Osadní výbory Novela zákona o obcích zavedla v ustanovení § 120 a § 121 nové orgány zastupitelstva obce, které nazvala osadní výbory. Dříve narození občané je často vnímají jako staronové občanské výbory, ale toto chápání je mylné. Osadní výbory mají jiné cíle a rovněž obsah jejich činnosti by měl...
Osadní výbory
Novela zákona o obcích zavedla v ustanovení § 120 a § 121 nové orgány zastupitelstva obce, které nazvala osadní výbory. Dříve narození občané je často vnímají jako staronové občanské výbory, ale toto chápání je mylné.
Osadní výbory mají jiné cíle a rovněž obsah jejich činnosti by měl být jiný. A přestože je zákonná úprava poměrně přesná, hned vznikly v praxi určité otázky, u nichž nezbývá nic jiného, než si pomoci logickým výkladem.
Kde je lze zřídit
Zákon říká v § 120 odst.1), že osadní výbor může zřídit zastupitelstvo v částech obce. Název "osadní" napovídá, že nejčastěji tomu bude v obcích, které jsou součástí jiného města, tedy které se neosamostatnily.
To ale není dogma - osadní výbor může vzniknout i ve městě samotném, v okruhu určitého území, například čtvrti apod., a může mít stejný pozitivní význam jako v "přespolní" obci.
Členové
Zákon stanoví jejich minimální počet na tři, ale vyšší být samozřejmě může a o konečném počtu rozhoduje zastupitelstvo. Členy mohou být jen občané s trvalým bydlištěm v té části obce, kde je výbor zřizován.
Členy určuje zastupitelstvo obce. Pro jejich určení nejsou žádná pravidla, ale nejčastější postup bude, že návrhy budou vznášeny tzv. zdola, tedy přímo z té části obce, v níž se výbor zřizuje. Ovšem zastupitelstvo může vycházet jen ze své úvahy a se zákonem to není v rozporu. Zastupitelstvo volí též přímo předsedu tohoto osadního výboru; tento předseda není tedy volen tímto osadním výborem.
Oprávnění výboru
Vypočítává je § 121 odst.1). Mezi tato oprávnění patří tato:
[*] Předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce.
Jedná se o aktivní formu činnosti osadního výboru, kdy je jasně definováno, že jeho návrhová činnost může směřovat v podstatě ke dvěma hlavním orgánům obce i výborům zastupitelstva.
Návrhová činnost osadních výborů je přece jen omezena a návrhy jiného obsahu, např. uveďme návrhy ve věci prodeje nemovitosti na náměstí "mateřské" obce jako takové, patrně nejsou v souladu s tímto ustanovením - v praxi však patrně budou vnímány jako další běžný návrh občanů a jako takové budou přijímány.
[*] Vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce.
To znamená mimo jiné to, že se o nich musí dozvědět. Mělo by se proto stát standardní praxí, že rada obce či zastupitelstvo tyto návrhy budou osadním výborům dávat k dispozici v dostatečném časovém předstihu, aby se mohly vyjádřit.
Jejich vyjádření však jsou podpůrná, respektive slouží orgánům obce jako jeden z podkladů pro rozhodování. Je nutné si uvědomit, že se vyjadřují k návrhům, které se týkají "části obce". Setkala jsem se v praxi s případem, že obecní úřad požádal osadní výbor o vyjádření k osvojení dítěte rodinou žijící v části obce. To je naprosto nepřípustné a tamní úředníci porušili hned několik zákonů, ne-li rovnou ústavní práva.
Zde je největší rozdíl mezi osadními výbory a dřívějšími občanskými výbory - osadní výbory slouží výhradně jako "prodloužená ruka" v rozhodování o rozvoji části obce, a nikoli jako nástroj k těmto zásahům do soukromí občanů. Osadní výbory, pokud se s touto praxí setkají, ji musí rezolutně odmítnout.
[*] Vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
Opět jsme ale výhradně na půdě samosprávy a osadní výbor například nemůže dávat vyjádření k přestupkové činnosti tohoto občana nebo se vyjadřovat k jeho oznámení o spáchání přestupku apod.
Ve všech otázkách platí - konečná odpovědnost za rozhodnutí leží na zastupitelstvu nebo radě obce. Osadní výbor může přispět pouze k objektivitě rozhodnutí nebo k tomu, aby rozhodnutí vyjadřovalo zájmy občanů části obce.
Aby osadní výbor mohl pružně plnit své poslání, k tomu slouží ustanovení § 121 odst. 2, které zakotvuje, že požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.
Má se za to, že využívá-li tohoto práva, měl by samozřejmě hovořit o záležitostech části obce. Jak to budou předsedové dodržovat, ukáže opět až praxe.
Jana Hamplová,
stálá spolupracovnice redakce
Osadní výbory slouží výhradně jako "prodloužená ruka" v rozhodování o rozvoji části obce, a nikoli jako nástroj k zásahům do soukromí občanů.
