Stavbaři věří, že rekonstrukci zvládnou Základním podmínkou úspěšných a komplexních oprav panelových domů je dostatek finančních zdrojů. Oprava jednoho bytu o rozloze 64 m 2 stojí v průměru 288 tisíc korun, které by měli zaplatit majitelé domů. Pokud peníze nemají, půjčí jim je banky. Státní...
Stavbaři věří, že rekonstrukci zvládnou
Základním podmínkou úspěšných a komplexních oprav panelových domů je dostatek finančních zdrojů.
Oprava jednoho bytu o rozloze 64 m 2 stojí v průměru 288 tisíc korun, které by měli zaplatit majitelé domů. Pokud peníze nemají, půjčí jim je banky. Státní peníze, které byly vyčleněny na tento program, však nejsou určeny jako dotace nebo dary, ale měly by majitele domů pouze podpořit při jejich cestě k potřebným úvěrům. Jde zejména o příspěvek na úhradu úroků a mobilizaci zdrojů bank tak, aby finanční ústavy na revitalizaci panelových domů peníze půjčovaly.
Stavební firmy připraveny
Opravy 50 tisíc panelových bytů ročně reprezentuje 15 miliard stavební výroby, což znamená, že ta vzroste o 7 %. Práce v takovém rozsahu budou na sebe vázat i 10 miliard korun průmyslové výroby. Nebude to na stavbaře příliš velké sousto? Mají na tyto práce dost kapacit?
"Obce a další investory potřebujeme a jako svaz můžeme pro ně ledacos udělat. Jsme zastoupeni v tripartitě, jednáme s parlamentem, ministerstvy, vládou - v oblasti investiční výstavby se snažíme orientovat na prorůstové tendence, na to, aby obce a města mohly stavět. Určitým podílem jsme pomáhali vybojovat například Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury i vládní nařízení pro opravy panelových domů, na kterém jsme spolupracovali dva roky. Děláme dost pro to, aby se stavět mohlo.
Umíme ovlivnit i dodavatelskou stránku výstavby. Firmy, které jsou sdružené v našem svazu, reprezentují přibližně 80 % všech stavebních kapacit u nás, tedy všechny významné jak v Praze, tak v regionech," řekl nám generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
"Stavbaři budou na rekonstrukci panelových domů připraveni. V tom nevidím problém. Nemyslím si ani, že by na ni nestačili," tvrdí manažér Svazu podnikatelů ve stavebnictví Karel Rod.
Záruka za solidnost a kvalitu
Tvůrci programu rekonstrukce panelových domů chtějí zabránit i nadměrnému výskytu vad při opravách. Proto se pokusili najít takové instrumenty, které by je minimalizovaly. Opravovat panelové domy budou podle nich jen kvalitní firmy, zejména ty, které pracují podle systému jakosti ISO 9001 nebo ISO 9002. Stavby budou pojištěny, protože jde o to, aby vlastník domu neplatil tytéž opravy několikrát.
"Bereme určitou morální garanci, že když stavbu dostane svazová firma a nastal by nějaký problém, můžeme na svazové půdě vytvořit na tuto firmu účinný tlak, který by vedl k lepším výsledkům. Naši členové jsou v republice rozděleni buď na celokrajská, okresní nebo městská sdružení, jak chtějí, takže všude máme stavební společnosti, které nějakým způsobem spolu drží a cítí určitou spoluzodpovědnost za to, co některá z nich staví. Většinou si vybírají subdodavatele z členů svazu. Je to taková síť věrohodných dodavatelů, kteří mají určitý "puvoár" stavbu udělat v čase, termínu a kvalitě. Sem na svaz v posledních letech chodí nejrůznější stížnosti investorů. Zatím ani jediná nebyla na člena našeho svazu. Vždycky se ukázalo, že jde o firmu, která není naše," uvedl Miloslav Mašek.
Rekonstruovat komplexně
Opravy musí být komplexní a vždy takové, aby podmiňovaly bezpečnost stavby. Týkat se tedy budou především statiky, rozvodů a technického zařízení budov. Nebezpečné je i rezavění podpůrných prvků a konstrukcí lodžií či balkonů.
