Program rozvoje královéhradeckého kraje Na severovýchodě ohraničuje území kraje mezistátní hranice s Polskem, jež tvoří zhruba 40 % jeho celkové hranice. V ČR pak hraničí s 3 dalšími kraji (Pardubický, Středočeský a Liberecký) a celkem 6 okresy. V článku přinášíme základní informace z návrhu...
Program rozvoje královéhradeckého kraje
Na severovýchodě ohraničuje území kraje mezistátní hranice s Polskem, jež tvoří zhruba 40 % jeho celkové hranice. V ČR pak hraničí s 3 dalšími kraji (Pardubický, Středočeský a Liberecký) a celkem 6 okresy.
V článku přinášíme základní informace z návrhu programu rozvoje kraje, připraveného Regionální koordinační skupinou, Regionální rozvojovou agenturou Východní Čechy ve spolupráci s Berman Group. Návrh je založen na strategii rozvoje kraje.
Královéhradecký kraj se administrativně člení na 5 okresů (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov) a 36 spádových obvodů pověřených úřadů (dále pracovně nazývány mikroregiony), které zahrnují 448 obcí.
Obyvatelstvo a sídelní struktura
Královéhradecký kraj se obecně vyznačuje vyšší hustotou sídel a v okrese Jičín, Rychnov n. Kněžnou a Náchod také jejich nižší lidnatostí (jako základní jednotky osídlení jsou uvažovány části obce). Zcela rozdílné typy sídel dominují v okresech Jičín a Trutnov.
Zatímco pro okres Jičín je typická vysoká hustota velmi malých sídel, v okrese Trutnov převládají velká sídla jak rozlohou, tak i počtem obyvatel. Vnitřní diferenciaci sídelní soustavy v Královéhradeckém kraji dokládá skutečnost, že průměrná rozloha a lidnatost sídel (částí obcí) dosahuje v obou okresech téměř krajních hodnot v rámci ČR.
Ekonomika
V absolutních hodnotách průmyslové produkce je váha kraje ve srovnání s ostatními kraji podprůměrná (v roce 1997 necelých 5 % na celkové tvorbě hrubého domácího produktu HDP - 10. místo mezi kraji). V relativních hodnotách HDP v přepočtu na 1 obyvatele je ovšem ekonomický význam kraje podstatně vyšší (6. místo mezi kraji ČR; 58 % průměru EU).
Nejprůmyslovějšími okresy kraje jsou hornaté okresy v severovýchodní polovině kraje (Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou), kde je silné zastoupení průmyslové výroby do jisté míry tradiční. Průmyslová zaměstnanost dosahuje v těchto okresech 40 až 45 %, při zohlednění pouze evidenčních zaměstnanců je ještě vyšší (v okrese Náchod přes 50 %).
Kraj zaujímá v současné době osmé místo mezi čtrnácti kraji ČR v tvorbě tržeb z průmyslové činnosti, avšak třetí místo mezi kraji v indexu růstu tohoto ukazatele za sledované období roku 2000, resp. 1999.
Vysoký podíl zaměstnaných v zemědělství, a především v průmyslu komplementárně doplňuje nízká zaměstnanost v sektoru služeb. Nejvyšší podíl zaměstnaných ve službách je vcelku přirozeně v okrese Hradec Králové, nicméně ani v tomto případě nedosahuje průměru ČR.
Trh práce
Z hlediska dynamiky vývoje vykazuje trh práce podobné tendence jako na úrovni ČR. Míra nezaměstnanosti se po období kontinuálního růstu v první polovině roku 2000 snížila a přes opětovný mírný růst v letních měsících zůstává stále pod úrovní z konce roku 1999. Míra nezaměstnanosti nedosáhla ve sledovaném období ani v jednom z okresů celorepublikového průměru.
Na úrovni okresů byla k 31. 7. 2000 nejnižší nezaměstnanost v okrese Rychnov nad Kněžnou a Jičín, naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje v rámci kraje zhruba od poloviny roku 1999 okres Hradec Králové.
Mezi oblasti postižené nejvyšší mírou nezaměstnanosti patří periferní mikroregiony s horší dopravní dostupností (Rokytnicko, Žacléřsko, Kopidlnsko a Vysoké Veselí - hodnoceno k 31. 12. 1999).
