Program rozvoje brněnského kraje Brněnský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Rozkládá se na území 7 062, 25 km2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem ČR (po Středočeském, Budějovickém a Plzeňském kraji). Počtem obyvatel - 1 138,2 tis. (v...
Program rozvoje brněnského kraje
Brněnský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Rozkládá se na území 7 062, 25 km2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem ČR (po Středočeském, Budějovickém a Plzeňském kraji).
Počtem obyvatel - 1 138,2 tis. (v roce 1998) zaujímá třetí místo v republice (po Praze a Ostravském kraji). Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel (384,7 tis., v r. 1998) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje. Jeho význam přesahuje krajské hranice.
Nové krajské uspořádání nerespektuje zcela přirozené spádové vazby v území. Spolu s jihlavským vytváří vytváří Brněnský kraj jednotku NUTS 2-Jihovýchod.
V regionu existují instituce, zaměřené na rozvíjení spolupráce se sousedními státy. Jedním z nich je Výbor pro spolupráci s Dolním Rakouskem. Další nástroj mezinárodní spolupráce představuje Euroregion Jižní Morava-Weinviertel-Záhorie, do kterého je zapojena samospráva kraje prostřednictvím Sdružení obcí a měst jižní Moravy.
Vhodnou platformou pro věcnou spolupráci mezi podnikateli se stala třístranná smlouva o spolupráci mezi Regionální hospodářskou komorou jižní Moravy, Bratislavskou hospodářskou komorou SOPK a Hospodářskou komorou Dolního Rakouska.
Další formou mezinárodní spolupráce je využívání Euro Info Centra, jehož hospodářské středisko je součástí Obchodní hospodářské komory Brno. Příkladem mezinárodní spolupráce se Slovenskem je Spolek na podporu Pomoraví, jehož členy jsou některé obce a města okresu Hodonín. Rozvinuty jsou mezinárodní partnerské vztahy dalších subjektů měst a obcí, především v oblasti kultury, školství, sportu a dalších zájmových činností.
Příkladem takové aktivity je spolupráce Regionální rozvojové agentury jižní Moravy s agenturami ze Slovenska, Rakouska, Itálie, Maďarska a ze Slovinska.
Obyvatelstvo
Hustotou více než 161 obyv./km2 je Brněnský kraj nad průměrem ČR (131 obyv./km2). Nejvyšší hodnotu zalidnění vedle Brna vykazuje okres Hodonín -149 obyv./km2, nejnižší hodnotu má pak okres Znojmo -70 obyv./km2. Migračně nejatraktivnějšími oblastmi kraje jsou okresy Brno-venkov a Vyškov.
Podle míry vzdělání zaujímá kraj druhé místo v ČR, po hlavním městě Praze. Existují však výrazné regionální rozdíly v této oblasti.
Vysoce nad průměrem míry vzdělání je město Brno, zatímco okresy Břeclav a Znojmo jsou podle tohoto ukazatele na posledních místech v ČR (oba okresy patří současně k okresům s vysokou mírou nezaměstnanosti).
Technická infrastruktura
Brněnský kraj patří z hlediska dopravy k nejvýznamnějším v ČR, město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem republiky. Krajem procházejí multimodální koridory: IV. koridor Berlín-Praha-Brno-Břeclav-Vídeň/Bratislava a větev B VI. koridoru Gdaňsk-Katovice-Ostrava-Břeclav-Bratislava.
Silniční komponentu radiální sítě dálkových tras tvoří dálnice D1 (Praha-Brno-Vyškov) a D2 (Brno-Lanžhot, st. hranice) a silnice I/52 (Brno-Pohořelice-Mikulov, st. hranice) v úseku Rajhrad-Pohořelice již jako rychlostní silnice R52, I/43 (Brno-Svitavy) a silnice II/380 (Brno-Hodonín).
Železniční komponentu reprezentují především tratě Brno-Břeclav, Brno-Svitavy-Česká Třebová-Praha, které jsou součástí I. tranzitního železničního koridoru, Brno-Žďár n. S.-Kolín (Praha), Brno-Přerov (Ostrava), Brno-Veselí n. M. (Trenčanská Teplá) a Brno-Jihlava. Tangenciální dálkové trasy probíhají vesměs okrajovými částmi kraje.
