Projekt pro nové tisíciletí Brno patří mezi první města v ČR, kde po roce 1989 našly odezvu myšlenky mezinárodního Projektu Zdravé město. Dnes se řadí k evropským metropolím, které jsou považovány v tomto směru za modelové. O významu a přínosu projektu jsme hovořili se zástupcem Projektu Zdravé...
Projekt pro nové tisíciletí
Brno patří mezi první města v ČR, kde po roce 1989 našly odezvu myšlenky mezinárodního Projektu Zdravé město. Dnes se řadí k evropským metropolím, které jsou považovány v tomto směru za modelové. O významu a přínosu projektu jsme hovořili se zástupcem Projektu Zdravé město v Brně Ing. Milanem Šimonovským, 1. náměstkem primátora města Brna.
[*] Jaký je váš názor na tento projekt?
Osobně považuji Zdravé město za projekt pro nové tisíciletí. Vypadá to jako velice troufalý názor - vždyť kromě zdraví potřebujeme ještě mnoho dalšího, abychom mohli být spokojení. Při hlubším zamyšlení však zřetelně poznáme, že bez zdraví nás osobně i našich nejbližších jsou ostatní hodnoty zcela podružné.
Podle mého mínění projekt přináší pohled na zdraví lidí ve městě, který u nás dosud nebyl běžný. Tak předně: zlepšení zdraví je ve Zdravém městě (ZM) podmíněno zlepšením životního stylu, tedy sociální a ekonomické úrovně, a v mnoha ohledech také kvalitou životního prostředí. Projekt říká, že nebudeme o mnoho zdravější nárůstem lůžek v nemocnicích či lepší lékařskou péčí (i když kvalita těchto služeb je v projektu také sledována).
Skutečně zdravější budeme jedině tehdy, pokud budeme mít zdravý životní styl, dobrou práci a její finanční ohodnocení, budeme mít slušné bydlení, ale také budeme mít čas na své děti, na své koníčky, zábavu atd.
V projektu je zapojeno více než 1000 měst v Evropě a jejich zkušenosti jsou jasné. Nestačí mít jen dopravní, kanalizační řešení či jinou technickou infrastrukturu pro dobré fungování města. Strategie rozvoje města musí obsahovat zejména podmínky pro zlepšování sociální a ekonomické úrovně obyvatel, současně s vazbou na životní prostředí. Jen tak lze podpořit zlepšování zdraví, směřovat k udržitelnému rozvoji, ke kvalitě života v dlouhodobém horizontu.
[*] Není to však pouhá utopie? Jaké jsou praktické kroky Brna jako Zdravého města?
Musíme například poskytnout výhodné podmínky pro investory, kteří vytvoří nové pracovní příležitosti - ovšem při přísném zamezení případných negativních ekologických vlivů výroby. Dalším příkladem může být podpora rozvoje univerzitního školství. Jsme ve věku informační společnosti a služby v informatice jsou nejperspektivnějším oborem podnikání.
Jako každé Zdravé město sleduje Brno i oblast životního prostředí, jejíž souvislost se zdravím obyvatel nemusím dlouze vysvětlovat. Snažíme se být dobrou komunitou, kde jsou zajišťovány dobré podmínky pro kvalitní život mnoha sociálních skupin, a kde se také o těchto podmínkách otevřeně diskutuje. V sociální oblasti je princip rovného přístupu ke zdraví velice důležitý. Zapojujeme handicapované do aktivního života, odstraňujeme komunikační i fyzické bariéry, nabízíme aktivní životní styl seniorům, ptáme se dětí, v jakém městě by chtěly žít. Podporujeme rovněž pohybové aktivity, sportování bez rozdílu věku, a vůbec setkávání lidí. Největší akcí pro veřejnost jsou již tradičně na podzim "Brněnské dny pro zdraví" s desítkami akcí a s tisíci účastníků.
Za zásadní krok však považujeme nový styl řízení rozvoje města - strategický rozvojový plán v kvalitě Místní agendy 21 a také navazující Plán zdraví, který je připravován ve spolupráci s mnoha partnery ve městě a bude široce projednáván s veřejností ve městě.
[*] Brno je i členem mezinárodního uskupení Zdravých měst. Jaký to má pro město význam?
Naše aktivita v mezinárodním hnutí ZM je přímo propojena na OSN a její Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). V evropském měřítku je tato spolupráce velice kladně hodnocena - je to naše dobrá vizitka jakožto kvalitní evropské metropole. Evropská síť Zdravých měst WHO, jejímž jsme členem, sdružuje asi 40 význačných evropských měst. Jedná se o "výběrový klub" těch měst, která modelově uskutečňují Projekt ZM a splňují předepsaná kritéria.
Brno bylo do tohoto prestižního mezinárodního uskupení přijato již v roce 1996 - a je zde jediným městem z ČR. Evropské zkušenosti aktivně přinášíme ostatním ZM prostřednictvím naší národní sítě. Musím s uspokojením říci, že mezi všemi 26 městy v naší národní síti panuje velice pěkná atmosféra a konstruktivní spolupráce.
[*] V květnu bude Brno hostitelem konference národních sítí ZM z celé Evropy. Co hodláte jejím účastníkům nabídnout?
Pro Brno je velkou ctí, že jako první město ve střední a východní Evropě přivítá zástupce všech 29 národních sítí. Společně s ostatními městy hodláme představit zejména náš systematický postup ke zdraví, udržitelnému rozvoji a kvalitě života podle metodiky New Gate 21 (Česká Brána 21). Naše metodika je v Evropě výjimečná - získala titul Světový projekt EXPO 2000 a Zdravá města v zahraničí o naše know-how jeví velký zájem.
Petr Nový
FOTO ARCHÍV
