Pravomoci hejtmana Po volbách sledovala média zejména koaliční jednání o složení rad a obsazení hejtmanských postů. Když opomineme, že funkce hejtmana je věcí prestiže té které politické strany, a že kvalitní hejtman dokáže za použití přirozené autority podpořené schopnostmi ovlivnit celé krajské...
Pravomoci hejtmana
Po volbách sledovala média zejména koaliční jednání o složení rad a obsazení hejtmanských postů. Když opomineme, že funkce hejtmana je věcí prestiže té které politické strany, a že kvalitní hejtman dokáže za použití přirozené autority podpořené schopnostmi ovlivnit celé krajské zastupitelstvo nebo radu ve prospěch svých vlastních řešení, musíme raději zavčas vyslovit, hejtman je "pouze" první mezi rovnými.
Hejtmanovi by se však nemělo stát to, co se stávalo starostům za předchozích právních úprav. Starostové totiž často podléhali mylnému dojmu, že zákon dává funkci starosty výraznější samostatné pravomoci.
Prohlašovali se za statutární zástupce obcí a měst (aniž to kdekoli v zákoně mohli najít) a z této pozice často, ať už z dobrého či méně dobrého úmyslu, překračovali své pravomoci.
Hejtmani toho budou ušetřeni - zákon o krajích, poučen prověřenou úpravou obecní, zakotvuje postavení hejtmana mnohem lépe než kdysi zákon o obcích postavení starosty.
Základní východisko
Základní ustanovení, z něhož odvozujeme postavení hejtmana, je obsaženo v § 61 odstavec 1 zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích.
Hejtman zastupuje kraj navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, může hejtman provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony kraje od počátku neplatné.
Je tedy nutné si uvědomit, že "zastupování navenek" neznamená "být statutárním zástupcem", když pojem statutární zástupce má v českém právní řádu jiný význam.
Samostatné úkony
Pokud jde o úkony, které může učinit hejtman zcela samostatně, pak jsou to tyto:
[*] Stanoví podle zvláštních předpisů plat řediteli krajského úřadu. Tímto zákonem je zákon číslo 143/1992 Sb., tedy stanovení platu není libovolné.
[*] Na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány.
[*] Zajišťuje ochranu utajovaných skutečností. Z toho vyplývá, že stanoví i metody, jak tohoto cíle dosáhnout.
[*] Odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za minulý rok. Znamená to, že tuto povinnost mu nebude nikdo ukládat, je samozřemá a ze zákona.
[*] Odpovídá za informování občanů kraje. To znamená, že si sám volí metody vedoucí k tomuto cíli.
[*] Pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.
Stejně jako u starostů obcí je tato pravomoc velmi významná. V jejím důsledku se přenáší rozhodování z rady na zastupitelstvo kraje, což znamená několik věcí. Zejména dochází tímto úkonem hejtmana k přesunu pravomoci stanovené zákonem, což je formálně i obsahově velmi významný důsledek. Věc se projednává namísto neveřejně na zasedání rady veřejně na zasedání zastupitelstva kraje. I tato okolnost se může v praxi ukázat velmi důležitá.
Přitom podmínka, že se hejtmanovi jeví "usnesení jako nesprávné" neznamená, že usnesení odporuje zákonu. Obsah pojmu "nesprávnost" je daleko širší - může jít o nesprávnost ekonomickou, etickou, veřejného zájmu apod.
Tato silná "zbraň" hejtmana (mají ji i starostové) je na místě. Má-li hejtman v podstatě tak malé pravomoci, musí mít možnost přenést rozhodování, je-li přesvědčen o jeho nesprávnosti, do většího okruhu lidí, kde je vyšší možnost objektivnějšího rozhodnutí.
Z dalších pravomocí
Hejtman má ještě jiné pravomoci, ke kterým sice nepotřebuje souhlas zastupitelstva nebo rady, ale které nemůže realizovat sám. Jsou to tyto:
[*] Spolu se zástupcem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje.
[*] Po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele (bez předchozího souhlasu ministra by bylo jmenování ze zákona neplatné).
Další úkoly hejtmana ze samostatné a přenesené působnosti:
- mu ukládají usnesení rady,
- usnesení zastupitelstva,
- vyplývají ze zákona.
Tyto úkoly jsou výrazem toho, že hejtman zastupuje kraj navenek, a jako zástupce realizuje i usnesení rady a zastupitelstva. Stejné postavení má hejtman tehdy, ukládá-li mu nějaký úkol zákon.
Členem zastupitelstva kraje
Nesmíme zapomenout také na to, že hejtman má dále práva a povinnosti jako každý člen zastupitelstva kraje. Ty jsou stanoveny v § 34 zákona o krajích.
Hejtman tedy jako každý jiný člen zastupitelstva kraje má při výkonu své funkce právo:
[*] Předkládat návrhy na projednání zastupitelstvu a dalším orgánům kraje, jejichž je členem.
[*] Vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek kraje, statutární orgány příspěvkových organizací, které kraj zřídil, nebo na zástupce kraje v orgánech právnických osob, které kraj založil (odpověď musí dostat bezodkladně, nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění).
[*] Požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva (odpověď musí dostat do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění).
Povinnosti
Rovněž povinnosti má hejtman totožné. Je samozřejmé, že se bude účastnit jako hejtman zasedání zastupitelstva kraje, má hájit zájmy občanů a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
Plnit úkoly ze strany orgánů kraje má hejtman stanovenu v zákoně samostatně (viz výše).
Střet zájmů
Obecná úprava střetu zájmů obsažena v § 34 odstavec 3 zákona o krajích se dotýká samozřejmě i osoby hejtmana. Stejně jako každý jiný člen zastupitelstva kraje i hejtman má povinnost sdělit příslušnému orgánu kraje skutečnost, že projednávání a rozhodování určit záležitosti v orgánech kraje by mohlo znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo pro osobu blízkou, pro fyzickou a právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona či plné moci (poslední varianta nebude patrně u hejtmana obvyklá).
Může se jednat o situace, kdy například bude kraj prodávat nemovitost, a na straně potencionálního kupujícího bude vystupovat osoba blízká (bratr, syn apod.). Osoby blízké nelze diskvalifikovat jen proto, že jsou v příbuzenském poměru k hejtmanovi, je však správné, aby se o příbuzenském poměru vědělo, a aby hejtman nehlasoval. Tato úprava se týká každého člena zastupitelstva kraje.
Výkladové problémy jistě nastanou po několika měsících praxe. Právní úprava krajů však víceméně koresponduje s novelou zákona o obcích, který již má za sebou desetileté zkušenosti. Potíží s výkladem zákona by tedy mohlo a mělo být mnohem méně.
Jana Hamplová,
stálá spolupracovnice redakce
Hejtmanovi by se nemělo stát to, co se stávalo starostům za předchozích právních úprav. Starostové totiž často podléhali mylnému dojmu, že zákon dává funkci starosty výraznější samostatné pravomoci.
