01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zisková investice do odplynění

Zisková investice do odplynění Odplyňovací systém na skládce Suchý důl je ve zkušebním provozu od prosince roku 1999. Od září 2000 je v provozu rovněž systém využití skládkového plynu - plynovod do teplárny a systém spalování bioplynu ve fluidním kotli v teplárně Zlín. O zkušenostech se systémem...

Zisková investice do odplynění

Odplyňovací systém na skládce Suchý důl je ve zkušebním provozu od prosince roku 1999. Od září 2000 je v provozu rovněž systém využití skládkového plynu - plynovod do teplárny a systém spalování bioplynu ve fluidním kotli v teplárně Zlín. O zkušenostech se systémem jsme hovořili s náměstkem primátora města Zlína MUDr. Jiřím Sýkorou.

[*] S jakým záměrem se město rozhodlo realizovat projekt odplynění skládky?

Naším záměrem bylo využití energetického potenciálu skládkového plynu a současně snížení negativního vlivu skládkového plynu na životní prostředí. Jedna jeho složka - metan - významným způsobem ovlivňuje tvorbu skleníkového efektu.

[*] O jakou skládku - co do technických parametrů - se jedná?

Odplynění je realizováno na skládce Suchý důl (I. etapa), která byla provozována v letech 1980-1997. Bylo zde uloženo zhruba 1,5 miliónu m3 průmyslových a komunálních odpadů.

V roce 2002 se počítá s rozšířením odplyňovacího systému na současně provozovanou druhou etapu skládky Suchý důl. Zde je ročně ukládáno okolo 60 000 tun odpadů. Skládka je provozována od března 1998 a bude naplněna zhruba v polovině roku 2003.

[*] Kdo byl zpracovatelem projektu jímání bioplynu a jaké je technické řešení, např. způsob jímání, čištění, doprava? Kdy bylo zařízení uvedeno do provozu a kdo je jeho provozovatelem?

Zpracovatelem projektové dokumentace je Ústav využití plynu, s. r. o., Brno. Tento projekt byl součástí projektu Rekultivace I. etapy skládky Suchý důl, který zpracovával Centroprojekt Zlín, a. s.

Ve skládce jsou odvrtány vertikální odplyňovací studny proměnlivé hloubky (zhruba 14 až 22 metrů). Jsou propojeny potrubím k čerpací stanici plynu.

Plyn je ze skládky odsáván díky podtlaku vytvářenému v celém sběrném systému. Z čerpací stanice je plyn dmychadly odváděn do Moravských tepláren, a. s., kde je spalován jako podpůrné palivo ve fluidním kotli. V případě, že by nastaly komplikace v odběru plynu v teplárně, je systém doplněn o spalovací hořák plynu přímo u čerpací stanice. Odčerpaný plyn není nutno čistit.

Provoz odplyňovacího systému byl uveden do zkušebního provozu v prosinci 1999. Pátého září roku 2000 byl zprovozněn plynovod do teplárny a systém spalování plynu ve fluidním kotli. Provozovatel zařízení a plynovodu jsou Technické služby Zlín, s. r. o.

[*] Jaké byly finanční náklady na přípravu a realizaci projektu? Co bude důležité udělat, aby byla návratnost investice co nejrychlejší?

Náklady na sběrný systém skládkového plynu a čerpací stanici činily 6,5 miliónu korun. Byly však součástí společné investice v rámci rekultivace I. etapy skládky Suchý důl (celková investice 14,3 miliónu korun), kde jsme získali dotaci ze Státního fondu životního prostředí České republiky ve výši 7,5 miliónu korun.

Sběrný systém a čerpací stanici bychom však budovali stejně i v případě, že bychom plyn nedodávali do teplárny. Skládkový plyn by byl však bez užitku spalován přes fléru a emise vypouštěny do ovzduší.

Návratnost je tedy nutno počítat z nákladů na realizaci plynovodu, které činily 4,2 miliónu korun. Při předpokladu ročních tržeb za dodaný plyn do Moravských tepláren, a. s., ve výši 1,5 miliónu korun za rok by pak návratnost investice činila asi 3 roky.

[*] Co přinese projekt městu a co jeho občanům ve smyslu ochrany životního prostředí a úspory finančních prostředků?

Město a jeho občané z tohoto hlediska znamená totéž. Nejenže je investice ekologická, takže její vybudování je přínosem pro lidi obecně - pokud přispějeme ke snížení rizika skleníkového efektu, pomáháme všem lidem, nejen občanům města Zlína.

Tato investice bude za poměrně krátký čas i zisková, což je u ekologických staveb v České republice stále ještě výjimka. Toho je docíleno díky prodeji skládkového plynu teplárně. Řešení je mnohem efektivnější než využívání energie z plynu například v kogeneračních jednotkách.

Iva Jirásková

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down