"Vyhláška číslo 137 z roku 1998 hovoří o šesti základních požadavcích na stavby. První se týká statiky, druhý požární bezpečnosti, další rozvodů. Nedávnou jsem mluvil s člověkem, který uvažoval o rekonstrukci panelového domu. Když jsme se dostali na požární bezpečnost, tak z jeho slov vyplynulo, že ji nepovažuje za důležitou. Přitom část panelových domů má bytová jádra z umělých hmot. Když začne hořet jeden byt, tak od něho často chytí byty další nad ním. Nebo takové dveře. Lidé chtějí jen ty, které by zabezpečily byt proti vloupání, ale dveře, které by je ochránily 30 až 60 minut před ohněm, již nikoliv," vysvětluje Karel Rod.
Zaplatí úvěry ušetřené teplo?
Vlastníci panelových staveb nejsou většinou vybaveni aktuálním kapitálem a je potřeba, aby úvěry, které si vezmou, mohli splatit. Tvůrci programu chtějí testovat své záměry praxí a podle toho teprve reagovat. Zájem majitelů domů o rekonstrukce se dá totiž předem velmi obtížně odhadnout.
Na jedné straně se ozývají hlasy, že rekonstruované byty budou drahé a pro některé skupiny obyvatelstva finančně neúnosné. Na druhé straně zas Ministerstvo pro místní rozvoj registruje zájem o rekonstrukce, protože v panelových domech bydlí určitá skupina lidí, která má našetřeny peníze, ne však na celý byt nebo domek, a zvýšení užitných vlastností bytu vítá.
Tvůrci programu jsou přesvědčeni, že model, který zvolili, je schůdný. Co však s těmi majiteli, kterým se bude zdát státní podpora nízká?
Jak jsme se dozvěděli, není vyloučeno, že parmetry "nastavené" pro nastartování rekonstrukci nejsou definitivní a možná je bude třeba po nějaké době korigovat. Pokud by se ukázalo, že u některých skupin občanů, jako například u důchodců, program schůdný není, budou jeho tvůrci hledat cesty, jak jim pomoci.
Rozhodně významným počinem bude, že se těmito opatřeními, pokud budou uskutečněna komplexně, uspoří hodně paliv a energie. Tyto úspory, jak tvrdí ministerští úředníci, se v budoucnu stanou pro majitele bytů zdrojem splátek úvěrů. Odborníci spočítali a na řadě staveb prakticky ověřili, že úspory zateplením i jiným chováním nájemníků dosáhnou 40-50 %. Zdá se tedy, že za dobu prodloužené životnosti domů se dá velká část nákladů na rekonstruované domy skutečně uhradit.
Opravy v praxi
A jak vidí situaci na stavebním trhu stavbaři? "Chceme pryč, říkají obyvatelé sídliště". "Stát vymýšlí, kde ubytuje chudší obyvatele," ukazuje nám Karel Rod titulky článků v novinách.
"Je jiná struktura obyvatel panelových domů v Praze a jiná v ostatních městech, zejména v chudších regionech. V hlavním městě v panelových domech bydlí lépe situovaní lidé, mimo hlavní město šlo často o byty stabilizační. V Praze jsou rekonstrukce možné, ale někde v Sokolově či Litvínově se podle mne investoři budou hledat obtížně. Ne všichni majitelé budou mít na opravy dost prostředků. Dovedete si představit, jak rekonstruovat třeba takový Chánov? Pochybuji, že lidé budou ochotní dávat další větší částku jako splátku k nájemnému. Navíc ti, kteří mají slušný životní standard, se snaží z těchto sídlišť stěhovat jinam. Bydlel jsem také v panelovém domě a přispíval stejně jako ostatní malými částkami na opravy. Vím, že dnes ve fondu oprav velké finanční prostředky nebudou," tvrdí Karel Rod.
O úspěšnosti rekonstrukcí panelových domů rozhodnou tedy majitelé a jejich schopnost úvěry splácet. Jestli mají dost peněz, je otázka.
Když jdete ve vnitřní Praze po ulici, leckterá nová fasáda byla zaplacena z nájmu z nebytových prostor. Běžný činžovní dům, který je v průměrném stavu, si na sebe, pokud jeho majitel pronajal nebytové prostory a alespoň v několika bytech vybírá tržní nájemné, vydělá. Na sídlištích s panelovými domy většinou nic takového nevidíte. V těchto objektech je jediným zdrojem financí regulované nájemné, které majitel od lidí vybere. A to je rozhodně málo.
Možná však, že jsme příliš skeptičtí. Nechme se tedy překvapit. O úspěšnosti nastartovaného programu nemůže rozhodnout nic jiného, než praxe.
Karel Žítek
FOTO ARCHÍV