Cestovní ruch
Region má obecně velmi dobré, i když územně diferencované předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Vedle oblastí s obecně nižším potenciálem pro rozvoj turistiky (okres Hradec Králové) se v kraji nachází turistické destinace nadregionálního nebo republikového významu (Krkonoše, východní část Českého ráje, Orlické hory).
Zcela výjimečné postavení z hlediska cestovního ruchu má okres Trutnov, na jehož území se nachází jak zhruba dvě třetiny Krkonošského národního parku, který patří mezi nejvýznamnější turistické destinace v ČR. V kraji se nachází celá řada území nebo lokalit mimořádné přírodní hodnoty, což se promítá jak do rozsahu, tak i počtu chráněných území v řešeném území.
Z přírodního hlediska nejcennější oblasti najdeme v severní, resp. severovýchodní části kraje, kde je Krkonošský národní park a dvě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) - Broumovsko a Orlické hory. V okrese Jičín zasahuje na území kraje ještě CHKO Český ráj.
K nejvýznamnějším kulturně-společenským hodnotám v území patří historické objekty nebo historicky hodnotné urbanistické celky (městská jádra, lidová architektura).
Doprava
Dopravní systém je značně různorodý. Zatímco v Polabské nížině je dopraní síť poměrně hustá, směrem k příhraničním pohořím se její hustota snižuje. Dopravní síť je charakterizovaná tahy směřujícími paprskovitě do krajského města Hradce Králové, nechybí však ani tahy okružní, vedoucí podhůřím Krkonoš a Orlických hor.
Stávající silniční komunikační systém se opírá o silnici I. třídy I/11 (přivaděč od Prahy), která navazuje na první etapu dálnice D11, ukončenou u Poděbrad. Tato silnice je součástí mezinárodního tahu E 67 z Prahy do Hradce Králové a na Wroclav (Polsko).
Další páteří regionu je silnice I/33 směřující od Pardubic přes Hradec Králové a Náchodsko na Wroclaw a silnice I/35 (součást mezinárodního tahu E442) protínající region od severozápadu k jihu, tj. od Liberce přes Jičín a Hradec Králové na Olomouc.
Podle koncepce rozvoje dopravní sítě vypracované Ministerstvem dopravy a spojů se v nejbližší budoucnosti počítá s další výstavbou dálnice D11 od místa jejího ukončení do Hradce Králové. Jako dlouhodobější cíl je plánováno její pokračování směrem na Wroclav, a to přes Trutnov. Dále je plánována možnost výstavby rychlostní komunikace odpovídající současné silnici I/35, tj. Liberec - Jičín - Svitavy - Olomouc.
Železniční síť se vyznačuje velkým množstvím regionálních tratí. Nejdůležitějšími železničními uzly jsou Hradec Králové, Jaroměř a Týniště nad Orlicí. Hustota železnic v regionu je 0,13 km/km2, což odpovídá průměrné hustotě železniční sítě ČR. Strategicky důležitá je blízkost a snadná návaznost (20 km) na mezinárodní železniční magistrálu, která probíhá přes sousední Pardubice.
Přes ně vede dnes již budovaný I. rychlostní železniční koridor Praha - Pardubice - Česká Třebová - Brno (součást evropské magistrály E40). U nejvýznamnějších tratí jsou snahy o jejich celkovou elektrifikaci a navýšení počtu kolejí (např. Hradec Králové - Pardubice).
Ani v budoucnu se nepočítá s uzpůsobením Labe pro vodní dopravu zasahujícím do Královéhradeckého kraje, avšak prodloužení splavnosti Labe do Pardubic umožní v kombinaci s jinou dopravou využívat v budoucnu více tento druh dopravy.
Na území kraje se nachází celkem 8 veřejných letišť, žádné však nemá mezinárodním statut. Letiště tohoto typu se nachází v nedalekých Pardubicích asi 20 km od Hradce Králové. V Hradci Králové byl utlumen provoz vojenského letiště. Leteckou činnost zde provozuje soukromá společnost formou charterových letů v rámci ČR.
