Jak dopadl průzkum www stránek (dokončení) V prvním článku Jak dopadl průzkum www stránek, který vyšel v Moderní obci č. 12, jsme konstatovali, že výsledek hledání informací na www stránkách nás neuspokojil. Pokusili jsme se proto tyto informace získat podle zákona č. 106/1999 Sb. prostřednictvím...
Jak dopadl průzkum www stránek (dokončení)
V prvním článku Jak dopadl průzkum www stránek, který vyšel v Moderní obci č. 12, jsme konstatovali, že výsledek hledání informací na www stránkách nás neuspokojil. Pokusili jsme se proto tyto informace získat podle zákona č. 106/1999 Sb. prostřednictvím dotazu zaslaného e-mailem. Přinášíme rovněž celkové shrnutí našeho průzkumu webových stránek vybraných měst.
V dotazu jsme žádali o poskytnutí informace o povinnostech chovatele/majitele psa bydlícího na území města.
Nejprve si řekněme důvody, pro které jsme si problém povinností majitele psa vybrali jako žádost o informace:
[*] ve většině případů jsme nebyli spokojeni s informacemi získanými na www stránkách daných měst,
[*] bude zajímavé, zda budou mezi odpověďmi převažovat odpovědi typu "majitel má povinnosti dle vyhlášky číslo XY" a nebo "pes podle vyhlášky XY musí nosit košík, známku, ...",
[*] další zajímavostí tohoto dotazu je, že kromě jiných povinností se za psa platí, ale kolik a jak, je obvykle uvedeno v jiné vyhlášce. Dostaneme o ní také informace?
[*] za důležitou považujeme i povinnost očkování psů starších 1/2 roku proti vzteklině, což je platné celostátně a zajištěno "veterinárním zákonem", tato povinnost platí i na území každého z daných měst a tato informace by měla být součástí odpovědi.
Na první problém jsme narazili ještě dříve, než jsme čekali. Předem jsme si stanovili, že dotaz zašleme na "neutrální" e-mailovou adresu (typu info@město.cz), neboť nevíme, do čí kompetence náš problém spadá. Tyto adresy jsme však na stránkách některých úřadů málem nenašli.
Dotaz byl rozeslán 2. října 2000 přesně ve 12.00 hodin na adresy 14 měst (viz tab. 1).
Hodnocení odpovědi
Pružnost reakcí nás mile překvapila. Stejně jako to, že drtivá většina oslovených využila pro svou odpověď elektronickou poštu.
Pouze v jednom případě nám odpověď na náš dotaz v zákonem stanovené lhůtě nedošla. Toto město sice reagovalo okamžitě po obržení žádosti odpovědí webmastera ve smyslu "děkuji za návštěvu www stránek našeho města a Váš dotaz předávám dál", ale skutečná odpověď nepřišla.
Klasickou poštu volila 2 města, oběma možnými způsoby (tj. e-mail i dopis) odpověď poslala 3 města a zbylých 8 měst zaslalo pouze e-mail.
Pouze 2 města zpracovala odpověď formou "majitel je povinen ...". Polovina oslovených (7 měst) přiložila ke své odpovědi i plné znění vyhlášky (příp. vyhlášek) týkající se chovu psů a 3 odpovědi nás odkázaly na www prezentaci. Jedno z měst poslalo místo odpovědi ceník svých administrativních úkonů (abychom sdělili, zda máme zájem i o informaci zpoplatněnou), avšak kolik úkonů připadá právě na naši informaci (jaká je její cena), v odpovědi chybí.
Jedno město nám odpovědělo e-mailem hned druhý den. Tato odpověď obsahovala požadavek na zaslání poštovní adresy, aby nám mohli poslat složenku na úhradu nákladů spojených s vyhledáním informací. Na tuto výzvu jsme nereagovali, ale přesto nám 6. 10. přišlo "do vlastních rukou" vyúčtování a složenka (na 48,80 Kč, z toho 6 Kč na materiálové náklady - pořizování černobílých fotokopií a 42,80 Kč na poštovné). Ani na tuto výzvu jsme nereagovali. Nakonec informace 10. října stejně přišla e-mailem a 12. října poštou.
Odkaz na další právní předpisy vyšší pravomoci (zákony) do svých odpovědí zařadila pouze 4 města.
Města, která odpověděla (13), splnila zákonnou lhůtu 30 dnů a dokonce i lhůtu 15 dnů, která bude platit až od 1. 1. 2002.
Ačkoli u zveřejňování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. (§ 5) byl termín pro internet posunut na 1. 1. 2001, zkusili jsme tyto údaje vyhledat již dnes. Myslíme si totiž, že většina těchto informací (celkem jde o sedm položek) již na úřadech zpracována je.
Výsledek byl následující:
[*] U pěti měst jsme překvapivě nenašli ani jedinou položku.
[*] Jedno jediné město mělo údaje kompletní.
