči sprejerům Magistrát hl. m. Prahy a také o zkušenostech z Městské části Praha 11. Se sprejery se snaží dohodnout také v Městské části Prahy 6, ale jak sami přiznali, líbí se jim, jak tuto problematiku řeší a zvládají již několik let v Teplicích nebo ve Zlíně.
Také Městská část Praha 6 musí řešit projevy sprejové kultury. První koncept tzv. antisprejového programu byl radnicí zpracován až na počátku nového volebního období, tedy na přelomu let 1998 a 1999.
Antisprejový program v Praze 6
Než však došlo k realizaci, sešli se lidé z radnice se strážníky, psychology, pracovníky školských zařízení, s odborníky na správu obecního majetku a městského mobiliáře, ale i se sprejery.
Program rozdělili do tří etap: stanovení objemu pomalovaných zdí na území Městské části Praha 6, pokus o obecnou charakteristiku pachatelů a analýzu možných způsobů řešení včetně jejich návrhů.
Tato městská část má zhruba 107 000 obyvatel a více než 8000 domů. Prověrku na celém území provedli pracovníci radnice za spolupráce obou policií. Výsledek byl nelichotivý. Zhruba z jednoho tisíce domů v majetku obce byla více než třetina poškozena graffiti. V některých lokalitách se jednalo o poškození téměř souvislé a z toho 35 % poničených fasád domů se nacházelo na hlavních třídách. Graffitové nátěry tedy pokrývaly plochu více než 3000 m 2. "Sprejery jsou převážně chlapci," říká Tomáš Chalupa, zástupce starosty Městské části Praha 6. Dodává, že převažuje skupinové jednání, mezi aktéry bývají hlavně studenti středních škol, kteří se mnohdy předem posilní alkoholem. Jen část z nich projevila snahu o nápravu škody. Oblíbenými místy pro malbu jsou například přemostění, zastávky mětské hromadné dopravy, vyústění Strahovského tunelu nebo opuštěná samoobsluha. Škoda je vyčíslována různě, asi tak mezi 250-300 Kč za 1 m2. Tuto charakteristiku pachatelů provedl odbor vnitřních věcí obvodního úřadu.
Jak dál?
Městská část Praha 6 se snaží řešit situaci důsledně. Chce se zaměřit na zvýšenou činnost policie i strážníků v ulicích. Začíná působit kamerový systém, někde fungují bezpečnostní agentury. Legislativní řešení ve vydání speciální vyhlášky se zdá být neúčelné. Od ledna 2000 byla Praha 6 rozdělena na 32 okrsků, z nichž každý je obsazen jedním pochůzkářem, který slouží jen napevno přidělenému okrsku. Lidé dostali do schránek jeho podobenku, jméno, telefonní číslo. I takovýmto způsobem došlo k výraznému zvýšení dopadení sprejerů.
Stavební firmy jednorázově odstranily sprejerské nátěry, průběžně se odstraňují nové sprejerské nátěry na budovách, a to do 48 hodin od poškození. To je snad nejúčinnější věc. Na domech, kde si fasáda vyžádá rekonstrukci, dojde k opatření (fasády) antisprejovým nátěrem.
Městská část Praha 6 propaguje a vysvětluje - nejen ve školách - motivy sprejerů, ale i to, jakým způsobem se snaží o odstranění čmáranic.
Komunikace se sprejery je založena výhradně na vysvětlovací kampani. Sprejeři o nelegálnosti své činnosti vědí, ale jak sami říkají "jinak to nejde".
Antisprejový program v současné době v Městské části Praha 6 přechází od slov k činům. Působí zde také občanské sdružení Halt, které bylo založeno pracovnicemi pedagogicko-psychologické poradny. Snaží se o kontakt s mladistvými sprejery a o eventuální zprostředkování odstranění čmáranic. To však pouze v tom případě, má-li dotyčný mladistvý pachatel sám zájem.
Proti sprejerům ve Zlíně
"Městu Zlín jde především o koncepční práci v komunikaci se sperejery," říká tisková mluvčí PhDr. Dana Daňová, vedoucí oddělení vnitřních věcí a vnějších vztahů Úřadu města Zlína, a pokračuje: "V komunikaci se sprejery vidíme jednoznačná pozitiva a podaří-li se s nimi navázat dialog, odpadnou sankce a represe."
Ve Zlíně se readnice rozhodla se sprejery komunikovat. Také proto oddělení prevence sociálně patologických jevů zřídilo e-mailovou adresu sprejer2001@centrum.cz. Nový projekt nabízí mladým "pouličním malířům" možnost vyjádřit své názory a podněty. Kampaň není vedena negativně, ale formou vzájemné diskuze a hledání možných cest, které by vedly ke kompromisnímu řešení. Radnice chce znát názory sprejerů, chce se jejich připomínkami zabývat a odpovídat na jejich dotazy.
Jedním z důležitých úkolů, který stojí před odborníky, je vytypování vhodných míst, kde by se sprejeři mohli realizovat. Takto určené zdi budou v budoucnu označeny logem, aby bylo na první pohled jasné, že se jedná o legální plochu a malování zde není trestné.
