01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nutná je komplexní nabídka

Nutná je komplexní nabídka Příjmy z turistiky znamenají pro řadu obcí významnou položku v rozpočtu. O trendech i podpoře této oblasti jsme hovořili s ředitelkou odboru koncepce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Ing. Marií Vitákovou. [*] Jakou podporu mohou obce a regiony očekávat?...

Nutná je komplexní nabídka

Příjmy z turistiky znamenají pro řadu obcí významnou položku v rozpočtu. O trendech i podpoře této oblasti jsme hovořili s ředitelkou odboru koncepce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Ing. Marií Vitákovou.

[*] Jakou podporu mohou obce a regiony očekávat?

Rozdělila bych možné formy podpory do dvou etap. Jedné aktuální a druhé pro nejbližší léta v souvislosti se vstupem ČR do EU. Nejprve chci zdůraznit, že je velice důležité, že cestovní ruch se v rámci Národního rozvojového plánu ČR stal jednou z priorit rozvoje ekonomiky. Jestliže se EU vyjádří k tomuto dokumentu souhlasně, vytvoří se reálná šance, že i do cestovního ruchu by ze strukturálních i předvstupních fondů EU mohly jít finanční prostředky.

V současné době existuje pro cestovní ruch jediný státní program podpory cestovního ruchu, který je v letošním roce zaměřen na podporu lázeňství. Má čtyři podprogramy, z nichž tři jsou investičního a jeden neinvestičního charakteru. Jde o program, který je realizován prostřednictvím našeho ministerstva. Podotýkám, že je to poprvé, co vláda schválila pro cestovní ruch samostatný program. Vedle toho existují ve sféře Ministerstva pro místní rozvoj ještě další formy podpory, které vlastně nepřímým způsobem zasahují i oblast cestovního ruchu.

Jedná se například o Program obnovy venkova, realizovaný také naším ministerstvem. I když cestovní ruch samozřejmě v tomto programu nedominuje, objevuje se zde v rámci budování cyklostezek. Dále jde o programy, které podporují hospodářsky problémové regiony, jako je Ostravsko nebo severozápadní Čechy, kde je v rámci obecnějších regionálních podpůrných programů podpořena i oblast cestovního ruchu.

Mimo to chci zmínit Českou centrálu cestovního ruchu (ČCCR), jíž je Ministerstvo pro místní rozvoj zřizovatelem. V rámci centrály existuje grantový program, ze kterého jsou podporovány projekty na tvorbu regionálních produktů cestovního ruchu i na jejich propagaci. Podporovány jsou projekty, které mají regionální, a hlavně nadregionální a meziregionální význam a zasahují nejen do sféry lázeňství, ale i do sfér kulturněhistorické turistiky, turistiky seniorů i agroturistiky či kongresové turistiky. Jde o celou škálu tématicky různých druhů cestovního ruchu. Granty mohou být poskytovány zároveň na prezentaci těchto produktů.

Z centrály jsou samozřejmě regionální produkty podporovány stejně tak jako ze strany ministerstva i metodicky, nejde vždycky jen o peníze. Druhá etapa nastane po vstupu ČR do EU. Věřím, že i v cestovním ruchu se podaří využít spolufinancování z fondů Unie.

[*] Existuje podpora internetových prezentací?

Ze strany centrály, která je gesčním místem pro tvorbu informačního systému cestovního ruchu, existuje metodická a částečně i finanční podpora pro vytvoření stránek cestovního ruchu na úrovni centrály. Je naším zájmem, aby i základní informace o regionech měla jednotný ráz.

[*] Můžete rozvést pomoc při zviditelňování vůči zahraniční klientele?

Lze využít podpory zejména ze strany ČCCR. Ta při svých oficiálních účastech na zahraničních veletrzích umožňuje spoluvystavovatelům, kterými mohou být nejen podnikatelské subjekty, ale i obce, určitou formu finanční podpory, využití společných výstavních prostor a určitých služeb, které jsou v rámci expozice poskytovány.