Kraj disponuje letištěm Brno -Tuřany s pravidelnou i nepravidelnou osobní a nákladní dopravou. Svými technickými parametry a vybavením splňuje letiště mezinárodní standardy pro celoroční provoz všech typů letadel i za ztížených povětrnostních podmínek.
Na veřejný vodovod je v Brněnském kraji napojeno více než 90 % obyvatel. Povrchové i podzemní zdroje pitné vody pro oblasti kraje jsou ohrožovány antropogenní činností. Pro další rozvoj je prioritou zajištění kvalitních zdrojů pitné vody a omezení ztrát ve vodovodních sítích, jejichž technický stav je převážně špatný.
Na veřejnou kanalizaci s odpovídající kvalitou čištění odpadních vod je napojeno přes 73 % populace. Zřejmý pokrok v posledních letech byl dosažen ve větších městech, u obcí v klíčových polohách pramenných oblastí, chráněných krajinných oblastí a národních parků.
Hlavní pozornost posledního období byla zaměřena na střední zdroje znečištění-obce s počtem ekvivalentních obyvatel 2000-5000. Výrazně však zaostává "odkanalizování" menších sídel s počtem obyvatel kolem 1000.
Hospodářství a zaměstnanost
Rozhodující ekonomickou základnou Brněnského kraje je průmysl, jehož nejvýznamnějším odvětvím zůstává přes značný pokles objemu výroby a zaměstnanosti strojírenství.
V kraji není ukončena restrukturalizace průmyslu, zejména u velkých výrobních subjektů. Pozitivně lze hodnotit rostoucí trendy ve vstupech přímých zahraničních investic, kupř. firem AMP, Lex Marks, Flextronics, do regionu. Pozitivní je i kvantitativní a ekonomický růst terciální sféry.
Značný ekonomický význam v kraji patří zemědělství. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území přesahuje 60 %, orné půdy 50 %.
Cesta k vyšší efektivnosti zemědělské produkce je, vedle provázání se zpracovatelským průmyslem, ve specializaci výroby, zejména zeleniny, ovocnářství a vinohradnictví.
Krajský průměr HDP na obyvatele v pře-počtu podle parity kupní síly podle hrubého orientačního odhadu dosáhl na přelomu let 1998/1999 jen asi 42,8 % průměru EU. K 31. 5. 2000 byla v Brněnském kraji míra nezaměstanosti 9,1 %, je tedy vyšší než celorepublikový průměr (8,7 %).
Sociální infrastruktura
Síť předškolních a školních zařízení v okresech Brněnského kraje je vyhovující a dostatečně pokrývá požadavky na umístění dětí do škol. Střední a učňovské školství prochází tzv. optimalizací, jejíž realizací by měla být odstraněna neprovázanost nabídky středního školství s potřebami trhu práce.
Kraj má významné postavení v systému vysokého školství; na jeho civilních vysokých školách v Brně a v Lednici n. M. studuje přibližně 20 % všech vysokoškolských studentů ČR.
Ve zdravotnických zařízeních kraje připadá na 10 000 obyvatel 74,5 lůžek (průměr ČR -68,4). Mezi okresy je výrazně v popředí okres Brno-město, když významný podíl lůžkové kapacity, především fakultních nemocnic má nad-regionální, v některých oborech i republikovou působnost.
Značným kulturním bohatstvím je sedm národních kulturních památek kraje a krajinné památkové zóny, z nichž Lednicko-valtický areál je zapsán do seznamu památek UNESCO.
Životní prostředí
Na území kraje se nachází 3 chráněné krajinné oblasti (CHKO) - CHKO Pálava, Moravský kras a Bílé Karpaty (částečně) a jeden ze 4 českých národních parků (NP) - NP Podyjí.
Dále se v něm rozkládá nebo do něj zasahuje 16 přírodních parků, orientovaných na ochranu krajinného rázu starých kulturních oblastí a 193 maloplošných chráněních území s řadou národních přírodních rezervací.
Cestovní ruch
Brněnský kraj může nabídnout turistům mnohé atraktivity jak mezinárodního významu, tak i místa nadregionální a regionální atraktivity. Z pohledu mezinárodní turistiky jsou nejvýznamnější krajinné a kulturněhistorické areály, a to Lednicko-valtický areál, jako jedna z devíti památek unesco v čr, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení zaujímá metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí.
