Revitalizace versus úspory energie Snižování energetické náročnosti je v současnosti častým diskuzním tématem. Důvodem jsou především zvyšující se ceny energie. V souvislosti s provozem různých objektů jde však také o potřebu snižování nákladové náročnosti i negativních vlivů na životní prostředí....
Revitalizace versus úspory energie
Snižování energetické náročnosti je v současnosti častým diskuzním tématem. Důvodem jsou především zvyšující se ceny energie. V souvislosti s provozem různých objektů jde však také o potřebu snižování nákladové náročnosti i negativních vlivů na životní prostředí.
Uvedená oblast má řadu aspektů. O úsporách energie se hovoří například v souvislosti s revitalizací panelové zástavby. V zákonu o hospodaření energií je uvedena povinnost zpracování energetických auditů, jejichž závěry by měly být do určité doby zrealizovány. Protože peněz není nikdy nazbyt, hovoří se také o financování úsporných opatření "třetí stranou". Při realizaci energeticky úsporných projektů je jednou z možností aplikace metody EPC.
Komplexní řešení
V souvislosti s revitalizací panelové zástavby se uvažované rekonstrukce často spojují s úsporami energie při zateplování objektů, výměně oken nebo regulaci topných systémů. Investované finanční prostředky totiž pozitivně ovlivní budoucí provozní náklady objektu. Jistě se nabízí úvaha, že by vyškolení energetičtí auditoři vypracovávali energetické audity podle platné metodiky.
Realizaci doporučených opatření by pak připravily, provedly a v lepším případě i zafinancovaly firmy energetických služeb. Tak by došlo ke komplexnímu řešení, které by snížilo ztráty dodávané energie na minimum. Takový přístup však není řešitelný v celé šíři v přijatelném časovém období.
Problém není v technické definici řešení, ale v legislativních, organizačních a především ve finančních otázkách. Například u bytových objektů, v kterých jsou byty pronajímány, je zatím poměrně obtížné získat od nájemníka (tedy od konečného spotřebitele energie) uspořené náklady vytvořené snížením spotřeby energie zpět na splacení vložené investice. Tato otázka je již do určité míry řešena v návrhu nového systému úpravy nájemného z bytů. Uplatnění nového systému však nelze očekávat ihned. V případě nebytových objektů je řešení z tohoto hlediska jednodušší.
Finanční aspekty
Obecně je návratnost peněz vložených do energeticky úsporných opatření, jakými jsou například zateplovací systémy, většinou delší (někdy i násobně), než je komerčně přijatelná doba návratnosti investic. Proto není možné na takové rekonstrukce použít pouze finanční prostředky, kterými disponují podnikatelské subjekty (včetně bankovních domů). Je třeba je kombinovat s financemi ze státního rozpočtu, z municipálních rozpočtů, případně z jiných finančních zdrojů.
Potom ale docela jistě existuje limit kapacitní, protože státní a municipální prostředky jsou více než omezené pro tak velký rozsah investic v rámci celého státu. Řešení je v postupné rekonstrukci jednotlivých objektů. Postupná komplexní rekonstrukce po jednotlivých objektech by trvala mnoho let. Přitom řada objektů je již dnes v havarijním stavu. V tom případě je možné řešit v jednotlivých objektech nejprve opatření nezbytná spolu s opatřeními s kratší dobou návratnosti a investičně náročnější záležitosti, které lze odložit, by byla řešena následně. V tom případě by bylo nutné přistupovat k řešení tak, aby nedošlo ke zhoršení hygienických a dalších uživatelských podmínek provozu objektů.
Za těchto okolností je možné v určitých případech použít metodu EPC. Projekty řešené metodou EPC je ovšem třeba důkladně připravit, protože mají svá specifika.
Realizace projektů
Metodou EPC (z angl. Energy Performance Contracting) se rozumí následné splácení co nejefektivněji vynaložené investice z uspořených nákladů spojených se snížením spotřeby energie. Takové projekty, které nabízí firmy energetických služeb (FES), jsou charakterizovány zejména třemi aspekty:
[*] Zdrojem splátek (splácení investice, úroků a případně dalších služeb) jsou především úspory nákladů na spotřebu energie.
[*] FES smluvně ručí za dosažení navržené výše úspor energie.
[*] Instalovaná opatření snižují především konečnou spotřebu energie.
Při uzavírání obchodního vztahu mezi FES a zákazníkem může být použito několik typů smluv. Jednotlivé varianty se mohou libovolně kombinovat tak, aby bylo dosaženo oboustranně výhodné smlouvy.
Pro projekty ve veřejné sféře je vybíráno řešení formou výběrového řízení (zadáním veřejné zakázky). V případě použití metody EPC je soutěž obvykle vypisována po ověření, zda je projekt touto metodou řešitelný, tedy v době, kdy jsou shromážděny potřebné informace pro zadávací dokumentaci.
Od řešení projektu formou běžné dodávky se metoda EPC liší v řadě oblastí. Z toho důvodu je nutné zadat veřejnou zakázku přímo na snížení spotřeby energie při použití metody EPC. Je ovšem možné si vzít příklad z výběrových řízení, která již byla vyhlášena a vyhodnocena.
Zpracování energetického auditu
Při přípravě projektu metodou EPC je kladen velký důraz na důkladné prověření stávajícího stavu energetického zařízení, u kterého mají být uplatněna energeticky úsporná opatření. Toto prověření odpovídá procesu, pro který je dnes běžně používaný termín energetický audit.
Na základě platnosti zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jsou majitelé příslušných objektů povinni podrobit své energetické hospodářství energetickému auditu. Tuto povinnost je možné řešit u vybraných objektů komplexním přístupem při použití metody EPC. Jednou ze součástí řešení projektu je zpracování podrobného energetického auditu, který může mít podobu auditu požadovanou literou citovaného zákona.
Firmy energetických služeb
Firem energetických služeb není na českém trhu mnoho. Má-li dodavatelská firma možnost vybrat si mezi běžným způsobem dodávky a metodou EPC, zvolí jednodušší podobu, protože nemusí investované prostředky vázat po dobu několika let v podobě dodavatelského úvěru a nemusí po celou dobu ručit za provoz instalovaného zařízení. Mnohé další firmy se na trhu energetických služeb snaží působit. Některým se dokonce daří uzavírat smlouvy obsahující modifikovanou podobu EPC. Je to však většinou v podobě leasingu nebo energetického kontraktingu formou provozování energetického zdroje, kdy nedochází ke krytí investičních prostředků z úspor konečné spotřeby energie a kdy realizační firmy neručí za výši uspořené energie. Od roku 1993 bylo v České republice realizováno metodou EPC kolem třiceti projektů.
Pro projekty EPC není jednoduché nalézt potřebné finanční prostředky. Kromě úvěrových prostředků z Fondu pro úspory energie spravovaného ČSOB a dotačních prostředků poskytovaných Českou energetickou agenturou je jednou z možností získání prostředků z finančního zdroje vytvořeného Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a společností SIEMENS.
Vladimír Sochor,
Landis & Staefa ESCO (CZ), s. r. o.