Z grantové podpory ČCCR se pak spolufinancují některé regionální materiály. V rámci některých tuzemských akcí centrála přímo přispívá na výstavní plochu pro regiony, mám konkrétně na mysli Regiontour v Brně.

[*] Kteří cizinci mají regiony v oblibě nejvíc?

Asi typičtí jsou Nizozemci, kteří bohatě využívají karavany a kempy a jezdí hlavně do hor. Ti byli také první, kdo začali ve větší míře objevovat například Jeseníky. Jejich zájem se projevil i v případě investování v ČR, kdy například obrovský projekt centra vodních sportů u Lipna "MARINA" má také nizozemského investora.

[*] Jak lze třeba Nizozemcům vycházet vstříc?

Myslím si, že pro pro ně platí to, co platí i obecně z hlediska kvalitní nabídky, totiž že nikdy nelze zaměřit nabídku monotematicky. Aby měli turisté důvod zůstat třeba i déle, vždycky musí jít o komplex služeb, které jsou vzájemně provázány. Jedna z nejdůležitějších skutečností pro podporu cestovního ruchu je spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem a samozřejmě i podnikatelských subjektů navzájem. V řadě případů zatím tato spolupráce špatně funguje. Mnoho subjektů má pocit, že spoluprací s jiným "konkurentem" ztrácí klientelu.

[*] Co byste doporučila venkovským obcím?

Jednou z důležitých cest je sdružování. Projekty sdružených obcí mohou být úspěšné i z hlediska získání podpor. Souvisí to i se zpracováním kvalitních projektů, jež někdy vyžaduje pomoc a spolupráci třeba odborného subjektu, který se zabývá marketingem cestovního ruchu. Nejde o žádné podceňování - i na úrovni ministerstva v určitých záležitostech musí nastoupit externí spolupráce.

[*] Připravuje se ve vašem rezortu nějaká legislativní norma, která by aktivity v cestovním ruchu ulehčila?

Jednou z takových norem může být i zákon, který poněkud nepřesně nazývám zákon o podpoře cestovního ruchu. Představuji si, že by tento zákon zahrnoval kompetence a systém podpory v ČR. Často se setkáváme s argumenty, že vlastně cestovní ruch nemá legislativní oporu v zákoně.

Projevuje se to i v praktickém životě, nyní například v souvislosti s okresními úřady. V souvislosti s legislativou cestovního ruchu bych se chtěla krátce zmínit o tzv. "zákonu o cestovním ruchu". Tento pojem se objevuje relativně často a mnozí po takovém zákonu volají. Podle mého názoru souhrnný zákon o cestovním ruchu je nereálná norma. Nereálná z důvodu, že cestovní ruch je tak široký pojem, tak široké odvětví, prolínající do řady dalších odvětví a provázané s řadou dalších legislativních norem, že není reálné všechny tyto souvislosti a skutečnosti řešit v jediné normě. Název "zákon o cestovním ruchu" proto považuji za nepřesný a zavádějící, přestože jej některé země takto koncipovaly.

[*] Jaké jsou trendy v zájmu zahraničních turistů o regiony?

Vyjdeme-li ze statistiky, je zřejmé, že nejvíce zahraničních turistů směřuje po Praze do východních a jižních Čech. Návštěvnost regionů je samozřejmě ovlivněna i rozsahem ubytovacích kapacit. Porovnáme-li například tyto dva uvedené regiony, mají jižní Čechy mnohem menší ubytovací kapacitu než východní Čechy.

[*] Chystá se nějaká pomoc například agroturistice?

Jako širší pojem užívám termín venkovská turistika, do toho samozřejmě zahrnuji agroturistiku a ekoturistiku. Měla by být v příštích letech jedním z dalších titulů pro podprogramy cestovního ruchu. Když jsme u záměrů do budoucna, další tematickou oblastí by podle našeho názoru mohla být i kulturněhistorická oblast ve smyslu podpory určitých ucelených, provázaných produktů.

Václav Drašnar

FOTO AUTOR

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down