Hrozí jim skutečně kolaps? Problematika knihoven a jejich napojování na internet je v současné době žhavým tématem. O něm jsme si také povídali s předsedou Svazu knihovníků a informačních pracovníků PhDr. Vítem Richterem. [*] Koncem listopadu minulého roku projednával rozpočtový výbor návrh...
Hrozí jim skutečně kolaps?
Problematika knihoven a jejich napojování na internet je v současné době žhavým tématem. O něm jsme si také povídali s předsedou Svazu knihovníků a informačních pracovníků PhDr. Vítem Richterem.
[*] Koncem listopadu minulého roku projednával rozpočtový výbor návrh rozpočtu na příští rok. Jak z toho vyšly knihovny?
Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu a tělovýchovu Poslanecké sněmovny přijal usnesení, podle kterého by z rozpočtu plynula poměrně dostatečná částka na zajištění regionálních funkcí knihoven a na program podpory napojování knihoven na internet. Poslanecká sněmovna však návrh nepřijala. Jediná naděje pro knihovny je usnesení vlády, které připravuje Ministerstvo kultury, a na základě kterého by mohly být nějaké finance ze státního rozpočtu uvolněny.
[*] Co je pro životaschopnost regionálních knihoven důležité?
I zde jsou na prvním místě peníze. V prvním návrhu, o němž jsem se zmiňoval, byla částka 117 miliónů korun a zajištění regionálních funkcí týkajících se veřejných knihoven. Ta měla být účelově vázána a prostřednictvím Ministerstva kultury přerozdělována knihovnám v okresních městech. Ministerstvo by pak mělo ve velmi krátké době připravit pravidla pro rozdělování těchto peněz.
Nejednalo se ale o nějaké nové finanční prostředky. Ta částka už byla v kapitole okresních úřadů. Jinými slovy, okresní úřady doposud měly tyto peníze ve svých rozpočtech. Šlo by tedy o jakýsi převod.
[*] Co si máme představit pod pojmem regionální funkce knihovny?
V každém okresním městě existuje knihovna, zřizovaná městem či okresním úřadem. Ta od okresního úřadu dostávala dotace na zajištění služeb, které vykonávala pro malé knihovny v okrese. Prováděla společný nákup knih a zpracovávala přírůstky, výměnné soubory knih pro cirkulaci apod. Součástí této práce bylo i vzdělávání pracovníků těchto malých knihoven.
V souvislosti s reformou veřejné správy platí od prvního ledna nový zákon o okresních úřadech, který v podstatě okresům zakazuje uvedené činnosti financovat. Takže na to nebudou mít peníze a Ministerstvo financí jim na tyto účely žádné zvláštní finanční prostředky neposkytne.
[*] Byla by částka 117 miliónů korun dostatečná?
Myslím, že ano. V roce 2000 se na výkon regionálních funkcí vydalo asi 86 miliónů korun. Navržená částka byla vlastně odvozená z výpočtu, podle kterého vychází průměrné náklady na jednoho obyvatele na 10,90 Kč. Praxe je však taková, že v každém okrese je financování jiné. Někde, například na Příbramsku, regionální funkci zlikvidovali úplně.
Kdybychom oněch 117 miliónů dostali, tak za ně lze minimálně zajistit standardní výkon v každém okrese.
[*] Jakým způsobem by je Ministerstvo kultury rozdělovalo?
Patrně formou grantových projektů. Každý region by zpracoval projekt, z kterého by bylo patrné, na jaké účely ty peníze chce. Dotace by mohl dostat každý okres a přihlíželo by se k počtu obyvatel a knihoven.
[*] Takže výkon regionální funkce není povinný? To by se pak některé knihovny mohly bránit? Sám jste říkal, že v některých okresech tuto funkci zrušili...
To je sice pravda, ale od roku 2002 by měl začít platit nový knihovnický zákon. Ten předpokládá, že garantem výkonu regionální funkce bude krajská knihovna. Ty by tedy měly vzniknout a zajišťovat uvedené činnosti. Bude pak asi záležet na každé z nich, zdali je bude vykonávat sama nebo uzavře smlouvu s jinými knihovnami.
[*] Jak vypadá situace v informatizaci knihoven? Tam také nejsou peníze?
