Alternativní řešení pro český kras (VI) MÍSTNÍ AGENDA Projekt Místní agenda 21 vznikl v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras jako alternativní řešení pro regionální problémy týkající se všech oblastí života v kraji. K do se do Českého krasu vypraví jako turista, může mít dojem, že se ve zdej...
Alternativní řešení pro český kras (VI)
MÍSTNÍ AGENDA
Projekt Místní agenda 21 vznikl v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras jako alternativní řešení pro regionální problémy týkající se všech oblastí života v kraji.
K do se do Českého krasu vypraví jako turista, může mít dojem, že se ve zdej ších vesničkách žije naprosto idylicky. Pro samotné obyvatele to zdaleka tak jednoznačné není. Už minulý režim udělal z vesniček v Českém krasu zásobárnu pracovních sil pro Beroun a Prahu, přičemž změna společenského systému nepřinesla žádné výrazné zlepšení.
Rozvoj území před listopadovou revolucí i po ní byl víceméně chaotický, především se však příliš neopíral o potřeby jednotlivých obcí. Ve snaze řešit tyto problémy zde v roce 1998 vznikl projekt Místní agendy 21. Prvním cílem bylo především nastartovat zoufale chybějící komunikaci mezi orgány státní správy a samosprávy, politickými stranami, podnikateli, zástupci zde působících institucí a dobrovolnými organizacemi. Tohoto úkolu se v roce 1998 ujala Agentura Koniklec společně se Správou chráněné krajinné oblasti Český kras.
Kulaté stoly
V roce 1998 oslovili realizátoři projektu všechny obecní úřady v chráněné krajinné oblasti - nejprve dopisem, pak osobně. Všichni dostali informace o Místní agendě 21 i o tom, co pozitivního jim může přinést. Současně obdrželi dotazník, jehož smyslem bylo určit priority místního rozvoje, hlavní problémy a překážky. S představiteli jednotlivých obcí byla také uspořádána řada kulatých stolů k různým problémovým okruhům, které se jednotlivých obcí dotýkají (např. rozvoj turistiky, plynofikace, těžba vápence apod.).
Témata kulatých stolů si volily jednotlivé obce. Dnes se projektu aktivně účastní 16 obcí (asi 60 % celkového počtu).
"Z hlediska správy chráněné krajinné oblasti bylo důležité především to, aby se otevřela obcím a jejich obyvatelům. O to, aby se věci neřešily jen "papírově" a také aby nešlo jen o nařizování a zakazování," soudí vedoucí Správy CHKO Český kras Mgr. Michael Pondělíček.
"Všichni organizátoři se snažili věnovat maximální úsilí praktickým činnostem a nikoliv akademickým diskuzím a psaním teoretických pojednání. Především proto se podařilo dosáhnout sice dílčích, ale praktických výsledků," dodává Miroslav Lupač z Agentury Koniklec.
Ledy se prý prolomily
Správa CHKO dala obcím najevo, že ji zajímají jejich problémy, že s nimi chce vyjednávat o záležitostech, které se jich týkají, ale také jim pomáhat tam, kde může, například i při shánění finančních prostředků na rozvoj. Nejaktivnějším obcím správa v současné době zdarma zavádí internet, aby nadějně zahájená komunikace mohla fungovat ještě lépe.
Současně se do řešení jednotlivých problémů podařilo zapojit různé zájmové skupiny, které k nim mají co říci, zejména podnikatele a vlastníky pozemků v chráněné oblasti.
Výsledkem jednání je řada kompromisů ve vztahu k ochraně přírody, i to, že většina oslovených podnikatelů podpořila konkrétní akce, jako projektování cyklotrasy, budování naučné stezky a podobně.
"I když by mnohé mohlo fungovat lépe, dá se říci, že během dvou let práce se podařilo jaksi prolomit ledy," hodnotí dosavadní průběh projektu Michael Pondělíček.
"Ovšem přesvědčit lidi, kteří zastávají mnohdy nesmiřitelné pozice, aby se nesetkávali jen při konfliktech a začali si spolu normálně vyměňovat názory, to není právě snadné. Správa CHKO, jakožto orgán státní správy, má přitom ztíženou pozici. Mnozí lidé jsou zvyklí přicházet s námi do kontaktu právě ve chvíli, kdy už se řeší nějaký "průšvih" a vnímají nás primárně jako nepřátele. Proto nesmírně vítáme spolupráci s nevládními organizacemi, které dokáží právě zprostředkovat diskuzi tam, kde je to pro nás obtížné nebo téměř nemožné."
Běh na dlouhou trať?
Při komunálních volbách v roce 1998 byl proveden průzkum mezi voliči, který měl odpovědět na čtyři základní otázky: co lidé ve svém okolí vnímají kladně, co záporně, jestli jsou aktivně zapojeni v nějaké organizaci nebo občanském hnutí a co by byli ochotni vlastními silami změnit. Získané informace jsou cenným východiskem pro přípravu strategie rozvoje regionu, která by měla v budoucnu následovat.
Řada problémů, které se objevily v odpovědích obyvatel, se však řeší už teď. Realizátoři projektu podporují jednotlivé obce, například ve snaze získat zavedení plynu, vybudovat čističku odpadních vod nebo dohodnout se s těžaři na podmínkách "soužití".
Podle vedoucího správy CHKO však bude ještě nějakou dobu trvat, než možnost aktivně se zapojit do dění v regionu dokonale "prosákne" až k řadovým občanům. "Stále hodně záleží na přístupu jednotlivých starostů, nakolik jsou zvyklí spolupracovat při rozhodování s veřejností," uvedl Michael Pondělíček. K informování o názorech veřejnosti hodně přispěly také výsledky výměnné stáže, při níž oblast navštívil mezinárodní tým expertů a při neformálních besedách a diskuzích s veřejností se seznamoval s problémy území Českého krasu.
Stáž přinesla pro Místní agendu 21 v Českém Krasu důležité výsledky. "Dozvěděli jsme se řadu zajímavých věcí například o problémech lesáků, zemědělců, nebo třeba lidí, kteří těžko nacházejí vztah k okolní přírodě a k udržitelnému rozvoji, když nemohou sehnat práci. Výhodou pro nás bylo, že se s veřejností setkal někdo nestranný, kdo v tomto regionu nemá žádné konkrétní zájmy," tvrdí Mgr. Pondělíček.
"Porovnali jsme také naše vidění problémů v regionu s pohledem nezávislých expertů. Ukázalo se, že se v hlavních problémech shodujeme," říká Ing. Ladislav Holub, předseda Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Alkazar. Tato organizace pomáhá při dílčích akcích projektu, její předseda bude nyní koordinátorem Místní agendy 21 ve Středočeském kraji.
"Mezinárodní experti například došli k závěru, že komunikace mezi různými skupinami lidí v regionu je stále nedostatečná. Doporučili nám, abychom založili sdružení jako stálou komunikační platformu pro všechny lidi, kteří mají zájem si vyměňovat názory a zároveň pomoci, aby se v regionu řešilo to, co je opravdu potřeba. Shodou okolností jsme v té době zakládali občanské sdružení Přátelé Českého krasu, které si klade za cíl mimo jiné navázat takový dialog. Potěšilo nás tedy, že se zřejmě ubíráme správným směrem."
Sdružení se bude zabývat také ekologickou výchovou ve školách a popularizací otázek ochrany přírody. Zároveň se bude snažit o to, aby obyvatelé Českého krasu získali k této oblasti lepší vztah a byli hrdí na to, že zde mohou žít.
Eva Rázgová,
Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.
FOTO ARCHÍV