[*] Nejčastěji zpracovanou položkou je popis organizační struktury (7x). Na druhém místě se společně umístily postup při vyřizování žádostí a sazebník úhrad za poskytování informací.
Hodnocení vzhledu a funkčnosti
Rychlost
Při vyhledávání informací, které jsme prováděli na PC s pevným připojením k internetu, jsme si uvědomili značné rozdíly mezi jednotlivými prezentacemi, pokud jde o rychlost zobrazování informací, resp. náročnost na rychlost připojení.
Udělali jsme proto jednoduchý test rychlosti úplného načtení první stránky každé prezentace při použití tzv. dial up připojení, o kterém se domníváme, že je mezi českými uživateli internetu nejrozšířenější. Postupně jsme se připojovali modemy s přenosovými rychlostmi 14400, 28800, 33600, 56000 bps (přes brněnský uzel služby VOLNY.CZ) a měřili čas potřebný k úplnému načtení první stránky prezentace všech 14 vybraných měst. Tato čtyři nezávislá měření jsme potom zprůměrovali a dostali hodnoty uvedené v tab. 2.
Musíme poznamenat, že ačkoli Zlín dosáhl jednoznačně nejlepších časů, není to na úkor grafické úrovně jeho prezentace. Zato však Zlín nevděčí pouze kvalitní práci informatiků, ale nemalý podíl na tom má i dlouhodobé prosazování jednotného vizuálního stylu města.
Naproti tomu u Plzně byly naměřené časy sice hrozivé, ale pracovat se stránkami bylo možné podstatně dříve. Je potom otázka, kolik návštěvníků tuto stránku vidělo úplně kompletní a zda má v takovéto podobě smysl.
Velice zajímavé nám připadlo, že na stránkách Hradce Králové jsme měli po celou dobu prací problémy s navigační lištou v horní části stránky a stránku jsme proto museli často načítat znovu. Při měřených pokusech se nám toto (jako po mávnutí kouzelným proutkem) nestalo ani jednou.
Cekové shrnutí
Pro celkové shrnutí jsme vypracovali přehled, ve kterém jsou města seřazena podle toho, jak dopadla ve všech námi hodnocených oblastech, nebo-li na kolik procent plní jednotlivá města naše představy o dobré prezentaci města na internetu jednak z hlediska obsahu, jednak vzhledu a funkčnosti (odpovědi na dotaz dle zákona č. 106/1999 Sb. nebyly do celkového hodnocení začleněny).
S ohledem na zkušenosti a dojmy, které jsme získali při hodnocení www stránek 14 městských úřadů, jsme formulovali několik obecných zásad, které by podle nás měla prezentace města na internetu splňovat.
Jednoznačná identifikovatelnost institucí a organizací
Se stále větším počtem uživatelů a poměrně liberálními pravidly užívání se dnes jako jeden z mála záporů internetu ukazuje nepřehlednost informací. Za minimální podmínku smysluplné prezentace na internetu považujeme, aby byl uživatel s naprostou jistotou schopen odlišit oficiální prezentaci města/městského úřadu a jiných lokálních či regionálních subjektů.
V podmínkách ČR, kde není centrálními institucemi prosazován určitý jednotný postup identifikace prezentací veřejné správy na internetu, leží veškerá odpovědnost za splnění této podmínky na jednotlivých institucích.
Podle nás je v takovýchto podmínkách nutné splnit hned několik předpokladů:
- adresa - doména by měla být co nejlogičtější. Je-li to možné, je doména www.město.cz nejlepší. Jako druhá nejlepší kategorie se nám jeví adresy s přidáním slova "město" před či za název města (typu www.městonázev.cz). Za třetí kategorii (již ne příliš dobrou) považujeme začlenění různých zkratek od slov úřad, magistrát ap. (www.umměsto.cz) a cizojazyčných výrazů (www.název-city.cz). Za úplně nejhorší považujeme adresy, které obsahují název města v cizojazyčné mutaci.
- prezentace adresy - jestliže není možné bezpečně identifikovat instituci podle internetové adresy, je nezbytné, aby internetová adresa oficiální prezentace města byla uváděna na všech materiálech prezentujících úřad (hlavičkové papíry, vizitky, informační tabule, tiskoviny, ...), ale aby byla také jednoduše nalezitelná pomocí běžných internetových služeb.
- oddělení informací města a úřadu - na rozdíl od informací města by měly být informace úřadu zpracovávány přímo úřadem samotným a měly by vždy zahrnovat i "doprovodné informace (autory, příp. odpovědné osoby a jejich pracovní postavení a zařazení na úřadě včetně kontaktů, kontakty na další osoby příp. instituce, zpětnou vazbu nebo-li výzvy a žádosti o vyjádření názoru ap.)
- grafické zpracování - zde nemáme na mysli pouze používání oficiálních emblémů města, ale zejména využití jednotného vizuálního stylu, který se při dlouhodobém používání stává významnou zbraní na poli identifikace instituce a jejích informací ze strany příjemce.
