Situace v Ostravě se zlepšuje Téměř 300 tisíc obyvatel Ostravy je napojeno na kanalizační síť, která má délku téměř 900 kilometrů včetně kanalizačních přípojek. Jakkoliv se situace při čištění odpadních vod za poslední roky výrazně zlepšila, město má mnoho práce stále před sebou. Na páteřní...
Situace v Ostravě se zlepšuje
Téměř 300 tisíc obyvatel Ostravy je napojeno na kanalizační síť, která má délku téměř 900 kilometrů včetně kanalizačních přípojek. Jakkoliv se situace při čištění odpadních vod za poslední roky výrazně zlepšila, město má mnoho práce stále před sebou. Na páteřní kanalizační síť ještě nejsou napojeny okrajové části města a některé geograficky a geologicky složité lokality.
Kanalizační systém na území města včetně přilehlých obvodů je realizován na základě schváleného "generelu" a územního plánu města Ostravy. Primátor Čestmír Vlček vyjádřil potěšení nad tím, že v roce 2000 se podařilo v investičním rozpočtu města vyčlenit vysokou částku financí na infrastrukturní a především vodohospodářské stavby.
Konkrétní efekty
Znamenalo to možnost rozšířit území, napojené na ústřední čistírnu odpadních vod (ÚČOV) v městském obvodu Přívoz. Za velký úspěch lze považovat, že v říjnu 2000 Evropská komise schválila projekt Ostravy pro investici z fondu ISPA ve výši 16 mil. eur, tj. necelých 600 mil. Kč. Schválená finanční pomoc je určena předeším na pokračování stavby kanalizačního sběrače D směrem na jih a jihozápad Ostravy. Tato výstavba se týká územních obvodů Polanka, Krásné Pole, Výškovice, Stará Bělá a Proskovice, kde se dosud odpadní vody likvidují různými způsoby.
Jde například o využívání dříve povolených trativodů s vyvážením tuhých odpadních látek ze žump do ÚČOV a také o likvidaci prostým vyvážením na pole či louky. Jiný způsob likvidace spočívá ve vypouštění odpadních vod do jasně definované pouze dešťové kanalizace. Děje se tak bez jakéhokoliv postihu - kde není žalobce, není ani soudce.
Jednou z absurdit je čištění odpadních vod v domácích ČOV s následným vypouštěním téměř zcela čistých vod do dešťové kanalizace nebo různých stok. Ovšem kanalizace neústí do čističky a současná legislativa toto řešení nepovoluje. Většina nově stavěných rodinných domů v okrajových územích města však toto řešení má, byť ve stavebním povolení uvedeno není. Přitom čtyřčlenná rodina naplní žumpu s objemem 20 m3 za necelý měsíc. Vyvezení jejího obsahu k likvidaci v ÚČOV přijde při trase zhruba 15 kilometrů na značnou částku.
"Odkanalizování" území celé Ostravy je proto bezprostřední nutností, pokud se má situace při likvidaci odpadních vod radikálně a v krátkém čase zásadně zlepšit.
Potřeba financí
Podle informací Ing. Pavla Levického a Jaroslava Rataje z odboru investic města byly loni realizovány stavby systému kanalizačních sběračů v celkovém objemu více než 70 mil. Kč.
Z toho byla poskytnuta a použita podpora ze Státního fondu životního prostředí ve výši více než 16 mil. Kč. Zbývající prostředky hradilo město. Pro rok 2001 počítá městský rozpočet s téměř 325 mil. Kč na přípravu a realizaci kanalizačního systému. Budou pokračovat práce na kanalizačním sběrači D šestou stavbou a dále se bude tento sběrač stavět v lokalitách Proskovice a Stará Bělá.
Součástí letošních prací bude i stoka Z v katastrálním území Polanka, kanalizace v Muglinově a prodloužení sběrače D VI na území obvodu Krásné Pole. Tyto akce jsou předmětem projektu "Rozšíření kanalizačního systému", na který město požádalo o poskytnutí finančních prostředků z fondu ISPA.
Velmi potřebné je také zahájení stavby sběrače B na pravém břehu řeky Ostravice. Tato stavba má být dokončením páteřní části kanalizačních sběračů a měla by být ukončena v závěru roku 2004. "Ovšem úplné dobudování stokové sítě na celém území města v duchu podmínek, které panují v Evropské unii, si vyžádá nejméně 2 mld. Kč," zdůrazňuje Ing. Vratislav Kratochvíl, technický ředitel Ostravských vodáren a kanalizací (OVAK). Ty mají na starosti dodávky pitné vody na území města a zabezpečují "odkanalizování" a následné čištění odpadních vod. Ředitel Kratochvíl dodává, že prostředky z fondů ISPA směřují přímo městu a ne provozovateli sítě.
