Priorit je několik Pardubický kraj zahrnuje čtyři okresy - Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V sídelní struktuře je patrná převaha středně velkých a menších obcí a měst. Na problémy regionu, počátky fungování krajského úřadu i jeho personální obsazení jsme se ptali hejtmana...
Priorit je několik
Pardubický kraj zahrnuje čtyři okresy - Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V sídelní struktuře je patrná převaha středně velkých a menších obcí a měst. Na problémy regionu, počátky fungování krajského úřadu i jeho personální obsazení jsme se ptali hejtmana Pardubického kraje Romana Línka.
l Které jsou vaše priority v otázce rozvoje Pardubického kraje?
Jednou z mých hlavních priorit je doprava. Budu usilovat o dokončení napojení na evropskou cestu. Konkrétně o dobudování dálnice D11 do prostoru mezi Poděbrady a Pardubicemi a výstavbu rychlostní silnice R35 od Opatovic do Moravské Třebové.
Další prioritou je snižování vysoké nezaměstnanosti v některých oblastech kraje. V této otázce by bohatší části Pardubického kraje neměly umožnit propad jiných lokalit kraje. Jednou z důležitých úloh kraje bude posoudit a stanovit optimální síť gymnázií a odborných středních škol, a to co do kvantity i struktury nabízených studijních oborů.
V neposlední řadě bude nutné vybudovat na celém území kraje systémový servis zdravotní péče v kombinaci s rychlými záchrannými službami.
[*] Jak chcete své představy o rozvoji naplňovat, když kraje nemají vlastní příjmy a dotace, které dostávají, jsou výlučně účelové?
Rok 2001 je nutné chápat jako rok - z pozice krajské samosprávy - náběhový. Lze ho využít k systémovému založení řešení jednotlivých problematik.
Zároveň bude nutné v tomto roce vybojovat jasně definované příjmy krajů podílem na daních v kraji vytvářených. V této záležitosti své kroky s kolegy hejtmany koordinujeme. Ale například i v letošním roce očekáváme vývoj, který letošní účelové dotace krajům změní na neúčelové a mělo by potom být na krajích, jak je využijí.
[*] Pardubický kraj vznikl v podstatě z jižní části Východočeského kraje, jehož řídící orgány po linii justice, policie, ale i dalších složek veřejné správy sídlily v Hradci Králové. Počítáte s tím, že by měly upravit svou strukturu tak, aby jejich rovnocenné orgány působily též v Pardubicích?
Jsem přesvědčen, že je potřebné, aby orgány justice, policie i například finančních úřadů změnily svoji strukturu. Na krajské úrovni by tedy měly působit i v Pardubickém kraji. Už v tuto chvíli jsem uskutečnil mnoho schůzek s představiteli institucí, které doposud sídlily pouze v Hradci Králové.
Zatím šlo o informativní setkání, která jsou ale dobrým příslibem do budoucna. Potěšilo mě, že už na historicky prvním pracovním jednání hejtmanů Čech a Moravy, které proběhlo v lednu v Pardubicích, představitelé krajů jednotně podpořili myšlenku upravit působnost těchto orgánů podle nových krajských hranic.
[*] Navzdory doporučení Ministerstva vnitra ustavit 14 odborů, bude mít pardubický krajský úřad odborů pouze deset. Jaké důvody vás vedly k jejich redukci a co bude náplní jejich činnosti?
Na návrh ředitele krajského úřadu máme skutečně jen 10 odborů. Vedla nás k tomu úsporná opatření a ta skutečnost, že řadu činností nebudeme letos vykonávat, a je proto zbytečné mít pro určité věci separátně postavené odbory. Přitom se neztratila žádná kompetence. S nabýváním majetku pak mohou odbory přibývat.
V tuto chvíli jsou tedy na našem úřadě následující odbory: sekretariát hejtmana, sekretariát ředitele úřadu, odbor organizační a právní, odbor finanční, odbor strategického rozvoje kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor školství, mládeže a sportu, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, odbor dopravy a silničního hospodářství a odbor kultury a památkové péče. Náplně činností vyplývají ze samotných názvů odborů.
[*] Radou kraje již projednaný organizační řád krajského úřadu v podstatě vymezuje počet jeho pracovníků. Čím se budete řídit při jejich výběru a budou mít při něm možnost uspět vysokoškoláci bez praxe?
Mým přáním je, aby se Krajský úřad Pardubického kraje stal skutečně prvním a v kladném slova smyslu nejelitnějším úřadem v kraji, aby občané po čtyřech letech věděli, že vznik krajů byl tím správným krokem v jejich zájmu. Už proto vybíráme přednostně ty pracovníky, kteří mají zkušenosti s veřejnou správou.
Důležité jsou jejich odborné znalosti a rádi bychom, aby fungovala i územní rozloženost - to znamená, aby u nás pracovali lidé ze všech koutů kraje. Jinak bude výběr pracovníků probíhat standardně prostřednictvím personálního oddělení.
Pokud na některá vedoucí místa neseženeme kvalitní pracovníky, vypíšeme výběrová řízení. Zaměstnance budeme přibírat postupně tak, jak budeme přebírat kompetence. Cílově bude v roce 2002 na Krajském úřadě Pardubického kraje pracovat okolo 200-250 lidí.
Absolventi vysokých škol nejsou v rámci personální politiky krajského úřadu nijak diskvalifikováni. Je ale logické, že na druhou stranu nemohou tvořit většinu nových pracovníků úřadu.
Miloš Charbuský,
Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice
FOTO ARCHÍV