Parlamentní výbor pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu podpořil pro rok 2001 uvolnění 168 miliónů na program VISK, čili Veřejné informační služby knihoven. Program je mimochodem součástí Státní informační politiky (SIP). To znamená, že knihovny by si v rámci této kapitoly mohly zažádat o dotace na automatizaci, napojování na internet a podobně.
[*] Je navrhovaná částka optimální?
Budete se divit, ale ano. Ovšem je důležité, kolik peněz zůstane ve státním rozpočtu na realizaci SIP, respektive kolik z navržené jedné miliardy zůstane. Od toho se pak bude odvíjet, zda se částka pro VISK v rámci financí pro státní informační politiku v příslušné kapitole najde či nikoliv.
[*] Mohl byste program VISK trochu přiblížit?
Ve stručnosti: program se dělí na devět jednotlivých podprogramů, přičemž největší částka by měla přijít na VISK 3, čili na podporu automatizace a napojení veřejných knihoven na internet.
Program probíhal už v roce 2000, kdy bylo k dispozici 40 miliónů korun, které se rozdělovaly na projekty knihoven.
[*] Kolik knihoven by se napojilo za těch 168 miliónů?
Předpokládáme, že bychom dosáhli přibližně počtu 800 napojených knihoven. Do konce letošního roku bude napojeno asi 500 knihoven, do konce příštího by jich už měla být tisícovka.
V mnoha knihovnách by se také zlepšila kvalita připojení a počet stanic pro uživatele.
V ČR je asi 6000 různých knihoven, přesto se domnívám, že není bezpodmínečně nutné, aby úplně všechny měly internet. V první fází předpokládáme napojení knihoven ve městech s počtem obyvatel nad 1000 tisíc obyvatel. Pokud se nám toto podaří, pak zajistíme přístup k internetu asi 90 % obyvatel republiky.
[*] Proč si to myslíte?
Vždy je třeba zvážit, zda se internet ve veřejné knihovně bude dostatečně využívat. Logicky vzato, asi to nemá cenu v případě, kdy knihovna je otevřena jednou či dvakrát v týdnu na dvě až tři hodiny a ještě dopoledne či odpoledne. Proto je důležité, aby si obce, které jsou zřizovateli malých knihoven, uvědomily, zda seženou lidi ochotné provozovat internetovou stanici i po pracovní době a večer. Vše je v rukou obcí. Již v letošním roce se napojovaly i knihovny v obcích s počtem asi 500 obyvatel.
Vloni jsem trochu cestoval po rakouském příhraničí, kde jsme navštívili několik knihoven. V jedné obci se 400 obyvateli měli "internetizovanou knihovnu", kde byla provozní doba denně od 18 do 22 hodin. Jak je to možné? V obci se totiž našla parta mladých nadšenců, kteří byli ochotni být po večerech v knihovně a pomáhat lidem buď s vyhledáním patřičné informace, nebo jim poradit. Dělali to prý zadarmo.
[*] Jak jsou na tom naše knihovny ve srovnání s rakouskými či německými?
Co se týče spektra služeb, bude to asi stejné. Rozdíl je jen v možnostech nákupu knih a pak samozřejmě v technickém vybavení knihoven.
[*] Co tedy mohou knihovny nabízet již dnes?
Předně, cílem je udělat z veřejných knihoven informační centrum obce. Jinak knihovna to je standardní veřejná služba. Její kvalita a šíře záleží zejména na penězích, dále na kvalifikovaném personálu a v neposlední řadě i na zřizovateli.
O tom, že knihovny mají smysl a lidé je pořád v hojné míře vyhledávají, svědčí i nárůst počtu výpůjček o 7,5 mil. oproti roku 1998. O 800 tisíc stoupl i počet návštěvníků knihoven.
Jinak ve všech internetizovaných knihovnách je čtenářům k dispozici systém elektronických zdrojových databází obsahujících plnotextové časopisy, encyklopedie, příručky a podobně.
Jde o systémy EBSCO, kde je tři tisíce titulů zahraničních časopisů v plném textu nebo systém PROQUEST, kde je k dispozici více než 5000 titulů časopisů v plných textech. Nyní půjde hlavně o to, aby byly co nejdříve napojeny knihovny na internet a tyto možnosti je pak nutno nabídnout co nejširšímu okruhu obyvatel.
Eva Stejskalová