Technická infrastruktura a obce
Vybavenost obcí technickou infrastrukturou je v rámci ČR podprůměrná. Podíl obcí vybavených sledovanými druhy technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plyn) nedosahuje ani v jednom případě průměru ČR. V okresech, které mají více rozdrobenou sídelní soustavou - Hradec Králové a zejména Jičín - je vybavenost obcí technickou infrastrukturou celkově nižší. Výjimku v tomto ohledu představuje pouze vysoké procento plynofikovaných obcí v Hradeckém okrese.
Vodovodní sítí je vybaveno přes 70 % obcí, ve kterých žije zhruba 95 % obyvatel. Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou prostřednictvím vodovodní sítě neklesá v žádném z mikroregionů kraje pod 80 %.
Na kanalizační síť je napojeno zhruba 23 % obcí (v ČR 27 %), ve kterých žilo zhruba 75 % obyvatel kraje.
V posledním období probíhá v celém regionu výrazný nárůst plynofikace. Tento trend se nyní nejvíce projevuje v okrese Hradec Králové a Náchod. Průměrně je v kraji plynofikována necelá třetina obcí (75 % obyvatel).
Vysoké školství
V regionu lze získat vysokoškolské vzdělání na pěti fakultách tří vysokých škol: Univerzity Karlovy, Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně a Univerzity Hradec Králové.
Tyto vysokoškolské instituce vyvíjejí také vědecko-výzkumnou činnost na poli medicíny a farmacie a oborů s nimi souvisejících, dále na poli informatiky, ekonomie a managementu, a to v mezinárodním a tuzemském měřítku. V posledních letech se nabídka studijních oborů rozšířila například o obory řízení a informační technologie.
Životní prostředí
V rámci celorepublikového srovnání zahrnuje území regionu životní prostředí vysoké úrovně (podhůří Orlických hor a Krkonoš), prostředí vyhovující i prostředí narušené (hřebenové partie hor a části Polabí).
Pro území jsou typické sektorově platné ekologické problémy a dále se projevují i regionální problémy.
Strategická operační část
Strategická operační část programu vychází ze Strategická vize: Královéhradecký kraj dosáhne v regionálním i mikroregionálním měřítku hospodářského a sociálního růstu. Ten bude založený na transformaci hospodářské struktury regionu podporující rozvoj perspektivních oborů zpracovatelského průmyslu, služeb, cestovního ruchu a posílení infrastruktury technické, sociální i občanské, což povede ke zkvalitnění podmínek a kvality života obyvatelstva.
Na základě strategické vize rozvoje regionu byly formulovány hlavní a dílčí globální cíle.
Hlavní cíl
Hlavním cílem je: vytvořit fungující vyšší územněsprávní celek v pojetí NUTS III Evropské unie, dosáhnout vyváženého růstu celého regionu a podporovat jeho ekonomické, sociální a kulturní povznesení především prostřednictvím aktivizace jeho vnitřních rozvojových a růstových možností.
Tento cíl se opírá o dlouhodobou strategickou vizi rozvoje regionu. Vyvážený růst přitom neznamená snahu o dosažení stejných podmínek v celém regionu, znamená spíše usměrňování přirozených rozvojových tendencí jednotlivých oblastí a mikroregionů. V tomto smyslu předpokládá diferencovaný přístup k rozvoji různých částí regionu.
Na rozdíl od hlavního cíle, který se zaměřuje na vyvážený územní rozvoj a představuje tak reakci na poznané územní diferenciace, jsou dílčí cíle převzaty ze strategie rozvoje kraje. Jsou následující:
[*] Využití regionálních specifických výhod a rozvojových možností k oživení hospodářství a rozvoji nových ekonomických aktivit a přitažení zahraničních investic do regionu.
[*] Zlepšování sociálních podmínek v regionu, které budou doplňovat hospodářský růst a budou vytvářet z Královéhradeckého kraje území, atraktivní pro život obyvatel.
[*] Eliminace geografické izolace regionu odstraňováním bariér a úzkých míst v infrastruktuře a jeho napojením na mezinárodní komunikační sítě.
[*] Zlepšování podmínek pro život obyvatel na venkově a zvyšování atraktivity regionu zlepšováním životního prostředí a ochranou přírodních území.
Zpracoval Václav Drašnar
FOTO ARCHÍV