Celková obsahová vyváženost
Na prezentaci na internetu je třeba nahlížet jako na nedílnou součást komunikační strategie úřadu. Je tedy nutné si uvědomit, že pokud úřad komunikovat s občany nechce nebo se mu komunikace nedaří, nevyřeší tyto problémy mávnutím "internetového" proutku. Z tohoto úhlu pohledu je nefungující prezentace na internetu stejně k ničemu, jako rozbitá nástěnka. Protože je internet v ČR stále ještě menšinovou záležitostí, je zde podle nás daleko větší hrozba (než u jiných médií, která jsou pod širší veřejnou kontrolou) zanedbávání tohoto způsobu prezentace, které může být nakonec využito pouze k "politické prezentaci části úřadu".
Úřad jako celek by se měl dohodnout na strategii, tedy na tom, k čemu a v jaké míře bude prezentace sloužit, kolik prostoru bude vymezeno jednotlivým orgánům města či jednotlivým resortům a zejména potom na určitém všeobecném "informačním minimu".
Velmi málo jsme se na www stránkách úřadů setkávali s nabídkou datových souborů "ke stažení". Smysluplné shromažďování konkrétních údajů (ukazatelů), jejich zpracovávání a jejich následné prezentace (ať už pro argumentační, vědecké, podnikatelské či správní účely) je podle nás oblast, která je v ČR na úrovni nižších správních celků všeobecně značně zanedbávána.
Struktura www stránek nesmí být složitá
Tímto bodem máme na mysli:
[*] Složitost logickou, která vzniká při přehnané snaze o zatřídění informací do různých skupin, podskupin a podpodskupin, což může mít za následek, že lidé s odlišným způsobem uvažování jsou při hledání informací téměř bez šance.
[*] Složitost dohledávací, která se objevuje v opačném případě, kdy zůstanou informace téměř netříděny, a příjemce informací se tak mění ve vyhledávač, který prohledává příliš "dlouhé" stránky obsahující nesourodé informace.
Při vytváření struktury www stránek by měl úřad vycházet z toho, že by s nimi měl být schopen pracovat kterýkoli občan ČR, tedy i ten občan, který usedá k internetu poprvé v životě a nemá žádné návyky a zkušenosti z práce s intenetem. Jedině takto konstruované prezentace se mohou stát dobře fungujícími jak na internetu, tak i v podobě tzv. info kiosků.
Nesmí být kladeny příliš velké nároky na technické vybavení uživatele
V tomto ohledu by měly úřady vyjít svým občanům co nejvíce vstříc, a to ať jde o objemy přenášených dat či verzi (stáří) prohlížeče.
Jeví se nám jako velice vhodné doplnit vždy "hezkou" variantu prezentace o variantu "čistě textovou" (např viz http://www.nyc.gov). Tato "čistě textová" verze vyřeší jak problém s množstvím dat, tak problém starého prohlížeče a nejsou diskriminováni někteří uživatelé. Přesto si myslíme, že by i "hezká" verze prezentace měla být vždy co nejjednodušší a bez zbytečných "hejblat" a "fíglů", neboť různé pochvalné výroky o jednoduchosti platí i v případě internetu.
Větší orientace na zrakově postižené
Ani u jedné z námi hodnocených prezentací jsme si nevšimli existence mutace pro zrakově postižené občany. Vytvoření verzí pro ty uživatele internetu, kteří mají problémy se zrakem, je pouze otázkou přeformátování a někdy ani to ne (větší písmo, kontrastní kombinace pozadí a písma apod. (viz http://www.braillnet.cz), proto si myslíme, že jejich existence by mohla být daleko rozšířenější (jde o méně nákladnou záležitost než například cizojazyčnou verzi prezentace).
Nikola Foret,
Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání
Tab. 1 Adresy, kam byl dotaz rozseslán
Město Adresa
Brno info@brno.cz
České Budějovice infocb@c-budejovice.cz
Hradec Králové urad.města
Tab. 2 Test rychlosti úplného načtení první stránky
Město Čas potřebný k úplnému načtení první stránky (v sek.)
Zlín 7
Karlovy Vary 17
Praha hl. m. 17
Pardubice 19
Ostrava 22
Liberec 23
Praha 1 25
Praha 10 27
Jihlava 32
Brno 36
Hradec Králové 41
Praha 6 43
České Budějovice 45
Plzeň 119
Tab. 3 Celkové hodnocení měst
Města Body v celkovém hodnocení (100 = max.)
Karlovy Vary 73
Zlín 73
Jihlava 70
Praha 10 65
Brno 62
Praha 1 60
Pardubice 60
Hradec Králové 59
Liberec 59
Praha hl. m. 58
Ostrava 50
Č. Budějovice 42
Plzeň 31
Praha 6 24