Jednou z podmínek přidělení financí z programu ISPA je netříštit přidělené prostředky na množství menších investic. Prostředky pro jednotlivé konkrétní akce by měly přesahovat 200 mil. Kč. Většina vodohospodářských staveb na území města patří k investičně velmi náročným. Například v centru Ostravy již nejsou jasně ohraničená tzv. střihová pásma, kdy docházelo k totální destrukci potrubních sítí vlivem územních poklesů na poddolovaném území.
Dochází však nadále k velkoplošným poklesům, které nebývají větší než 3-5 cm ročně. Jenže tyto mírné, avšak trvalé poklesy zcela mění odtokové poměry. Kde byl kdysi slušný spád kanalizačního potrubí daným směrem, klidně dojde ke spádu opačnému a nezbývá než kopat znovu. Společnost OVAK je vybavena například třemi moderními čisticími tlakovými vozy, které umožňují řešit i spletité případy neprůchodné kanalizace.
Čistí - i nečistí
Ostrava má od roku 1996 v provozu moderní ČOV za zhruba 1,7 mld. Kč. Ovšem zcela novou čistírnu ještě v rámci zkoušek téměř zničila povodeň, když v areálu byla voda ve výši čtyř metrů i více. Po následné repasi nyní umožňuje hrubé a mechanické čištění, biologické čištění, provozování kalového hospodářství a využívání kalového plynu k výrobě elektřiny a tepla. I když do ÚČOV směřuje většina použitých vod, část z nich (z okrajových čtvrtí, které nemají kanalizační síť) se sem nedostane.
Společnosti OVAK se daří snižovat ztráty ve veřejné vodovodní síti. V roce 2000 se ke spotřebitelům nedostalo okolo 7,5 mil. m3 vody, která unikla z poškozených potrubí. Loňský stav již ale byl ve srovnání s rokem 1995 velmi dobrý, protože před pěti lety ještě mizelo 17 mil. m3 vody ročně. Výrazné zlepšení přičítá ředitel Kratochvíl novým poznatkům, které společnost získala od svého hlavního akcionáře - francouzské firmy Suez Lyonnaise des Eaux (vlastní 44,5 % akcií). Výrazně se zlepšil monitoring přítoků vody do jednotlivých částí města. Dlouhodobé sledování minimálních nočních přítoků zároveň pomáhá odhalit černé odběry vody.
Ústřední čistírna odpadních vod, projektovaná ještě v dobách socialismu, je v současnosti předimenzovaná a její kapacita je využita nejvýše ze 70 % (biologicky) a z hlediska hydraulického ještě méně. Meziročně totiž spotřeba vody klesá o 3-4 % u obyvatelstva a u průmyslu až o 7 %. Takže cena vodného a stočného stále roste (přesáhla hranici 30 Kč) a poroste při dalším snižování odběru.
Důvod je jednoduchý: na celkové ceně vody se z 85 % podílejí fixní náklady. Vedení společnosti OVAK očekávalo v roce 2000, že pokles odběru se již zastaví. Nestalo se tak, protože například odběr obyvatelstva dále klesl o 3 %.
Nejvyšší maximální průtok odpadních vod čistírnou je 8 m3/sek. Pro akumulaci bioplynu slouží plynojem s kapacitou necelých 3000 m3. V roce 1999 v ÚČOV zachytili téměř 3 mil. m3 bioplynu, který se spaluje v kogeneračních jednotkách. Vznikající elektrickou energii a zbytkové teplo využívají k vytápění objektů ústřední čistírny a elektřinu k pohonu čerpadel.
Vyššího využití ÚČOV hodlají provozovatelé dosáhnout například tím, že do ní budou dovedeny kanalizační vody i z obcí kolem Ostravy. Jde například o Klimkovice, které bez ČOV nemohou získat statut lázeňského města. Na novou čistírnu však prostředky nemají. Podobný zájem projevila Stará Ves nad Ondřejicí.
Stálou hrozbou pro Ostravu jsou nezlikvidované olejové laguny, jejichž sanace přijde na nejméně 4 mld. Kč. Proces určení odpovědnosti, kompetencí a likvidace se však táhne léta a prioritou jsou především peníze, které může sanační firma či spíše konzorcium firem získat.
Jiří Starý
FOTO AUTOR