Velký rozvoj zaznamenává na jihu Moravy cykloturistika. Krajem prochází nadregionální cyklotrasy (např. Moravsko-slezská dálková cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka), na které navazuje řada dalších tras regionální a místní úrovně. Rozvojové možnosti nabízí i pobytová venkovská turistika na většině území.
Rozvojové priority
Předchozí popis charakterizující Brněnský kraj vychází ze sociálně-ekonomické analýzy projektu Program rozvoje Brněnského kraje (PRK). Program byl vypracován v průběhu roku 2000 jako prováděcí plán na základě strategie rozvoje Brněnského kraje, schválen Regionální koordinační skupinou Brněnského kraje a doporučen k realizaci Zastupitelstvu kraje.
Základní vize PRK je definovaná takto: Podstatné zvýšení globální konkurenceschopnosti Brněnského kraje s důrazem na komplexní rozvoj lidských zdrojů, zvýšení hospodářského významu a přínosu cestovního ruchu, zlepšování kvality života a trvale udržitelný rozvoj.
Priority rozvoje kraje vycházející z následujících problémových okruhů:
Průmysl, obchod, výrobní služby, trh práce a zaměstnanost
Priority:
- růst ekonomiky kraje srovnatelný s ukazateli EU, opírající se o příznivé podnikatelské prostředí a intenzifikaci vlastních rozvojových zdrojů a rozhodujících ekonomických aktivit,
-zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatelsva a zlepšit kvalitní nabídku pracovních míst.
Zemědělství a venkov
- podporovat rentabilitu a trvale udržitelné hospodaření diverzifikovanéhoa mutifunkčního zemědělství a lesnictví na bázi integrace zemědělské, energetickéa environmentální rozvojové politiky s využitím specifického potenciálu kraje (vinařství, ovocnářství, zelinářství a teplomilné rostliny),
- rozvíjet venkovský prostor jako prosperující, atraktivní, kulturní a integrované území, podporované funkční infrastrukturou a dostupnou občanskou vybaveností harmonicky spjatou s venkovskou krajinou a využívající potenciál krajiny, přírodní a středoevropské kulturní dědictví.
Lidské zdroje
- všestranně rozvíjet území a sídla kraje,
- rozvíjet podmínky pro vzdělání a zvyšovat vzdělanost obyvatelstva,
- zlepšovat životní podmínky a kvalitu života obyvatel,
- rozvíjet kulturu, sport, tradice a volnočasové aktivity.
Technická infrastruktura
- zkvalitnit dopravní sítě regionu a jeho vnějšího propojení, technický stav a vybavenost dopravní infrastruktury s důrazem na všeobecně vyšší úroveň veřejné dopravy,
-zabezpečit dostatečný objem kvalitní pitné vody z povrchových a z podzemních zdrojů a její dodávky technicky dokonalými veřejným vodovody. Zajistit důslednou ochranu podzemních vodních zdrojů v nezbytném rozsahu a čistotu povrchových vod napojením sídel na kanalizační soustavy a čistírny odpadních vod,
- plná dostupnost telekomunikačních služeb a informačních sítí v celém regionu v technické úrovni plně kompatibilní s EU. Dostatečné zásobování kvalitními rozvodnými sítěmi.
Životní prostředí a přírodní zdroje
-zavedení systému trvale udržitelného rozvoje v ochraně a tvorbě kulturní krajiny s eliminováním dopadů vlivů lidské činnosti na životní prostředí,
- vytvořit závazné koncepce rozvoje a udržování kvality životního prostředí včetně kontrolních mechanizmů, omezovat spotřebu neobnovitelných zdrojů energie a surovin, preferovat rozvoj a produkci obnovitelných energetických a surovinových zdrojů.
Cestovní ruch
- podporovat cestovní ruch jako významný zdroj ekonomického růstu kraje,
- rozvíjet podmínky pro cestovní ruch,
- podporovat specifické formy cestovního ruchu.
V PRK jsou priority dále rozpracovány do opatření a jejich charakteristik a z nich navrženy fiše rozvojových projektů.
Dalibor Obořil,
vedoucí řešitelského týmu PRK
DHV CR, spol. s r.o.
FOTO ARCHÍV