Legální plochy určené sprejerům k jejich tvorbě jsou ve Zlíně již takřka čtyři roky. Zlínská radnice se jako jedna z prvních u nás pokusila řešit sprejerství ne pouhou represivní formou, ale nabídla společné řešení. Ze svého majetku vyčlenila pět ploch, kde se mohli a doposud mohou pouliční malíři realizovat. Plochy jsou mimo centrum města, přesto se nachází v lokalitě nejhustěji osídleného sídliště - na Jižních Svazích.
Řešení jistě není samospasitelné. Zlínu se nevyhýbají pomalované zdi i v jiných částech města. Proto se radnice rozhodla přijít ještě s jednou nabídkou: využít ke sprejerství volné billboardové plochy. Jediný problém je v tom, že tyto plochy městu nepatří. Radnici čekají jednání s vlastníky těchto ploch. Navzdory tomu, že reklamní tabule jsou většinou na hůře přístupných místech poblíž hlavních cest, má tento nápad jedno velké plus - řeší obnovitelnost ploch. Jakmile bude billboard pokrytý nastříkanými obrazy, přelepí se čistým bílým papírem a novodobí malíři mají opět prostor k tvorbě. To však za předpokladu, že se městu podaří získat plochy.
Kolik finančních prostředků a z jakého rozpočtu město pro tuto akci vyčlenilo? Jsou to statisícové částky a jsou určeny na odstranění nápisů z ploch, které ke sprejerství nebyly určeny.
Městská policie trestá ty sprejery, kteří svoji tvorbu realizují mimo vyznačených pět ploch. Za poslední dva roky je zásahů daleko méně. Sprejerství se však ve své negativní podobě Zlínu nevyhnulo, ale zdá se, že je v mezích únosnosti.
Teplické nekonveční řešení
Počátkem 90. let se writeři stali postrachem českých měst a Teplice nebyly výjimkou. Prvním objektem zájmu se stal rockový klub Knack. Budova bývalého kina dostala s pomocí sprejerů novou fasádu a tento čin kupodivu nevyvolal negativní reakci.
Problémy nastaly až v souvislosti s rozsáhlou privatizací domovního fondu. Město prodávalo domy ve veřejných dražbách, a tomu, kdo ve stanovené době opatřil dům novou fasádou, vrátilo 10 % z ceny. Počet nových fasád narůstal, stejně tak i počet fasád postříkaných spreji.
"Jako starostovi mi vadily secesní fasády postříkané spreji. Věděl jsem, že zákazy nic nevyřeší, že se vydávají proto, aby mohly být porušovány," říká Jaroslav Kubera.
Starosta tedy nabídl pozitivní řešení, které by uspokojilo obě strany: sprejery i obyvatele. Vyhledal nejlepšího sprejera Teplic Kamila V. a nabídl mu spolupráci. Ve městě je řada šedivých betonových podjezdů, které umožňují realizovat graffiti na velké ploše. Podmínkou však bylo, aby Kamil přesvědčil sprejery a fasády domů zůstaly netknuté.
Kde vzít peníze?
Protože tvorba-kresba na velkých plochách je finančně nákladná, byl projekt zahrnut do grantů, které město vypisuje na podporu sportu mládeže a nekomerční kultury. Tyto granty ve výši 1 % rozpočtu města se poskytují již dva roky. Díky tomu zůstaly v Teplicích zachovány sporty, které by jinak zanikly, a byly uspořádány desítky kulturních akcí.
Na realizaci tří velkých ploch a jednoho trolejbusu bylo za dva roky vynaloženo 65 000 korun.
Jak už to v životě bývá, odezvy na sprejerská díla byly různé: negativní i pozitivní. Jedni namítali, že se jedná o výtvarné projevy sociální patologie a životní styl cizí evropské kultuře, naopak jiní vítali nekonvenční řešení.
Jaká je současná situace v Teplicích?
"Nejlepším soudcem se stala praxe. Trolejbus vyzdobený sprejery zůstal jediný a na odstraňování nežádoucích nápisů nevynaložil Dopravní podnik ani korunu. Náklady v některých městech dosahují miliónových částek, u nás nové fasády - až na nepatrné výjimky - zůstávají netknuté. Je s podivem, že fanatické odpůrce příliš nevzrušují například skutečně odporné teplovody procházející obytnými čtvrtěmi a další estetické "lahůdky" z doby totality," konstatuje starosta.
Nejlepší obranou proti vandalismu jsou krásné a fungující věci, protože krásno vandaly odpuzuje. Naopak je přitahují věci nedokončené, vzbuzující touhu po dokončení zkázy.
"Když se v Teplicích začaly budovat skleněné zastávky MHD, měli jsme obavy, jak dlouho vydrží. A jsou zde dodnes. Podmínkou však je, aby sklo nezůstalo rozbité déle než 24 hodin. Totéž platí o telefonních seznamech v telefonních budkách, které mizí rychlostí blesku. Stačí je doplňovat tak dlouho, až mají seznam všichni, kteří ho potřebují a ty, kteří ho zahazují do nejbližšího koše, to brzo přestane bavit. Že to nesouvisí s problémem graffiti? Souvisí, protože všechno souvisí se vším," uvedl na závěr Jaroslav Kubera.
Monika Kábová
FOTO AUTORKA
